6.května 1945

- masakr v Úsobské ulici v Praze na Pankráci přejmenoval tuto ulici na "Ulici 6.května" ...

Situace v roce 1945 v Československu:

v dubnu 1945 by konec války jasný- Sovětská vojska se blížila k Brnu a Ostravě, vojska spojenců k západní hranici. Německá okupační správa přijala drastická opatření, týkající se každého českého civilisty; ten mohl být zatčen a popraven "jako rukojmí".

Po vypuknutí Květnového povstání němečtí vojáci, jak Wehrmachtu, potom zejména zbraní Waffen -SS se dopouštěli brutálních vražd (mučení, párání břich bajonety, drcení lebek, oslepování, uřezávání genitálií...)

V Praze dne 5.května 1945 bylo na Masarykově nádraží popraveno 53 civilistů, vraždy civilistů pokračovaly na dalších místech Prahy. K vražedným komandům SS se připojovali i němečtí příslušníci Wolkssturmu.

6.května 1945 příslušníci SS-Waffen vnikli do sklepa domu č.225, postříleli zde všechny ukryté civilisty. Je zadokladováno, že zastřelili i Němku ve vysokém stupni těhotenství se dvěma dětmi. Ta je německy prosila, aby ji ušetřili... svědectví o vraždě podalo 12 osob ležících pod mrtvolami, nacisté ještě do hromady mrtvých bodali bodáky...poté vyrabovali byty- v jednom z nich našli nemocného muže ve věku 68 let- byl zastřelen.

Kolem 21.hodiny téhož dne vtrhli Němci do sklepa domu č.p. 254 - odtud vyhnali 22 osob, na zahrádce je otočili obličejem ke stěně a postříleli- zmasakrovali tak 16 osob, z toho 5 dětí, 5 žen /jednu z nich těhotnou/- jeden muž byl ubit pažbami pušek, čtrnáctileté dívce byly bodákem "vypíchnuty" oči. Němci používali náboje "dum-dum" ...

Pachatel nebyli vypátráni a potrestáni...

2.května r.1891 se narodil Rudolf Toussaint, Německo Egglkofen , německý generál, velitel Wehrmachtu jednotek dislokovaných v roce 1945 Praze .

Vydal rozkaz k vraždám civilistů při Pražském povstání .

8.května 1945 v 16.00 podepsal německý kapitulační protokol před Českou národní radou vedenou Albertem Pražákem. Souhlasil, že z Prahy odejde poražený Wehrmacht bez těžkých zbraní.

Den předtím, 7.května 1945 kapitulovali Jodl a 8.května 1945 i velitel jednotek Waffen SS na území Protektorátu Čechy a Morava von Pückler.

Generál R: Toussaint byl ihned po podpisu kapitulačního protokolu zatčen a za vraždu českých civilistů později odsouzen Mimořádným soudem v Praze k doživotí.

V průběhu "výkonu trestu", kdy mu bylo umožněno v cele malovat obrazy, podepsal závazek se Státní tajnou bezpečností ke spolupráci, na základě závazku v roce 1961 ( údajně ze zdravotních důvodů) , propuštěn do Německa.

Zemřel v roce 1968 v Mnichově.

19.dubna 1945 - necelý měsíc před koncem války vypálili nacisté partyzánskou osadu PLOŠTINA, součást obce DRNOVICE (okres Zlí), zastřelili nebo za živa upálili 28 lidí... událost je námětem knihy Ladislava MŇAČKA "Smrt si říká Engelchen".

---

Ladislav MŇAČKO.

Narodil se na Valašsku, Valašských Kloboukách - národnosti slovenské. dne 29.ledna roku 1919. Povoláním byl slovenským spisovatelem, všestranným publicistou, nejpřekládanějším slovenským spisovatelem- jsou přeloženy do 26 jazyků...

Mládí již prožil na Slovensku, v Martině, kde byl jeho otec poštmistrem. Ladislav Mňačko prožil jako partyzán, právě ne východní Moravě, ve skupině "ploštinské".

1948 byl dopisovatelem v Palestině, hodně cestoval (Izrael 1948,1954,1967,1968) Albánie (1949), Čína a Mongolsko 1956, poté byl dopisovatelem v Maďarsku (1957),SSSR (1960), Francii (1963), Itálii (1964.1965,1968), NSR (1964) NDR (1965), Rakousku 1965,1968), předtím v roce 1966 ve Vietnamu.

1959 vydal román "Smrt si říká Engelchen) - kde o dílo autobiografické., následovala " Jak chutná moc".

Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50.let "Opožděné reportáže"...v roce 1961 byl jako čs. novinář účasten procesu s Adolfem Eichmannem ( "Já, Adolf Eichmann" ).

Ladislav Mňačko byl zastáncem Židů, jeho první manželka - židovského původu později v Izraeli zůstala. Po okupaci ČSSR v roce 1968 emigroval do Rakouska.

Vrátil se zpět až v roce 1989, intenzivně vystupoval proti rozdělení republiky, zemřel v roce 1994 v Bratislavě. Ve Slovenské republice je i pochován.

Pozůstalost Ladislava MŇAČKA je uložena v Památníku písemnictví.

R/1

Včera, 11.dubna 2021 jsme shlédli film, jenž měl premiéru v roce 1941: Přednosta stanice. režíroval jej v roce český režisér, herec a scénárista Jan Evangelista Václav Sviták.

Co o této významné osobnosti českého filmu víme? co nevíme?

Narodil se 27.prosince 1895 v Plzni. Zastřelen byl rudoarmějcem 10.května 1945.

Proč?

V období 1.světové války odejel do PULY, kde nastoupil do námořní školy. Přežil potopení bitevní lodi Wien (10.12,1917 poblíže Terstu) bitevní loď byla zasažena italským torpédem.

Obdržel vyznamenání "Za statečnost".

Po válce působil jako herec a režisér v divadle Vlasty BURIANA.

Po okupaci působil jako producent a ředitel filmových ateliérů FOFA v Praze- Radlicích. natočil celkem třicet filmů, m.j. výše vzpomenutý film Přednosta stanice.

Je otázkou, jak dalece spolupracoval s Němci- při ponechání v tak vysoké funkci- dobře.

To mu vyneslo v květnu 1945 nenávist, především méně úspěšných "kolegů"´, zejména jeho náměstka.

Na straně druhé existovala svědectví, že svých kontaktů s Němci využíval k přiměřené pomoci Čechům. Je pravdou, že bydlel v luxusním bytě společně v bývalou herečkou slovenského Národního dovadla na nábřeží Vltavy.

Po jeho smrti byt obsadil maršál Rudé armády Koněv se svými pobočníky...

TRAGEDIE:

Jan Sviták byl dne 9.května 1945 vyvlečen ve spodním prádle asi dvaceti příslušníky " revolučních gard" a odveden do Bartolomějské ulice.

Ráno, 10.května 1945 se před Bartolomějskou ulicí v Praze shromáždila skupina rozhořčených občanů lidí, jenž se postupně rozrostla v dav...

Podle svědectví tehdejší doby dav rozvášňovali "kolegové" z filmového ústředí.

Vyšetřovatel Jana Svitáka jej ve spodním prádle davu vydal... dav Jana Svitáka ubíjel k smrti, Sviták byl bit, kopán, válen po dlažbě.

U kostela sv. Martina se v davu objevil mladý rudoarmějec a výkřik jedné velmi známé pražské herečky,... "Jan Sviták je vinen smrtí písničkáře Hašlera... "

Na zběsilé volání davu rudoarmějec Jan Svitáka zastřelil dávkou ze samopalu.

Na to se dav rozprchl.

Mrtvý Jan Sviták zůstal ležet na ulici. Krátce na to jej nechala jeho bývalá žena Vilma Kocourková - Svitáková, odvést do krematoria v Motole.

I tohle byla Praha v květnu 1945...

zdroj: česká Wiki, doplňující materiály, upraveno, zkráceno... R/1

Košický vládní program.

-- programový dokument, jenž schválila vláda 5.dubna 1945 v Košicích, po svém příjezdu na území osvobozené republiky. Potvrdil m.j. "kolektivní vinu pravicových stran, německého a maďarského obyvatelstva na rozbití Československa a spolupráci s nacistickým Německem.

Znárodnění a konfiskace majetku.

- program stanovil hlavní úkoly : urychleně obnovit národní hospodářství

- položit základy nové sociální politiky ve prospěch všech vrstev pracujícího lidu

- pod národní správu převést majetek zrádců s výjimkou antifašistů

- postavit peněžní a úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní vedené

Národní správa.

Majetek nepřátel a zrádců podléhal národní správě- buď jej vykonávali jednotlivci ( řemeslné dílny, obchody, zemědělské usedlosti), nebo orgány kolektivní (větší podniky). Koncem srpna 1945 podléhalo národní správě 9045 podniků s 623 000 zaměstnanci. Ne všechny národní správy měly represivní charakter- vznikaly i tam, kde nebyl přítomen jejich původní majitel / do návratu z emigrace, za koncentračních táborů)...

Rozhodnutí odpovídalo celkové ekonomické koncepci- počítáno bylo s koexistencí veřejného sektoru, malovýroby a limitovaného soukromokapitalistického podnikání.

V polovině roku 1945 vznášela KSČ, sociální demokracie a Revoluční odborové hnutí požadavek znárodnění velkého kapitalistického vlastnictví v nezemědělské sféře.

Cílem bylo:

- vymanit československé hospodářství ze závislosti na zahraničním kapitálu - osvobození republice zsůstaly obrovské nedobytné pohledávky nejen v Německu...

Čtyři dekrety prezidenta republiky:

V říjnu 1945 ještě nebylo ustanoveno Národní shromáždění- prezident dr. Beneš musel věc řešit svými dekrety.

DEKRETY :

- zestátněny klíčový a velký průmysl, dalšími potravinářský průmysl, akciové banky a pojišťovny.

Předtím byl znárodněn průmysl filmový, včetně dovozu, vývozu a distribuce filmů. V průmyslu se znárodnění vztahoval na podniky se 150- 500 zaměstnanci; to podle zaměření podniku.

Plně byly znárodněny doly, samostatné elektrárny, plynárny, hutě, válcovny, zbrojovky, cementárny, celulózky a drtivá část chemického průmyslu. Celkem bylo znárodněno 67% celkového poštu průmyslových podniků- v nich v březnu 1947 pracovalo 61% zaměstnanců průmyslu. Výrobní kapacita znárodněných podniků představovala tak kolem 2/3 čs. průmyslu.

V této době ještě nebylo rozhodnuto o podnicích pod národní správou. V roce 1947 vláda rozhodla, že zbývající průmyslové konfiskáty budou přednostně včleňovány do národních podniků, nebo pod správu obcí (komunální podniky).

Znárodnění bank a pojišťoven mělo velký hospodářský dosah. Byly postátněny všechny akciové banky a soukromé pojišťovny\ - nezestátněné zůstaly pouze "kampeličky". Po zestátnění německých a maďarských bank zůstalo v Československu pouze 14 bank, národních podniků - osm v zemích českých a na Moravě a šest na Slovensku.

Národní podniky.

Znárodněné podniky (průmysl, banky a pojišťovny krátce po osvobození se postupně slučovaly v celky větší a vytvářely národní podniky. Ty měly postavení samostatných právnických osob, řídilo je představenstvo v čele se ředitelem. Stát je vybavil kmenovým jměním a rezervním fondem.

Na státní rozpočet nebyl\y napojeny přímo, ale přes ministerstvo financí. Tím byla dosažena absolutní kontrola hospodářských výsledků. Ve vnitropodnikové organizaci byly uplatněny rysy převzaté z nejpokročilejších podniků podléhajících znárodnění (Baťovy závody ve Zlíně, Škoda a Československá zbrojovka v Brně)...

Závodní rady.

V prvních poválečných letech měly značný vliv na řízení národních podniků dělníci a zaměstnanci. Dělo se tak cestou závodních rad, odborových organizací a a zastoupení v představenstvech národních podniků.

Závodním radám garantoval pravomoc dekret vydaný současně z dekrety znárodňovacími. Ředitelé národních podniků mohli být jmenováni až po předběžném schválení ÚSTŘEDNÍ RADOU ODBOŮ. V představenstvech národních podniků byla jedna třetina představenstva volena zaměstnanci z vlastních řad, dvě třetiny jmenovaly nadřízené orgány po dohodě s Ústřední radou odborů.

ROK 1948.

Přednosti koncepce let 1945-1947 smazal. Do té doby byli zaměstnanci zainteresovaní na činnosti svých podniků, neprojevoval se u nich pocit "odcizení" jako po roce 1948. Hospodaření národních podniků probíhalo na bázi obchodního podnikání, podniky a zaměstnanci znali výsledky svého hospodaření. objem zisku, ztráty a přidělené dotace...

Zdroj: studijní materiály UK - upraveno, zkráceno R/1

Obrazem: Den, kdy se Prahy zmocnila smrt. Před 76 lety zpustošil město nálet

zpravy.aktualne.cz/domaci/unikatni-fotky...tm_campaign=Aktualne

R/2

21.března 1893 se narodil v Německém císařství budoucí problematický lékař, nacista, válečný zločinec, brigádní generál Walter Paul Emil SCHREIBER- v první světové válce působil jako vojenský lékař na západní frontě.

V letech 1942-1943 s dalším nacistou Wolframem Sieversem řídili projekt SS- ten v koncentračních táborech zahrnoval testování psychochemických látek. Byl považován za nacistického odborníka na anthrax.

1945. Zatčen Rudou armádou a odvezen do Sovětského svazu.

Na konci Norimberského se nenadále objevil v Norimberku a svědčil ve prospěch žalobce Romana Ruděnka.

1948. Nacistická lékař pracuje pro východoněmeckou policii. Za nevyjasněných okolností se poté objevil v západním Berlíně, zde zatčen americkou tajnou službou, odsouzen za válečné zločiny na šest let; po dvou letech propuštěn.

1951. Převezen do USA, jeho nacistická minulost byla zahlazena- začal pracovat na letecké základně Randolph Air Force Base.

1952. Deník New York Times zveřejnil Schreiberovo svědectví v Norimberském procesu a vyšel tak najevo jeho podíl na experimentech s vězni.

Americká vláda mu poté zajistila odlet do Argentiny, kde pracoval v epidemiologické laboratoři...

Walter Schreiber zemřel ve věku 77 let .

Zpracováno velmi volně z anglického originálu: Secret State Experiments on Humans.. a dalších " Hitler und die Biowaffen /německy/

Utajovaný masakr Němců u Přerova

www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi-zapomen...ch-kolem-mrtvol.html

r/6

Přemysl Votava: 2248 černých dnů …

15. března 1939 sněžilo, ulicemi českých a moravských měst a obcí se od rána valila nikým nezvaná zelenošedá masa. Lidé stáli za deště a sněžení v ulicích, slzy v očích, zaťaté pěsti, nenávist v srdci. V každém z nich otázka: Co s námi bude? 15.března 1939 skončily šťastné dny Československa (ČSR), začala smutná a oběťmi naplněná šestiletá německá okupace.

Nekonečných 2248 černých dnů. Kolik mladých lidí dovede naplnit toto datum i tu šestiletou okupaci a dovede se orientovat? Dnes se tato doba příliš nepřipomíná, ale otázka je, zda má zmizet z učebnic i z naší paměti. Od března 1939 uplynulo 82 let. Ptám se, kolik pamětníků z té doby ještě žije? Možná, že ještě jako děti stáli na kraji chodníků a pamatují si na ty slzy svých otců…

Kdo si dnes vzpomene na to ponížení i na vyhlášky se jmény stovek popravených? Kdo si vzpomene na ty bezbranné spoluobčany, na jejich děti, když z nádraží Bubny se vydávali na cestu do vyhlazovacích táborů? Kdo položí květiny na zapomenuté hroby těch statečných, kteří odpočívají někde daleko od svých domovů? Novodobí vykladači dějin je posmrtně kádrují, kácí jejich sochy… Politici spoléhají na krátkou historickou paměť našeho národa. Rodí se nové výklady druhé světové války. Z viníků té válečné hrůzy se vytváří oběti. Z obětí, pak viníci.

Těm neznalým historie připomínám, že tzv. Výnosem Adolfa Hitlera o zřízení Protektorátu Čechy a Morava byli naši občané zbavení všech práv, stali se občany druhé kategorie. Adolf Hitler triumfoval, z okna Pražského hradu přijímal hold jásajících pražských Němců. Nad Pražským hradem vlála standarta říšského vůdce Adolfa Hitlera. Český národ měl být ponížen, poněmčen a ve svém důsledku včleněn do Velkoněmecké říše.

Byly uzavřeny vysoké školy, studenti poznali popraviště i koncentrační tábory. Od prvního dne okupace se ujaly své práce represivní složky německé správy… Následovaly každodenní popravy českých vlastenců, např. jen v Berlíně ve věznici Plotzensee bylo popraveno 677 Čechů, ve věznici Pankrác za dva roky našlo smrt na popravišti 1075 odbojářů, z nich 155 žen. Dalším místem hrůzy se stal tábor Terezín. Na popravištích umírala elita národa, pod gilotinou v Plotzensee hrdinové odboje generálové Homola, Macháček, Kravák,…. a na stejném popravišti padl novinář Julius Fučík nebo nám dobře známý hostinský od Rozvědčíka Jaroslav Franěk, ale i zcela prostí lidé, přesto hrdinové, jako byl železničář Josef Just z Úpice, nebo holič Alfons Šubrt ze Rtyně…. A tisíce dalších.

Šestiletá německá okupace přinesla dle Vojenského ústředního archivu 343 tisíc obětí, popravených, zavražděných v plynových komorách, ale i desetitisíců hrdinů padlých v odboji. Okupace nejen rozvrátila československou ekonomiku, ale měla i morální dopady.
Přes to všechno, se český národ nikdy nesnížil k protiruskému tažení po boku německé armády tak, jako mnohé státy Evropy. Slovensko nevyjímaje. Naopak v té době se rodili hrdinové, jejich statečnost obdivoval celý svět. Připomínám jen ty nejstatečnější… Kubiš, Gabčík, Jaroš, Eliáš, Vančura, připomínám ty statečné z vyvražděných Lidic, Ležáků, Ploštiny i ty tisíce dalších, často bezejmenných hrdinů. Světoznámá Fučíkova „Reportáž psaná na oprátce “ se stala dokumentem té doby.

Evropou opět pochodují pohrobci nacistů. Padají sochy hrdinů, mizí pomníky padlých, znevažují se činy těch statečných…Knihkupecké regály se prohýbají pod přívalem nacistické memoárové literatury. Kdo z mladé generace ví, že za těmito „hrdiny“ zůstaly desítky milionů mrtvých, vypálené vesnice, zničená města? V knihkupectví si nacističtí generálové užívají svou slávu, zatímco ti naši hrdinové se krčí někde v koutku regálu.

Závěrem je nutno připomenout, že německá okupace zásadně ovlivnila poválečný vývoj Československa. Za svobodu se platilo životy, za tu naši padlo 140 000 vojáků Rudé armády, 33 tisíc vojáků rumunské armády, 116 vojáků USA, vedle nich tisíce našich hrdinů, Čechoslováků. Mějme k nim úctu, nekádrujme ty mrtvé. Československo si svoji opětnou svobodu vybojovalo, nečekali jsme někde v koutě!

Dívám se do kalendáře, 15.březen 1939 není připomenut. Lépe je na tom 12. březen 1999, významný den, který připomíná vstup do NATO.

A opět řinčí zbraně.

R/7

K výročí německé okupace českých zemí 15. března 1939 … Marie Neudorflová

Německá okupace českých zemí začala v noci ze 14. na 15. března 1939 vtržením hord německých vojáků do malé již Mnichovem Německem zmrzačené a bezmocné země. Sedmileté řádění Němců začalo popravami Čechů, stálo český národ 360 tisíc krutým násilím zničených životů, zničení svébytné kultury, zničení vysokých škol a snížení úrovně školství, průmyslu a samozřejmě posledních zbytků demokratických principů a respektu pro lidskou důstojnost.

To vše jen proto, že jsme Češi, Slované, které Němci většinou považovali za méněcennou rasu a sebe za vyšší rasu s právem na expansi, s právem vládnout ostatním, s právem ožebračovat a ničit slabší. Většina Čechů se obdivuhodně bránila nejrůznějšími prostředky a lidé za to často platili cenu nejvyšší. www.novarepublika.cz/2021/03/k-vyroci-ne...ce-ceskych-zemi.html

R/7