Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne
  • Strana:
  • 1
  • 2

Téma: VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA

VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA 04. bře 2022 16:36 #14771

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vitamín D - I.část

Vitamín D obsahuje skupinu v tuku rozpustných substancí, které jsou nezbytné pro důležité metabolické procesy v těle. Jeho forma syntetizovaná v lidském těle se nazývá cholekalciferol nebo vitamín D3. Vzniká v kůži díky působení ultrafialového záření. Klasické definici vitamínu to moc nevyhovuje, nicméně je i přesto považován za nezbytnou mikroživinu.

Nejvíce vitamínu D získáváme ze Slunce, opalováním. Tento proces může omezovat hned několik věcí - opalovací krémy s ochranným faktorem nad 8 ( ó, jak se mají ti, co jsou na sluníčku s opalovacím faktorem 50 a více! - a diví se, že jejich imunitní systém má nízkou výkonnost ), pokročilý věk, tmavší kožní pigment, bydliště v oblastech nad 40 stupňů severní šířky a také zimní období. Ke snížené hladině vitamínu D pak obecně inklinují kojenci, starší lidé a lidé v ústavní péči, osoby trpící obezitou a Afričané jakéhokoli věku.

Zdravotní přínos je důležitý v hlavních 4 bodech:
 stimulace imunitního systému a vytváření protilátek
 udržení buněčného dělení a buněčné diferenciace
 udržení správné hladiny vápníku a fosforu v krvi
 vytváření a obnova kostní hmoty

Také mozková aktivita plus tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou.

A dále boj proti zánětům, udržení zdravých zubů v dospělosti a u malých dětí základ pro tvorbu stálých zubů, normální funkce svalů, snížení rizika zlomenin. Tady je důležité příjímat minimální hodnotu 20 mikrogramů denně vitamínu D především u lidí nad 60 let.

Nedostatečný pobyt na slunci, tedy alespoň 25-30 minut denně má pak za následek vznik osteoporózy. Vitamín D tomu společně s vápníkem zabraňuje. Také se objevily studie populační, které naznačují pozitivní vliv vitaminu D na délku života u osob, které prodělaly rakovinu prsu, či efektivnost při léčbě rakoviny kůže. Tento výzkum je však stále v experimentálním stadiu.

Výzkum poukazuje také na to, že nedostatek vitamínu D může být spojen se zvýšeným rizikem vzniku autoimunitních onemocnění, kdy tělo napadá své vlastní buňky a orgány. Jednoznačně pozitivně byl hodnocen účinek v prevenci a mírnění následků revmatoidní artritidy a osteoartritidy.

Vysoké dávky vitamínu D u kojenců a dětí se také osvědčily jako prevence diabetu typu I, při němž imunitní systém ničí buňky, které produkují inzulin. Pravidelný pobyt na slunečním světle vás také může ochránit před roztroušenou sklerózou, jde o nemoc, kdy tělo napadá vlastní mozek a míchu. Klinické studie prokázaly i těsnou souvislost mezi nedostatkem vitamínu D a vysokým krevním tlakem, kardiovaskuárními nemocemi a zvýšeným rizikem infarktu myokardu. Nezapomínejme na prevenci tuberkulózy, křivice a v neposlední řadě depresivních stavů v období zimy, kdy je nedostatek slunečního svitu.

Zprávy z celého světa svědčí o tom, že nedostatek vitamínu D je široce rozšířený a lze jej proto považovat za zásadní zdravotní problém v globálním měřítku. Pokud tělo z vitamínu D nedostává vápník, začne si ho brát z kostí. Výsledkem je samozřejmě úbytek kostní hmoty a následné zdravotní potíže, mnohdy velmi bolestivé. V rozvojových zemích bývá rozšířená křivice způsobená těžkou podvýživou, v rozvinutých zemích zase osteoporóza, nenápadně se rozvíjející nemoc vznikající nedostatkem vitamínu D kvůli nevhodné stravě. Bývá obvykle diagnostikována až s prvními zlomeninami. A to už je často pozdě.

Předávkování vitamínem D může nastat jedině v případě, kdy denní dávka přesáhne 1250 mikrogramů denně, což je mnohonásobně nad doporučovanou hladinou. Hladina vitamínu D v krvi rovná nebo vyšší než 375 nmo/l vede k abnormálním hladinám vápníku v krvi, a to může způsobit ledvinové kameny a kalcifikaci srdce nebo ledvin. Mezi příznaky intoxikace patří nevolnost, slabost, zácpa a podrážděnost.

Přípustná horní hranice příjmu vitamínu D pak byla u adolescentů a dospělých stanovena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na 100 mikrogramů denně.

Předávkování při dlouhodobém vystavení slunečnímu světlu nastat nemůže, protože tělo syntetizující mechanismy reguluje.

Příznivé důsledky lze objevit v široké škále onemocnění:
rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. I 2. typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.

Jak vidíte, nemocí je to více než dost. Proto je důležité, že jeden z nosných principů účinku vitaminu D tkví právě v tom, že podporuje tvorbu přirozených látek, zvaných cytokiny. Ty vykazují silné protizánětlivé účinky. Nicméně tím to ani zdaleka nekončí..

Pokračování příště.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA 25. úno 2022 16:54 #14747

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VITAMÍN C

Přesný chemický název je kyselina L-askorbová.

Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Je citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci. Jeho chemický název je kyselina L-askorbová neboli L-enantiomer kyseliny askorbové. Teplota varu je 553°C a teplota tání je 193°C rozkladem.

Zajímavostí vitamínu C je, že působí jako přírodní projímadlo. Je důležitý pro tvorbu kolagenu, zlepšuje vstřebávání železa v těle, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu ( toho „špatného“) a snižuje krevní tlak. Také zvyšuje hojivost ran a prospívá regeneraci organismu.

Co všechno tento vitamín umí?

 reguluje metabolismus aminokyselin
 pomáhá udržet sílu a integritu cévní stěny, především kapilár
 uplatňuje se při vývoji kostí, zubů a chrupavek
 působí na zdraví všech buněčných a tkáňových membrán
 hraje důležitou roli při regulaci normálního tělesného růstu, při hojení ran a odpovědích na stres
 „uklízeč“ volných radikálů (které vznikají např. příjmem znečišťujících a jedovatých látek), součást
oxidačně-redukčního systému hydroxylačních reakcí (syntéza kolagenu, karnitinu, tyrosinu, katecholaminů,
steroidů)
 důležitý pro transport elektronů v mikrosomech
 zvyšuje vstřebávání železa
 brání vzniku karcinogenních působících nitrosaminů z dusičnanů ve stravě
 ovlivňuje imunitní systém stimulací tvorby bílých krvinek, zabraňujících infekci

Při tepelném zpracování potravin v nich dochází k úbytku vitamínu C. Vařením se ničí až 60% vitamínu C, sušením až 50%, šetrnější je dušení v páře. Velké ztráty způsobuje tepelná konzervace a blanšírování. Nejšetrnější k vitamínu C je mražení.

Následky z nedostatku vitamínu C a způsoby jeho získávání jsou lidem známé již několik století. Námořníci už kolem roku 1700 věděli, že onemocněním předejdou konzumací dostatečného množství pomerančů a citrónů. V historii víme o případech úmrtí pirátů a trosečníků, kteří po dlouhém pobytu na moři umírali z důvodu nedostatku rostlinné potravy. Postupně jim vypadávaly zuby, trápily je fraktury kostí, hnisavé rány a rozpadající se kůže. Kurděje = skorbut, (Möllerova Barlowova choroba, avitaminóza C) je nemoc, způsobená dlouhodobým nedostatkem vitamínu C ve stravě. Na rozdíl od většiny zvířat a rostlin totiž lidské tělo nedokáže syntetizovat tento vitamín, proto jej musí přijímat v potravě.

Dnes už je tato choroba poměrně vzácná, vyskytuje se jen občas ve velmi chudých oblastech. Kurděje nejsou žádnou novinkou. Klíčící výhonky rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již před 3000 př. n. l. v Číně. Později s sebou brali Féničané na dlouhé námořní cesty semena rostlin, aby konzumací jejich výhonků předešli chorobě z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím.

Pokud mluvíme o účinné a přirozené formě pro lidské tělo, nemáme na mysli synteticky vytvořené tablety nebo šumivé „celaskony“. Odpověď na otázku: „Kdy je vitamin C účinný?“ je poměrně jednoduchá. Nejlepším zdrojem tohoto vitaminu jsou kvalitní potraviny z řady čerstvého ovoce a zeleniny. Obsahují mnoho látek, které působí synergicky a umožňují tak, aby byl vitamin C pro organismus přijatelný. Tyto různorodé prvky se navzájem podporují a fungují jako komplexní mechanismus. V rostlinách většinou naleznete dvě a více účinných substancí, jejich aktivita je na sobě závislá – stejně tak je to i s vitaminem C.

Pokud chcete využít vitamin C k posílení obranyschopnosti organismu zejména v chladném ročním období, tak musíte začít s jeho užíváním mnohem dříve, a to i několik týdnů před očekávaným ohrožením. Denně bychom měli přijmout 60 až 100 mg vitaminu C.

Šťavnaté a chutné pomeranče obsahují vysokou dávku vitaminu C. Při loupání však neodstraňujte bílou slupku mezi kůrou a dužinou! Přesně tam jsou totiž uloženy látky, které podporují maximální využití vitaminu C.

K dodání vitamínu C je výborná Aloe vera. Pokud jí ale nefandíte, zkuste se poohlédnout po produktu, který je vyroben z ovoce Acerola – barbadonská třešeň (lesklé ovoce rostoucí v karibské oblasti). Plod je vysokým zdrojem vitaminu C a obsahuje 30 až 50krát více vitaminu C než např. citron. Má mírně nakyslou dužinu a chuťpodobnou malinám.

Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek, rakytník, dále např. citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papriky, papája, brokolice, rybíz černý, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky, plody kopřivy. A nezapomínejme na chilli papričky! Také petrželová nať, kopr a listy pampelišky. Z ovoce ještě i mango. Nejen pro diabetiky pak staré známé zelí, především kvašené, tedy kysané.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA 11. úno 2022 16:22 #14680

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VITAMÍN B9 A B12


VITAMÍN B9 = KYSELINA LISTOVÁ, ACIDUM FOLICUM

Už název napovídá, kde se vyskytuje – v zelených listech.
Kyselinu listovou potřebujeme spolu s vitamínem B12 při krvetvorbě, bez ní by byla poškozena tvorba červených krvinek. Dále je důležitá v procesu buněčného dělení a tvorbě nukleových kyselin, nositelů genetické informace. Je nezbytná pro správný růst a vývoj plodu. A nefungovala by nám bez ní pořádně ani nervová soustava.
Nejvyšší podíl tohoto vitamínu najdeme v kuřecích játrech, brokolici, zelí, kapustě, špenátu, karotce, řepě, v obilných klíčcích ( naklíčených ). Další zdroj je vejce, zelený hráše a banán. Také ořechy a pivovarské kvasnice jsou jich plné.

Nedostatek kyseliny listové se projeví únavou, poruchou růstu a krvetvorby. Můžete trpět i poruchou trávení, změnami na sliznicích, především v ústech. Dostavuje se slabost, bledost, zapomnětlivost, výkyvy nálady. Nebezpečný je nedostatek kyseliny listové v těhotenství, kdy může být poškozen nervový systém plodu a jeho růst.
Obecně je třeba denně 200 mikrogramů kyseliny listové. V těhotenství její potřeba stoupá až na dvojnásobek.
Denní doporučená dávka pro dospělé a mladistvé = 150-200 mikrogramů
Denní doporučená dávka pro děti ve věku 7-10 let = 100 mikrogramů, 4-6 let = 75 mikrogramů, 1-3 roků = 25-50 mikrogramů

Denní doporučená dávka pro těhotné ženy = 260-400 mikrogramů
Folát je přirozená aktivní forma kyseliny listové (vitamínu B9), která je pro nás přímo dostupná v rostlinné a živočišné stravě. Tělo jej využívá nezměněně. Denní dávka folátu je 400 IU pro dospělého a 150 - 200 IU u dětí. Naše tělo si jej neumí vyrobit ani skladovat a je třeba folát dodávat denně. Oproti tomu kyselina listová, kterou nacházíme v doplňcích stravy nebo obohacených potravinách, to je prekurzor účinného folátu. Naše tělo si jej musí samo z kyseliny listové vyrobit za pomoci enzymu methyltranshydrofolát reduktázy - MTHRF. Dle studií je ale u řady lidí tento enzym oslabený nebo vůbec nefunguje, proto si nedokáží z přijímané kyseliny listové vytvořit účinný folát. Naštěstí je pro ně možnost využívat již aktivní folát.

Často se zapomíná na další účinek. S růstem vlasů to není vždycky snadné. Vůbec přitom nezáleží na tom, zda chcete urychlit jejich přirozené prodlužování, a nebo zaplnit náhle odkrytá místa na vaší hlavě. Pokud se nechcete smířit s nákladnou transplantací vlasových cibulek, s nošením paruk nebo prodloužených pramenů, vsaďte na pomoc, která k vám přichází z útrob vaší ledničky.

Tím, co by vám mohlo pomoci, je vitamín B9. Její dostatečný příjem souvisí se zdravým růstem buněk celého těla. Z toho důvodu má blahodárné účinky na růst kvalitních nehtů, vlasů a každé jedné buňky naší kůže. Pokud máte dostatek vitamínu B9 a B12, tak zvýšené dávky pro hustou kštici nepomohou. Tady mluvíme o anémii těchto vitamínů.


VITAMÍN B12 - KOBALAMIN

potřebuje naše kardiovaskulární soustava, tedy srdce, cévy a žíly. Kromě dalších funkcí pomáhá z krve odstraňovat homocystein, tedy bílkovinu, která je škodlivá pro tělo. Homocystein poškozuje cévy, vyvolává zánět a onemocnění cév a srdce. Kromě toho zvýšený obsah homocysteinu v těle může stát za rozvojem osteoporózy. Vitamín B12 má důležitý úkol také pro ochranu nervové soustavy, a tím přispívá k lepší duševní kondici. Stimuluje totiž regeneraci obalů nervových vláken, které je chrání před poškozením ( myelinová pochva ). Pokud jsou nervy odhaleny (mají porušenou právě onu myelinovou pochvu), může být narušen přenos nervových signálů do mozku a dochází tak k onemocněním nervové soustavy. Problém může dojít až k rozvoji Alzheimerovy choroby. Bylo totiž prokázáno, že lidé, kteří trpí touto nemocí, mají nižší hladinu vitamínu B12 v těle než jejich zdraví vrstevníci.

Nedostatek vitamínu B12? Bledá a v některých případech až nažloutlá pokožka ( žloutenka ), pocit časté nebo dokonce neustálé únavy a slabosti ( B12 působí na tvorbu červených krvinek; při jeho nedostatku se tvoří méně krvinek a tělo tak nemůže být dostatečně zásobeno kyslíkem ), poruchy pohyblivosti a zraku, pocity brnění, záněty v dutině ústní, dušnost a závratě, horečka nebo i změny nálady...

Jako “první pomoc” můžete zkusit hovězí maso, játra, vejce, mléko a mléčné výrobky, sardinky, lososa, tuňáka nebo jehněčí maso. Již při pravidelné konzumaci jedné běžné porce masa denně bychom podle lékařů měli pro tělo získat dostatek zmiňovaného vitamínu.

A vegani spolu s vegetariány? Těm potom nezbyde nic jiného, než se spolehnout na zelí, kvasnice, chia semínka nebo na pivo, případně B-komplex v tabletách.

PŘÍŠTĚ TA SLÍBENÁ KVASNICOVÁ KÚRA SPOLU S RECEPTEM.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA 04. úno 2022 16:41 #14653

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VITAMÍNY SKUPINY B


chrání a posilují nervy, kůži, svaly a oběhový systém.

Jsou nezbytné pro správné a dobré vstřebávání mnoha potravin. Regulují látkovou přeměnu, uvolňují energii obsaženou v tucích, bílkovinách a sacharidech.

Nedostatek tohoto vitamínu může zavinit poruchy jak centrální nervové soustavy, tak i periferní. Také poruchy činnosti srdce a krevního oběhu, plus poruchy ve vodním režimu organismu.
Je dobré vědět, že potřeba těchto vitamínů je větší u těch, kteří pijí a kouří a u těch, kteří pijí i větší množství kávy.

Jako vitamíny skupiny B označujeme hned 8 různých ve vodě rozpustných vitamínů, které se značí zpravidla písmenem B a následným číslem ve spodním indexu. Vitamín B (dnes označovaný jako B1) byl vůbec prvním objeveným vitamínem, ale když se postupem času začaly objevovat další látky s podobnými vlastnostmi, bylo nutné jejich pojmenování upravit. U některých látek se až později přišlo na to, že vlastně nejsou vitamíny, a proto v terminologii chybí například vitamín B4, jehož místo původně patřilo adeninu.

B1 = THIAMIN patří mezi nejdůležitější vitamíny této skupiny. Jeho význam spočívá ve schopnosti optimalizovat nervový systém, zajišťovat správné fungování tělních buněk a podporovat metabolismus sacharidů. Jeho závažnější deficit je spojený s únavou, pomalými reakcemi, ztrátou chuti k jídlu a při dlouhodobém ignorování i degenerací kardiovaskulárního systému. Naše strava je bohatá třeba na různé neloupané obiloviny, maso, kvasnice, vnitřnosti, ořechy, hrášek či další potraviny, které jsou jeho dostatečnými zdroji. Doporučená denní dávka pro dospělého představuje 1,1 - 1,4 mg a lidé s pestrým jídelníčkem ji bez problémů pokryjí.

B2 = RIBOFLAVIN je to látka, která se hojně využívá jednak pro metabolismus všech makronutrientů (bílkovin, sacharidů i tuků) a jednak pro optimální stav srdce, kůže i očí. Kromě toho zajišťuje také správný růst a vývoj tělních buněk, udržuje optimální produkci červených krvinek a jeho nedostatek vede podle vědeckých studií ke kožním problémům i poruchám metabolismu jiných látek. Problém v případě vitamínu B2 je hlavně v tom, že naprostá většina zdrojů je živočišných - je možné jej najít třeba ve vnitřnostech, mléčných produktech nebo masu. Jeho doporučená denní dávka představuje 1,5 - 1,8 mg a zvýšené nároky mají kromě sportovců i těhotné a kojící ženy. Pokud je riboflavin obsažený v potravinách, pak dochází působením světla k jeho rozkladu a proto je nutné takové jídlo skladovat mimo dosah světla ideálně v lednici.

B3 = NIACIN je vitamín nezbytný pro energetický metabolismus buněk, hraje veledůležitou roli v buněčné signalizaci, produkci i reparaci DNA. Jeho nedostatek se projevuje nemocí zvanou pelagra (dřívější označení vitamín PP odkazovalo na Pellagra Preventive factor) projevující se kožními vyrážkami, průjmy a v dlouhém horizontu i demencí a následnou smrtí. Stejně jako u předešlých vitamínů je i zde zdrojem například maso, kvasnice, vnitřnosti, semena, luštěniny a některá zelenina (zejména listová, brokolice či mrkev). Doporučený denní příjem je v rozmezí 10 - 20 mg.

B5 = KYSELINA PANTOTHENOVÁ. Jelikož pořadové číslo 4 si zabral adenin, který byl později ze seznamu vitamínů odebrán, pokračuje seznam „béček“ kyselinou pantothenovou, kterou leckdo zná spíše pod názvem její aktivní formy - koenzym A. Důležitost vitamínu B5 spočívá ve schopnosti podílet se na metabolismu sacharidů i tuků a dokonce stojí i za syntézou některých aminokyselin. Podle dostupných výzkumů je také zodpovědná za syntézu cholesterolu, tím se může ovlivňovat hladina dalších hormonů včetně testosteronu. Mezi skvělé zdroje této kyseliny patří například játra, ryby, jogurty, avokáda nebo celozrnné pečivo. Doporučená denní dávka představuje 8 - 10 mg a deficit je v našich končinách vzácný, proto není jeho další suplementace vůbec nutná.

B6 = PYRIDOXIN je souhrnné označení tří různých pyridinových derivátů - pyridoxal, pyridoxamin a vůbec nejdůležitější pyridoxin. Jejich význam je obrovský, studie potvrzují vliv na metabolismus aminokyselin či glykogenu, syntézu nukleových kyselin a hemoglobinu a dokonce úzce souvisí i s fungováním imunitního systému. Je velmi důležitý pro sportovce, kdy nároky na jeho příjem se zvyšují s rostoucí spotřebou bílkovin. A navíc je citlivý jak na působení světla, tak na teplo a při vaření se z jídla vytrácí do vody. Pro sportovce je v případě tohoto vitamínu možná suplementace, avšak rozhodně není nutná a nemusíte to s dávkami vůbec přehánět. Běžná dávka představuje 1,3 - 2 mg, negativní účinky tohoto vitamínu (nejčastěji kožní či neurologické problémy) se podle poznatků projevují až při užívání mezi 100 a 1000 mg této látky. Kromě zdrojů zmiňovaných u předchozích vitamínů se hodí zmínit ještě makrely, banány, brambory nebo hrášek.

B7 = BIOTIN je jedním z málo známých vitamínů skupiny B, ale přesto má obrovské využití. Je důležitý pro metabolismus tuků, vystupuje jako kofaktor celé řady enzymů a ovlivňuje genovou expresi. Dokonce hraje roli i při udržení stálé hladiny krevního cukru a jelikož pomáhá udržovat kvalitu vlasů a pokožky, bývá často označován jako vitamín krásy. Vzhledem k tomu, že mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří vaječné žloutky, maso, mléko či vnitřnosti, sportovci většinou deficitem netrpí. Ačkoliv doporučenou denní dávku ovlivňuje více proměnných, většina zdrojů udává číslo mezi 30 a 100 mikrogramy.


Příště B9, B12 a kvasnicová kůra

R/3
The administrator has disabled public write access.

VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA 28. led 2022 16:58 #14632

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VITAMÍNY JAKO CIHLIČKY ŽIVOTA

Pro správný průběh životních pochodů jsou vitamíny naprosto nezbytné. Regulují látkovou přeměnu, usnadňují přeměnu potravin na energii. Náš organismus ale není schopný vytvářet vitamíny sám. Musíme mu v tom tedy pomáhat. Nedostatky vitamínů mohou způsobit zdravotní potíže, zhoršení kondice a v neposlední řadě vyvolat i spoustu onemocnění. Pokud do jídelníčku zařazujeme všechny skupiny potravin, také hrubozrnné a tmavé pečivo, ovesné vločky, mléčné výrobky, vejce, zeleninu, ovoce – pak se avitaminózy obávat vůbec nemusíme.

VITAMÍN A:

reguluje růst. Proto je důležitý především pro děti, pro dospívající, pro mladé. Často jej spojujeme se zrakem, kdy už naše babičky říkaly, že se „musí papat mrkvička, aby byla pro očička...“ Mrkev obsahuje 44% DDD. Jeho nedostatek způsobuje šeroslepost. Také je důležitý pro mnoho procesů, které při látkové přeměně způsobí hladost pokožky, zdravou kůži. Bez něj začne loupání a šupinatění kůže, vlasy jsou suché, začnou se lámet nehty. A také sliznice v dýchacích cestách a v trávící soustavě. Je důležitý pro ochranu před infekcemi. Náš organismus dokáže vstřebat vitamín A jen za přítomnosti tuků. Nejčastěji ho přijmáme jako provitamín, tedy karoten – právě v této formě se nachází v potravinách rostlinného původu.

Doporučená denní dávka průmyslově vyrobeného vitamínu A pro dospělého člověka činí přibližně 1 miligram. Denní doporučená dávka (DDD) vitamínu je 800 až 900 mikrogramů pro muže, 700 mikrogramů pro ženy a 300 - 600 mikrogramů pro děti a dospívající. Tuto dávku není doporučeno překračovat, je totiž lékařsky potvrzeno, že „předávkování“ může u některých rizikových skupin (např. kuřáci) stát za vznikem rakoviny plic. Můžete se však uklidnit – u přírodní formy vitamínu A předávkování prakticky nehrozí.

KDE JE VITAMÍN A?

V mléku, másle, vejcích, ledvinkách, játrech. Hlavně v telecích. Také v sýrech, kdy nejvíce vitamínu A obsahuje sýr kozí.
Mezi potraviny s největším obsahem vitamínu A patří čerstvá vojtěška, mrkev, špenát, mango, petržel, meruňky, mangold, mango ( má 20% doporučené denní dávky! ) nebo meloun. Kromě ovoce a zeleniny pak ryby, hlavně tuňák a treska. Překvapivé velké množství vitamínu A je v batátech, ve vařené zimní tykvi a v růžičkové kapustě.

Třeba takové meruňkové smothie nebo mrkvový džus zalahodí nejen vašemu organismu, ale také oku. Aby se vitamín A lépe vstřebal, nebojte se a přidejte do šťávy pár kapek např. olivového oleje.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
  • Strana:
  • 1
  • 2
Vygenerováno za 0.180 sekund