20.listopadu 2026- Pavel Bobek...

... pojď stoupat jak dým až tam, kam jen ptáci mohou..

16.září 1937- 20.11.2013... country , rock and roll, pop music...

PAVEL BOBEK

odešel ... 

19.listopad 2026- čtvrtek

Vyšné Hágy- BOJ! 

Po pravdě, vystoupil jsem ve Vyšných Hágoch a trochu mi zatrnulo u srdce... vrátila se ta skupina dívek slunících se na balvanech u plesa, hrudníčky, sotva dospělé, doma poctivé "čtyřky" ...ale!!!

soudruzi!  odpovědnost vedoucího oddílu, který má domů přivést velký pohár...!!!

Oddíl mužů se vybaluje a převléká, zase ty trenýrky- "každý pes, jiná ves.. " .. černé, červené, bílé... dva rozhodčí /novinka/ nevěřícně zírají... " chvapci, tuná je to , to ? čo? "berou oprané dresy jako známku "ostřílených bojovníků" ??

nakonec, kdo měl na Dukle v roce 1945 vyžehlenou uniformu?...

Mužstva zde 

jsou rozdělena na tři skupiny.. .. organizátoři nás z povzdálí sledují a vynesou vedikt.. :"zařazeni do skupiny první... že by majestát hor a majestát  Labe a Vltavy?..

není čas to zkoumat- jdu s trenérem zaplatit "startovné"- dostáváme rozlosování- " "sudruhovia, hrá sa na dva sety"- ano, je to přesně podle pravidel "šestkového" volejbalu.

Mělnickou skupinou zní  tichý hlas: " ty vole, dva rozhodani?" --- a sám se sebe ptám: "ty vole, co to s našimi inteligenty udělá?" 

Mé úvahy razantně ruší Jindra trenér. .. " pojď" ... jdeme k tabuli- " kurva, jasnačka, hrajeme až druhý zápas"...

Naši inteligenti 

nás pozorují poněkud napjatě... vše je zde neobvyklé... majestát hor, naše vysvlečené spoluhráčky.. ale na vzpomínku roku 1969 nenastal ČAS... do Jindry vjel ďábel...

SITUACE PROSTÁ.

Před zahájením se čekající mužstva, jako obvykle, povalují u několika hracích kurtů, v klidu čekají na pokyn k nástupu.. na tuto část se čeká v ž d y...

jsou -li nedaleko ženy, pokukují po dvaceti- pětadvacetiletých poměrně vysokých, štíhlých hráčích, vyhodnocují jejich potenciální výkony v trenýrkách (ostatně, jak víme z autorova předchozího vyprávění, měla paní Olga taktiku stejnou, zřejmě je jím PŘÍRODOU dána)... oplátkou si šněrují v mírném rozkroku tenisky pozadím směrem k k družstvu hráčů mužských -- povzdech: "krásné prdelky "...

trenér Jindra situaci vyhodnotil jako záludnou, zavelel VZTYK, vyrazil v čele mužstva na okraj smrčiny, vpřed! krátké starty, kliky, "kačáky" ...  ležící mužstva odvrátila zraky od dostrojovacích částí mužstev dam

a:  "..akosi se tuná rozsvtlilo od bláznivých čehúnov"... slovenština je i v pojetí "hecu" měkká

Jindra 

připomínky přechází, křesťanská blaženost nevinné nevědomosti ....

Naše družstvo mužů Elektráren Mělník 

zní názvem hrdě v představách směsice vedení silných kabelů  a chladících věží s obláčkem páry, k tomu sepraná trika a sebevědomí intelektuálů- slovenský štáb si tyto představy spojil a? zařadil nás- výkonnostně" do druhé ligy .

Holešov- kázeň řád a pořádek - velím k seřazení, koutkem oka v dívčím mančaftu obdiv.. zdravím a jdu losovat, sebevědomně beru stranu, (nedbajíc tichého protestu mančaftu- budem hrát proti slunci..)  jsme na kraji lesa, pro míče nebudeme muset běhat daleko, pomohou nám stromy.

Holešov a jeho kázeń po hvizdu rozhodčího zmizela - " kurva, přesouváte se jako stádo.."  po lajně máme chodit až po hvizdu rozhodčího.. to znáte podle pravidel- "nezavádějte nám tuná čecháčkovské moresy..."

Ono totiž: jeden rozhodčí, dvě oči, dva rozhodčí ? Hlásíme nastavení podle čísel dresů - a je to TADY! konec setu... hraje se do patnácti a? 15:0. 

V prvním setu jsme se ani neotočili.. ve druhém setu jsem zabodoval z podání 15:1... FOFR- objevili se i diváci .. chci se předvést-  BUM.. míč letí kamsi k lesu.. druhý rozhodčí vrtí hlavou .." boha jeho!" ale míč má náhradní.. a končíme ve skupině co poslední....

Jdeme se podívat na naše družstvo děvčat... je podán opulentní slovenský oběd- halušky s brynzou- a přichází volání pořadatelů: " chvapci, chvapci moji čo vy  tuná hrajetě? "... tatíkovi věkem podobným mému  odpovídám: "Za Elektrárnu Mělník"... jeho výraz obličeje mi odpověděl...

Slečna mající na starosti pokladní doklad mi podává potvrzení o zaplacení startovného s pohledem upřeným na desku stolku... jeden z pořadatelů mám nabízí zahrát si zápas o posledního ... můj pohled na hnědý svetr našeho trenéra mi dává jasnou odpověď.. tu bych dostal i od mužstva.. je konglomerátem inteligentů...

Ale, co kdybych si  drze řekl o diplom posledního? ... nato mé inteligentnější já  sděluje: "vole.."  

A šel čas, jenž mi dal za pravdu...posledními jsme nebyli na turnajích naposledy...

Ale po obědě hrají naše ženy... kam se na ně hrabeme.. fandíme a "vravia místní" ... " čehůni pražští, ani nefandia sportovno."..

Ale:

Ženy Elektráren Mělník vyhrály  první den skupinu, pohár ne, druhý den se jim nedařilo... přesvědčil jsem chlapy, abychom vyjeli na Štrbské pleso lanovkou na skokanské můstky- jsem svojí znalostí terénu hrdinou okamžiku- užívám si to, nakonec ten konec slavného/neslavného 7.výsadkového pluku se mi zúročil...

Zpáteční cestu poněkud poznamenala žinčica a halušky v posledním tažení... naše útroby sdělovaly... "nemusí se vždy vyhrát, důležitá je  ú č a s t " .. nakonec vzato v globálu- " byl to skvělý zážitek.." 

Rok 1972

rozhodně nebyl rokem , kdy by bylo třeba jakkoliv prezentovat "neúspěch"...ukázalo se, jak bych býval chybil s diplomem za poslední místo... a jak je důležité- "soudruzi, myslet politicky!" 

O to se postarali moji spoluhráči, technici, vysokoškoláci z hráčského odílu  jak na půdě ZO KSČ TOSu Mělník, tak v ROH...a nejen zde....

V TOSu Mělník

kde jsem zástupcem dělnické třídy a moje novomalželka techničkou se vytvořila parta lidí pod hlavičkou :"Branná organizace TOS  Mělník"... ale nikoliv oddíl Lidové milice...no, faktem je, že náplň této party, mimo mých líčení "bojových zážitků vysloužilého paragána, nebyla vůbec "bojová" .. turistika, výlety s dětmi do okolí, kytary a parta.. i s písněmi od táboráků...

Mozkem a přirozeným vůdcem 

se stal Karel SULEK.. přišel za mnou a : "paragánem , dáme do hromady ten volej, co jste za ním byli na Slovači?" .. asi si přečtl na mé tváři radost, šel bys do toho? ať nemusíme hrát za Elektrárny? 

Můj souhlas 

nám otevírá tělocvičnu, volný přístup na kupaliště, nově otevřeného s volejbalovým hřištěm.. zatím! žádná soutěž, hrajeme pro radost! 

Později přijde na naši "pinkačku "pár lidí, ROH!! skvělé, tam jsou "prachy" .. ale pozor, kdosi hovořil o Elekrárnách.. jenžde.. TOS Mělník byl založen dříve, než byl založen EMĚ...

Ale... naše "branná organizace a oddíl odbíjené" se ocitají pod kuratelou ZV ROH.... jsem horlivým kazatelem a mému hlasu "vyslyšeno jest"... 

TATRY, TATRY, TATRY

myslím, že se také o TO zasloužila moje novomanželka OLGA, měla ve fabrice "slovo silné" ... fabrika dá závodní autobus, účastníci mohou mít s sebou děti.. takže? 

"Velitelem autobusu" je profesionální předseda ROH, peníze jsou uvolněny na 14 dnů- no? nejdeďte to !! volejbalová parta je přihlášena celá..

Tentokrát

se celý zájezd rozdělil na " dělné" ( naše ženy) a "chovné" - již sjednocené  barvy trenýrek "kovové barvy" jsme  fabrika  OCELE! 

Takže:

dojedeme do kempu, ženy zahájí smažku bramboráků, trenky natahují síť - večer kytara, pár piv... 

BOD CÍLE:  

Eurocamp Tatranská Lomnice...

Občasné přeháňky, déšť.. kde že jsou ta děvčátka? nicméně podaří se lanovka na Lomnický štít, pohlednice a ejhle, stále je tu ta samé obsluha jako kdysi...Poláci s červeným jistícím lanem ne... 

Navečer sedíme a kujeme plány na zítřek... sedíme pospolu, trochu popíjíme skvělou slovenskou borovičku. Slova se ujímá funkcionáč ROH, současně člen výboru KSČ- jakýsi "ideologický pracovník zájezdu.."... "přátelé, my jsme tento zájezd dostali refundován proto, abychom  vystoupili na Rysy... ostatně- kdo na Rysy nevystoupil, jako by v Tarách n e b y l ... špitl další - tentokrát předseda svazáků Venca...

Ticho. 

Táborák tiše praskal... funkcionář nechal kolovat láhev borovičky- spišské...trochu jsem se nadzvedl.. "je to kusanec cesty, nemusí se to jí až nahoru.." no, já jsem tady prožil v rámci vojny pár měsíců a tak o Tatrách něco vím..

Rozhodnutí bylo přijato... 

Po návratu na pokoj vypukla moje první novomanželská "neshoda"... Olga se postavila proti výstupu, prostě nepůjde a nepůjde .... proč, jsem poznal v koupelně a pochopil...

Ráno :

mlha, drobný déšť... soudruzi, kdo na Rysech nebyl, jako by v Tatrách nebyl... nakonec sedáme do autobusu, mimo paní Olgy, všichni...a jako truc! volejbalisté v dresech a míčem se sítí... tam nahoře zahrajeme...

Funkcionář

je nadšen... doloží účelnost a náklady zájezdu... před výstupem to pár maminek s dětmi vzdá, ale to je pochopeno.. riziko!

Kolem mne se utvoří kroužek chlapů.. "musíme bolševika a jeho paničku  nahoru třeba vynést.." 

Ekzkurz:

Cesta na Rysy byla a je i v současné době poměrně obtížná a to pro svoji délku trasy.

Trasa: 

jde se ze Štrbského plesa po červené až k Popradskému plesu.. odtud k rozcestí Nad Žabím potokem  /můžeme jít také po modré k  Hincovu plesu /.. ale  na Rysy po  červené.... tady to už není vycházka... leze se strmě na Žabie pleso... šok! kramle a řetězy... mineme Chatu pod Rismi - nebo občerstvení, ale ne alkohol! následuje kotel až do sedla Váha .. nebezpečí strmého pádu a 2503 m --- vítězství  (myslím, že do roku něco 1990 zde byl poutač lenina, ale jisto je, že už zde není...)

.. to co za dobré počasí zde uvidíte, vám vyrazí dech...vidíme jak slovenskou, tak Polskou stranu a také se zde setkáte s Poláky, ty výstup milují a lezou jej za své strany - tu cestu jsme nešel.. (R/1)

.. jinak.. celkem s návratem a přestávkou to! zdatní turisté "dělají kolem osmi-10 hodin!! 

Fotodokumentace : R/2

A závěrečné foto, v popředí soudruh s paničkou... ještě jeden, prosím pro soudruha ředitele..my si nahoře uděláme impro síť a pinkneme...nejsme tu sami a spisovné údiv, se dá řečíst: čumí... "kluci odkud ste a co to máte na sobě? "... sestupuje dolů, tak akorát na večeři...  míjíme Štrbské pleso, někteří na cigaretu a slyšíme: "...byli jsme nahoře, předsavte si, nějací kluci si tam plácali vojej.."  " nevravte, to sa to smíe  robiť...??? " 

Smělo.

Předseda KSČ to "prodal" jako mimořádnou politickou propagaci TOSu Mělník...

Na nástěnce  ROH se objevily fotky a hloučky diváků.. na členské schůzi poté bylo přijato usnesení o nákladech na příští rok, kdy TOS Mělník uspořádá na základy odborů akci " Po stopách SNP"....

-----------------------

R/M.F. , editorka R/7,  popis trasy R/1 a snímky R/2 

----------------------------

Pod čarou:

Výstupem na Rysy skončilo zřejmě i velmi úspěšné "povídání" veterána 7.výsadkového pluku Holešov, staršího průzkumníka , sportovce svobodníka v.v. Milana Friedricha  v úpravě jeho manželky, paní Olgy...

Byl to krásný čas i pro R/1 v přepisu oněch našich mladých let... 

Zítra

se vzneseme s Pavlem B o b k e m , "tam, kam jen ptáci mohou.."a nevěříme  tvrdé skutečnosti ... TAM odešel ON ve věku pouchých 76 let!!! ( 20.11.2013)...

 

 

pokračování 

 

 

 

Město Prostějov

Neděle, 22.listopadu 2026

R/MŘ

19.listopad 2026

počasí o svaté Alžbětě  povídá, jak bude v tétě...

jeden z našich redakčních básníků, veterán 7.výsadkového pluku- velitel radiostanice, je toho slunného léta dočkat nemůže a tak napsal: 

                                                           Strom a člověk      

                                               Strom kvete, včelky jej opylují ,

                                                    květ v semínko se mění,

                                                vítr jej nese k vlahé té zemi...

                                 

                                                 V zemi semínko sílu najde si,

                                                 proutek se vztyčí, v kmen sílí,

                                               vznáší se k obloze, koruna košatá,

 

                                                  strom svůj stín vrhá k zemi ,

                                                   mnoho je cestiček k němu.

                                                 pamět má, neví však k čemu,

                                                vyprávět mohl by, na celé věky,

                                                       řeč mu ale schází...

             

                                            sadař svůj strom hlídá, péči mu věnuje,

                                                 strom kvete, ocvoce dává,

                                             lesní stromky ve školce šlechtí,

                                            aby  v les je sázel, zvěři ukryt poskytl,

                                       lidem zas´ stín stromů, přírodě krásu zachoval,

 

                                        lidé v ticho lesa vstupují, k návratu přírodu volají,

                                           les slyší jejich volání, marně však volají,

                                             les ke raněn, člověkem, jeho chováním....

 

                                         les volá, lidé, plíce vaše jsem, čistý vzduch,

                                      vláhu vám dávám, stín v horku poskytuji, vítr vám tiším...

                                                        vyslyšte stromů volání !!! 

veterán 7.výsadkového pluku Holešov- rok služby 1963/1965, služebně zařazen jako  velitel radiostanice.. 

-------------------

R/1

Věk výsadkového veterána... upraveno volně: motto: "buďme šťastni, život je velmi krátký....

Pro veterána výsadkových vojsk  je členěn na: 

a/ věk střední .. začíná v padesáti a končí v sedmdesáti.. skáčeme 

b/ začínají nám "léta zlatá"  - začínají v sedmdesáti a končí v osmdesáti ..prodáváme s lítostí padáky- lísáme se na tandem

c/ začíná stáří- začínají v osmdesátu  a končí v devadesáti - měníme oční čočky postižené šedým zákalem-

v narozeninách 80, 85 skáčeme za účasti celé rodiny tandem

d/ v devadesáti už nám nevěří žádný doktor, chodíme se dívat, jak skáčou vojáci, vidíme krásně do dálky a neslyšíme zprávy ČRO- i když platíme příspěvky ... a v klidu zemřeme...

-------------------

R/1