- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 28. 6. 2026 6:04
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 42
PRANOSTIKA:
.... když prší, PETR rozsévá houby a Pavel myši...
---------
Bitva u Jičína.
Všechny bitvy roku 1866 , které se odehrály ve východních Čechách- zajímají především východočechy...pro ně jsou i upomínky v podobě pomníčků... jeden najdeme přímo v Jičíně...
R/2
Bitva u Jičína ( německy "Slchacht bei Gotschin) - 29.června 1866 PRUSKO proti RAKOUSKÉMU CÍSAŘSTVÍ a SASKÉMU KRÁLOVSTVÍ.
28.6.1866 obě vojska prohrála bitvu u Mnichova Hradiště- Rakousko vyhlásilo válku Prusko dne 17.června 1866- šlo o vyústění sporu Pruska a Rakouska o dominaci v "Německém spolku" - Prusko obsadilo Holštýnsko.
Politicky
Rakouským spojencem bylo Sasko, Pruským - Itálie - jejím motivem bylo připojení Benátska- to dosud patřilo Rakousku.
Velení rakouské armády bylo postaveno před těžké rozhodnutí- rozdělit armádu na dvě části...severní, převážně v zemích českých a jižní, slabší v ohroženém Benátsku... v Itálii se podařilo , přes poměrně slabší sílu, Italy porazit - (bitva u Custozy)...ale rozhodující byl připravovaný střet na severu...
23.červen 1866
do Čech vstupují ve třech proudech- u Rumburka (armáda "Labská", Liberce (1.armáda) a Trutnova a Náchoda (2.armáda).
První bitvu 28.června u Mnichova Hradiště rakušané a sasové prohráli, ustupovali v časných ranních hodinách od Sobotky a Libáně k Jičínu.. těžké boje byly v Prachovských skalách, kde byla větší část slavného 35.pěšího pluku z Plzeňska Prusy zajata...
Ztráty:
Raskousko a Sasko: 210 důstojníků, 5280 mužstva a poddůstojníků, 222 koní, část dělostřelectva vůz s plukovní pokladnou, v níž bylo 80 000 marek ve stříbře...
Prusové: 71 důstojníků, 1485 mužstva a poddůstojní ků, 56 koní, dělostřelectvo neuvedeno...
TAKTIKA:
Prusové využívali nového typu pušek- "jehlovky"...
R/2
Rok 1866 je pro východočechy záležitostí srdeční, Trutnov, Náchod, Jičín, (zde se dokonce bojovalo o náměstí..Prusové se zde střetli se saskou brigádou plukovníka Hausena... Hradec králové... " u kanonu stál a pořád do něj ládo, ládo.. u kanonu stál a do něj ládoval...
Je několik historiků, vojenských odborníků, kteří za příčinu porážky je považována, (nástupem "jehlovky" ) a to docela náhle...taktika boje podle vojenského předpisu z roku 1862- "útoku na bodák" ...Rakušané útočili v "sevřených řadách".. útok vedl důstojník na koni... ten byl v salvové palbě "jehlovek" obětí prvou... proto ty ztráty důstojníků..
Lze se pečlivým studiem dobrat i toho, že "bodákovou taktiku prosazoval i pruský korunní princ Bedřich Vilém (vedlo jej k tomu francouzské vítězství ve válce roku 1859) náčelník pruského generálního štábu von Moltke názor prince nerespektova a vydal s roce 1861 výcvikový předpis- proti útoku palba.. ovšem bodák zůstal jako bojový prostředek dodnes...
Pozn.redakce:
Rakouská předovka, byť byla pomalejší, měla větší ráži a dostřel, z dnešního pohledu bychom její paramatery pokládali za "odstřelovačku" .. "jehovka" měla řadu prvotních nedostattků, často lámané jehly, náboje v papíru...za deště? problémy!!
---------------------------
R/1
- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 26. 6. 2026 13:17
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 558
Poslední dny Pompejí ...Praha 1969...škole Zpravodajské správy velí sovětský poradce...
Manželka, zkušená zdravotnice se dostala "do formy" dříve, než se objevila tchyně s kluky...moudře nás opustila ještě týž večer... mne čekaly "zpravodajské otázky typu: "proč nejsi v uniformě a kde máš baret?" vysvětlení přijali především při společné výstavbě jakéhosi projektu MERKURU...manželka na to šla pragmaticky..
"Ty Věrko, jsem teď chvíli jako staršina u pétépáků , dobré prachy... dostáváš, ne???"
Ostatní dotazy již nepřišly...
Žádanka o úvěrovou přepravu šla doplatit, tak jsme se 5.ledna 1969 loučili na zlínském nádraží...zde byl vypraven spací vagon 1.třídy... vyjel na čas a asi hodinu stál v Otrokovicích pro přípoj z Ostravy.. v kupé jsme byli dva muži čekající na asi šest hodin klidného spánku do Prahy...
OMYL.
Mohli jsme být v Přerově, když ve vedlejším kupé nastalo "oživení"... zacinkalo sklo o sklo, chichotání, hlubší nabádavý hlas...vískot...před Pardubicemi "to" vyvrcholilo, bouchání - zřejmě kolenem do tenkých stěn rozdělujících kupé... příjezdová stanice Kolín vylákala na chodbičku osazenstvo spacích kupé... najednou z onoho "bouřlivého" vyběhla dáma středních let.. v Gottwaldově jste si u ní mohli koupit vyšlechtěné plemeno psíků a uháněla na WC... chvíli nic a najednou... katolický duchovní...
PRAHA.
Dozorčí u vchodu zkontroloval můj vstupní doklad, na chodbě mi služba vydala klíč... bylo odemčeno, na Karlově posteli jiný spolunocležník..." Ahoj, jsem Konrád" ... pohlédl jsem ke stropu... zašklebil se stejně jako Karel.." zrušeno..." zřejmě jsem se zatvářil vyjeveně... "Karel říkal, že jsi dobrý chlap a že je Ti možno věřit, ale že jsi akorát takový holešovský vesan... , nic nevíš...
INSTINK
staršiny nezklamal...vytáhl jsem láhev "Moskevské".... skleničky z umývárny.... a: "je tu skoro celé nové vedení školy, velí poradce KGB. ..."
prázdnou láhev bylo nutno z objetu vynést potajmu...
"Karel Ti ukazoval, kde sídlí I.správa Ministerstva vnitra, že ?" ( hlavní objekt byl v Praze- Kobylisích)... tak se tam okolo moc neukazuj, střeží to klučinové z KGB... naši tam nejsou... "fakt nic nevíš?" .. ne, byl jsem doma... pár našich uteklo "ven" a jsou zprávy, že se naše rozvědka zhroutila... část těch, co makají venku, se už nevrátí a prý, rozkryli klíče našich agentů..."
Chmelíku/ Janoto
jsi fakt "vesan" .. tak proto byl tak Šedina ?....
DEN druhý.
Na učebně nový lektor... žádný žoviální přístup.. žádné povídání... soudruhu Janoto, roozdíl mezi němčinou pruskou a bavorštinou...zde magnetofon a lekce i na pokoji....hlavně jsem se těšil na Konráda..
náš "staršina" ve funkci zůstal... mlčky mi vydal zbraň a náboje... ráno mi byl představen nový "kádrovák", vyplnil jsem Přísně tajný dotazník pobytu....skončilo období sledování a venku, v Praze, bylo citít napětí.....
Týden
se nic nedělo, Konrád pološeptem hovořil o situaci na jejich hraničním přechodu... ale z jeho dotazu, zda jsem znal důstojníka 7.výsadkového pluku " V..." ., v jakém jsme byli vztahu, už mi bylo jasno, že i Konrád zjišťuje "wer ist wer"... zda jsem na jeho rotě sloužil...najednou jsem se dověděl, že velitel roty V. v roce 1965 "dezertoval " ....tedy, výcvik roty, složení Skupin, morálně politický stav... "no nazdar.."
Ven jsem chodil sám.. v hospodách se nepilo, chlastalo, sovětské hlídky chodily po třech, samopaly...ale přímých provokací proti nim nebylo, nebo já jsem alespoň ve středu města žádnou nezaznamenal...asi 2 x jsem byl v "Koruně", podplukovník Šedina?
NIKDE...
Pokrokem byl žlutý pás v JUDU... střelba z blízka od boku na figuru bez míření...
A přišel "DEN D."
Kolem desátého ledna 1969 přišla za mnou služba... " máte jít ihned do kanceláře č...." upravil jsem se , zaklepal a vstoupil.
V čele zasedacího stolu seděl sovětský podplukovník, vedle mladá žena, dva muži v civilu...podplukovník vstal a podal mi ruku...dostal jsem se do velkého dilema..před kasárny 21.srpna 1968 jsem nabízenou ruku nadporučíka okupační jednotky nepřijal...tady?
Mladá žena vstala také a sověta mi představila..." děkuji, soudruha podplukovníka znám, byl u nás loni v červnu na rotě v Holešově...." pro všechny šok... " hovořím rusky"....
Bylo jasné, že " holešovský vesan" první kolo vyhrál....
"Posaďte se, prosím.."... situaci jsem vyhodnotil hbitě, posadili mne tak, že mi dopadalo do obličeje ranní světlo... mozek zavelel: " bacha na řeč těla!!" prošlé hodiny nácviku "vytěžování zajatce" ....
První otázky směřovaly na moji "spokojenost" s pobytem ve škole, otázky kladl poplukovník a děvče přece jen překládalo... odpověděl jsem stručně, rusky, velmi pochvalně a byla to pravda.. potom to přišlo... podplukovník nahlédl do papíru před sebou...
....v Holešově sloužíte už od roku 1961... rád bych věděl váš názor na výcvik Skupiny hloubkového průzkumu..."
" Ano, prošel jsem všemi funkcemi ve Skupině, mimo radisty, mám specialisty ženisty a zdravotníka...
Skupina je vycvičená k nasazení , ale ne za frontou..."
Všichni zvedli hlavy a upřeně se na mne podívali... najednou jsem si připadal, že hraju poker, ale nebylo cesty zpět... můj osudový okamžik nastal...
..."nastoupil jsem do Holešova 1.9.1961 - jako řadový průzkumník ke 2.praporu zvláštního určení a prošel i součinnosti Skupiny se 4. armádou a Milicemi... po vzniku Plukovní sestavy se soustavně a v poslední době mimořádně nedostatečně cvičí první, podle mne nejdůležitější činnost Skupiny.. "
Tlumočnice zapisovala, oba muži v civilu se sklonili nad svými bloky také, .. mladická pýcha mne vynesla na vlnu příboje a ....
... v současné době jsou Skupiny třetí roty cvičeny na činnost kolem 600 km na území Bavorska... Tzv. "velká skupina činí 12 padáků PD-47, bílých, plocha vrchlíku je 70 m2 ,padákové šňůry, postroj.. dopravu dopravním letounem Il-14... pokud se mu podaří přeletět frontu a vysadit celou skupinu, není, a to víme z vysazených skupin ve II.světové válce jistota, že se tak stane oněch proklamovaných 65 km od místa činnosti Skupiny..
Skupina by se měla shromáždit , ukrýt padáky a přemístit se na místo bojového nasazení... IL-14 má dva motory...jejich řev v noci probudí všechny okolo... a skákat budeme v Bavorsku...zemi odkud pochází část vyhoštěných Sudeťáků a oni nám to nezapomněli..a i kdyby se "to" podařilo, Skupina s sebou nese mimořádně velké množství věcí, konzerv. nábojů , náloží, civky s dráty na "léčku", radiostanice.. a co mne tíží nejvíce..neznáme krajinu v Bavorsku a možné mimořádné situace...
Nyní se právě tato "slabina u pluku švindluje, Skupinu doveze na místo vozidlo... "
Všichni vzhlédli, podplukovník vytáhl obočí nahoru, ano, moje řeč jej začala zajímat, muži v civilu ani nedutali...chvíli ticho, dívčina pilně psala, ozvalo se zaťukání - služba přinesla všem kávu...
Nabyl jsem sebevědomí ... zamíchal kávu, poctivý turek tehdejší doby...
"Místo nasazení Skupiny- zná jej jen velitel - mapu má jen velitel. nesejde-li se Skupina, je absolutně prozrazena... a ještě horší situace- velitel Skupiny se při seskoku zabije, nebo zraní tak, že nebude schopen přesunu- velení převezme "starší průzkumník" .. a ještě horší situce.. velmi těžce se zraní některý příslušník Skupiny...co s ním? zastřelí jej někdo, vysvleče, zakope, kdy??? a to nehovořím o morálně politickém stavu.. část vojáků si přeje odejít na Západ a zejména po srpnu...
V zasedačce by bylo slyšet spadnout špendlík... a mně se za celých asi šest let, kdy jsem tyto "slabiny" nasazení "Skupiny" znal, ulevilo.. pochopil jsem zcela podstatu katolické "zpověďi"...
"Sám jste viděl, soudruhu podplukovníku, že celá myšlenka nasazení Skupiny vychází ze zkušeností poslední války (tady jsem se opakoval).. máme zastaralou výstroj a výzbroj , naši tátové skákali do vlasti, na místa, kde se jim mohlo dostat pomoci.. neměli s sebou žádnou větší zátěž, zbytek byli schopni zakopat včetně padáků.... a nasadil jsem poslední argument... kolik z nich splnilo plánovaný úkol? a to byli perfektně vycvičení vojáci z povolání...a já mám ve Skupině panceřovníka se sedmi třídami ZDŠ ....
Stačilo.
""Své zkušenosti , kladné i záporné , prosím sepište... "
Podplukovník vstal, podal mi ruku a stiskl... Signál těla..."vole, on to od Tebe vzal.."
Ruku mi podali i oba civilové...v jedněch očích jsem si přečetl.. "kurva"...nevím, zda to byla pochvala, nebo varování...
Návrat do výcviku, po obědě mne vyslechl metodou " šel pes a ohlíd se " , Konrád.
Následně mi otevřela služba jednu místnost, bez oken.. na stole byl psací stroj a papíry... začal jsem svůj "osud" datlovat...
------------------------------
pokračování příští čtvrtek/ pátek : Poslední dny Pompejí...1969- věděl podplukovník KGB o okupaci v srpnu? co hledal v Holešově?... smrt Palacha..a co bylo dále..
