17.července 2026

Podrobnosti
Vytvořeno: 12. 7. 2026 13:43
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 216

Významný den redakce svvz.cz: 

Cherchez la femme 

za každým tajemstvím či záhadným problémem stojí ŽENA. 

Když v roce 2013 končil svoji knihu bývalý náčelník štábu 7.výsadkového pluku Holešov, byla zasvěcenými (i námi očekávána s velkými nadějemi..) nelze nepřipomenout, že se na knize, sice drobně, podíleli i manželé Friedrichovi.. autorství řady fotografií zůstalo  v poděkování autora veteránu Milanu Friedrichovi..

ale:

.úspěšná editorka paní Olga ,byla  označena "za bábu od plotny" , poté, co : "špitla" ,s otazníkem   ta LEBKA.???...spolupráce skončila...

Paní Olga věděla, proč se ptá... znala z vyprávění manžela "skutečná tajemství "namáhavých nočních cvičení" v kravínech, a život "obyčejného příslušníka PLUKU v letech 1967/1969 - jeho "pýchu a pád.."

Kniha TOP SECRET je dobrá se spoustou poctivě nastudovaných hodin autora v archivech...také je dána jako " plačtivé politikum".. byli jsme "odejiti z armády," ...

TOP SECRET vyšel v nákladu 800 výtisků, dalšího nákladu se nedočkal , zda ještě někde ve vydavatelství "   Křídel vlasti " je, nevíme...

Krátce po oslavě narozenin paní Olgy, 23.7.2014 "bába od plotny "vstoupila  na web svvz.cz ...tichý, skromný-- "sám, ve svém za svoje..." dnes, v oslavě dalších narozením redaktorky R/7 vykazuje " 876.000 návštěv..."bába od plotny nejen skvěle vaří a peče",  ale je neúnavnou bojovnicí "za každou větu autora veterána Milana Friedricha.."

 Přát redaktorce veteránského webu obligátní frází by bylo hluboce pod její i naší úroveň.. takže slovenské "Hlavně zdraví a vydržať.." Marek Čík  a BOJ... redaktor Pavel Chmelík (R/1)

Redaktorka "technická" R/2 si "dupla" .. "alespoň malou květinu.." stalo se! 

 

*****

Další pokračování "Posledních dnů Pompejí- epizoda: "Návštěva..."

 

... JAK JSME MOHLI ZJISTIT ve vyprávění předchozím, můj návrat k pluku byl významným zejména "střetem" se druhým, spíše však v oné době prvním funkcionářem pluku.

Rota si žila po svém - do jejího chodu jsem zasahoval pouze "v míře naprosto nezbytné" ...někdy koncem měsíce "konáno bylo" nějaké rotní cvičení...to poslední, kdy řídící jednotka byla dislokována na Pribilině, znamenal můj "osudový střet s velitelem pluku Vladimírem Košanem..."

zatím šel "život den za dnem.." 

Na pluk přijela Inspekční prověrka GŠ/ZS, a zase odejela...na nádvoří se objevili noví branci...

V té době mi domů přišel telegram. Stručný. "přijeď ".... podpis. K+K 

Zajásal jsem .

Kamarádi z Prahy na mne nezapomněli.. s Bodnarikem jsem se dohodl na dni volna, sehnal dárkové balení "Moskevské vodky" (jak jinak).. nastartoval "kozí dech"  a vyrazil...

Exkurz:

Pohraniční stráži jsou mnohými "historiky", kteří ještě v oněch letech a dlouho poté  "počati" nebyli,  dávány nejhorší možné přívlastky vrahů... pro nás, kdož v oné pohnuté době sloužili si h r d i n y  ochrany státní hranice  připomeneme později...

 Pohraniční stráž v roce 1968 byla organizována systémem "Brigád Pohraniční stráže" .. podle situace na pohraničním styku měla "Brigáda" přidělené území "tzv.hloubky pohraničního pásma"..ta závisela na osídlení území, jeho hospodářském využívání a přírodních poměrech (viz "Král Šumavy" )- takže někde mohla dosáhnout  šesti kilometrů či více...

Brigáda Pohraniční stráže, k níž jsem byl pozván,  střežila státní hranici na jižní Moravě "Znojemská".. neměla tvrdé podmínky  jako "Brigády"  na Šumavě, i když zde způsob střežení státní hranice byl stejně zabezpečován jako na částech jiných..

zátaras  nevedl přímo po hranici, řada příslušníků sloužila ve spolupráci s celníky ve vlacích a hlavně... byl zde, zřejmě, i mými kamarády, zabezpečován "styk" s osobami, které za odměnu "prodávaly" cenné informace z Rakouska-

 

o tom dále...

dokonce si myslím, že "Znojemská" umožňovala přechod našich agentů zerjména na Vídeň...ale asi i "Bratislavská"...Vídeň a další ..  zde byly utečenecké  tábory a prostředí jak pro nábor nových agentů, tak pro činnost československé  kontrarozvědky.. 

Přijetí na útvaru bylo dáno "určitými zvyklostmi" ..

nevím, jak mne Karel s Konrádem představili, ale pozdravili jsme se s velitelem útvaru a novým sovětským poradcem...přidělen mi byl pokojík...prostě paráda...

Starali se o mne vzorově a střídavě oba kamarádi, "Pavle, v noci se seznámíš s naší prací"... takže přinesené "dárky" otevřeny nebyly..  v podvečer jsme vzpomínali na Prahu 

a?

už to víš? "

 budou reorganizovány všechny útvary Zpravodajské správy...nejhůře jste dopadli vy... pluk bude zredukován na rotu a spojen nazpět s Prostějovem, ale asi jen jako rota do 22.výsadkového pluku...

Oněměl jsem... 

zeptat se na zdroj by bylo  nezdvořilé, jako...  no ponechejme fantazii..

ale už jsem měl za sebou "ovládání řeči těla"...odpověděl jsem jakoby krajně lhostejně.." dalo se čekat, na pluku je děsný bordel.."..

srdce mi bušilo jako před druhým a třetím seskokem...

NOC.

v prostoru útvaru jsem se pohybovat nemohl, ale systém jsem znal z mých předchozích cest do Vídně.. i jak lze agenta nepozorovaně převést do části útvaru k tomu určenému.. a pokud tam někde byla kontrarozvědka, tak určitě jen sovětská.. 

začátek roku 1969 byl v řádu tvrdé "konzolidace".. možná jen s výjimkami Prahy..

Komunikace agenta 

s "naším orgánem"  proběhla ve zvláštní místnosti, jeho jsem neviděl, jen slyšel...později ve své kariéře státního zástupce banální, všední, každodenní stereotyp...

zde ŠOK ...

za pár rakouských šilinků prodáš všechno, kamarády, spolupracovníky, sousedy, Vlast, matku...

kolik dostal agent za dnešní den zaplaceno, jsem nezkoumal ...ale dostal jsem mimořádně cennou radu..." budeš s námi dále "makat" ale !!! dostaneš svého "řídícího důstojníka"... hlavně trvej na skončení závazku... 

Nasedl jsem na "kozího decha" ... při rychlosti cca 40 km/hod vítr kolem uší nehvízá.. pouze věta... "vypadni otamtud"...

Proč jsme se již nikdy dále nesetkali, nevím.. armádní čistky v roce 1969/1970 byly nemilosrdné...

Návrat na rotu

a podepisování " výsledku hodnocení" probíhalo ve mně asi tak, jako když se díváte na rybičky do akvaria...

přede mnou stála otázka:

"Ty vole, vyfasoval jsi vdovu a dva malé kluky, umíš jezdit na koni, fasovat boty a co dál???"

otázka mne pronásledova více,  než  "šmátravý dotek noci... "spíš?"

U pluku

jsme se na učebně štábu pluku sešli ... vybraní praporčíci, Franta Lejsek, skladník chemického materiálu, Jarda Zouzal - staršina vedlejší roty, postavou nejvyšší praporčík pluku, staršina školy Ladislav Ondříček a Dušan Hric, staršina roty. 

Bylo nám sděleno, že jsme zařazení jako velitelé Skupin hloubkového průzkumu a máme změnu čísla vojenské odbornosti  na ČVO 101- Řídící důstojníci skupin hloubkového průzkumu...

náčelník štábu se u tabule naparoval, jako páv.. .. u vědomí, co bude dále jsem se, zřejmě z pohledu podplukovníka Dufka nevhodně  otázal, "co to jako bude znamenat"....

asi byla očekávána reakce jiná..."

 no, budete přecvičeni ...

" soudruhu podplukovníku... v našem věku?" 

Asi jsem to neměl....

"Shromáždění skončilo, vyšli jsme před štáb.. "takže  budu každej tejden běhat po lesích s tímhle póvlem, co tu,kurva,  rukuje? ".... típli jsme cigarety a šli, každý po svém...

Krátce nato měli přezkoušení radisté spojeními na "velké vzdálenosti" a nás pět bylo použito jako fiktivní Řídící důstojníci fiktivních Skupin hloubkového průzkumu... 

Řídící středisko bylo na Pribilině... přesun nákladními vozidly P-V3S, skříňovými štábními vozidly s důstojníky štábu, radiovozy spojení....na Pribilinu jsme dorazili v noci a do rána se podařilo, pro naprosto nedostatečný průzkum terénu, téměř "utopit" v bažině nejcennější radiovůz pluku.. dopoledne bylo věnováno jeho vyproštění odněkud přijedším tankem.. z roty bylo s námi asi 10 "neřádů", postavili stan pro ubytování Bodnarika a moje..a střídali se ve stráži...

Náš stan byl určen jako "velitelský".. rozložil jsem mapu s azimuty.. šifrovací materiál.. Bodnarik se šel "mrknout" po okolí a jak pravil, sehnat něco na zub... zatím se nic nedělo a tak jsem šel i na obhlídku já... říčka Pribilina je  něco, co my trampové pokládáme za MODLU.. bystrá, prudká, absolutně pitná   s míhavými těly bystrých pstruhů...

 Uplynul asi týden, cvičení skončilo, kolona byla seřazena k návratu do posádky...do jejího čela se postavil GAZ s podplukovníkem Košanem a rozkaz: " přesun bude proveden autokolonou, s regulovčíky, velitelé vozidel ve věžích..."

Stalo se:

Po několika kilometrech začalo pršet , jízda ve věži vozidla se stala nepříjemnou, sáhl jsem dolů a kolem krku dal "čechol " poznámka: šlo o oranžový vak vrchlíku padáku PD-47, po seskoku  se nejprve vysvlekl   z vrchlíku padáku, porodlužoval stabilizaci výsadkáře - materiál- bavlna a hedvábí..."

Zalil mne pocit blaha, tepla a pohody.. až do první křižovatky s regulovčíkem.. tam stál GAZ velitele pluku a u něj podplukovník Košan...

Regulovčík nás zastavil, Košan přiběhl k vozidlu a řval jako pominutý, musel jsem uznat, že měl pravdu; promočený "čechol" jsem sundal a pokyn, že se mám nazítří dostavit k němu na denní hlášení,  přijal...

Druhý den mne Bodnarik předvedl, poslouchal jsem litanie, že "není divu o poklesu kázně mužstva, když praporčíci..." vyfasoval jsem "domácí vězení- myslím, že dva- tři dny, na víc kázeňskou pravomoc neměl...zavolal jsem domů, Skopal mi nachystal polní lůžko, dal jsem si panáka a šel spát...

Epizodu jsem si připomněl v roce 1990 při setkání bývalých příslušníků pluku, potkali jsme se na nádvoří  a " ... průserář Chmelík..."

--------------------------- 

Závěr. Konec 7.výsadkového pluku -poté  na vyprávění staršiny  roty opět volně naváže veterán Milan Friedrich s editorkou paní R/7 

 

16.července 2026

Podrobnosti
Vytvořeno: 12. 7. 2026 13:43
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 65

Valaši:

 ... uč  sa a nestaraj sa,až zmúdříš zestaráním...

 

r.1410 arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil veřejně spálit veškeré spisy Jana Wiklefa, anglického reformátora, kterým se později inspiroval JAN HUS i německý MARTIN LUTHER.

JAN WIKLEF (John Wicliffe) se narodil v Anglii v první polovině 14.století do rodiny nevýznamné nižší šlechty.

Církev prožívala krizi a Wiklef byl jedním z prvních, který své názory zformuloval a začal je kázat.

Hlásal návrat církve k chudobě, ukončení hromadění majetků církví.

Věřil, že církev netvoří kněží, biskupové, papež...ale dobří křesťané.

Evropská církev ho označila za kacíře a požadovali po anglické královské rodině jeho potrestání.

Naštěstí pro něj, držela královská rodina nad ním ochrannou ruku – Anglie byla totiž ve stoleté válce s Francií, králi i šlechtě vyhovovalo, že podle Wiklefa nemusí platit církevní daně a poslouchat papeže.

Wiclef zemřel přirozenou smrtí na konci roku 1384.

Katolická církev s ním „vyrovnala“ později. Při koncilu v Kostici bylo v roce 1415 jeho učení prohlášeno za kacířské.

Zdroj: wiki + memento/historia

*******

15.července 2026

Podrobnosti
Vytvořeno: 12. 7. 2026 13:41
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 89

Nová kniha plk. v. v. Václava Vaška: TAK TO BYLO

"My můžeme všechno". To je heslo, které si občas někdo vypůjčí, aby tím snad dokázal svoji sílu.

Podobná nehoráznost platí možná všude jinde, ale u letectva NIKDE a NIKDY! Existuje takové jednoduché pravidlo. Letadlo neuznává funkce, ani hodnosti, ani to, že máš hodně prachů.

Uznává pouze to, jestli umíš, anebo čumíš. Nikomu nic opakovaně neodpustí. Hromadný vzlet na letišti Žatec - Korea se uskutečnil bez vážného zádrhelu, všichni piloti bezpečně přistáli na provozuschopných letištích.

To byl hlavní výsledek jednoho z nejunikátnějších představení našeho letectva na dlouhé časy do budoucna. Prostě - první dojem podruhé neuděláš.

****

Celkem 72 strojů MiG-23 a MiG-21 různých verzí do pěti minut opustilo letiště. Pečlivě nacvičená akce byla tehdy natočena filmaři Československého armádního filmu, k vidění je na webu VHÚ Praha.

https://www.vhu.cz/cviceni-stit-1984-hromadny-vzlet-na-letisti-v-zatci/

 

plk. v. v. Ing. VÁCLAV VAŠEK

Sloužil ve vysoké funkci u stíhacího letectva. 22. února 1994 vykonal poslední let jako vojenský pilot a krátce na to se mu uzavřela jedna jeho životní a profesní etapa vojenského pilota.

V té době na postu náčelníka odboru bojové přípravy letectva GŠ AČ a odešel jako plukovník do zálohy. Následovala další profesní více než patnáctiletá etapa civilního dopravního pilota-kapitána.

Jeho další působení opět souvisí s letectvím a může zde uplatnit zkušenosti v míře vrchovaté. Zastává funkci inspektora bezpečnosti na Úřadu civilního letectví..

Knihy:

2026 – Tak to bylo

2023 – Šapitó pod širým nebem: Akrobacie ve vojenské kamizole

2022 - Kam kráčíš, ČSA?

2020 – Etudy ještě vonící luftem

2011 - Oprášené etudy vonící luftem

1993 – Etudy vonící luftem

R/7

 

11.července 2026 - sobota

Podrobnosti
Vytvořeno: 11. 7. 2026 12:07
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 794

 

Poslední dny Pompejí 1968/1969 a... 

Můj návrat na rotu byl přijat "mazáky" celkem normálně- "kurva, staršina už je zase tady" ,

přijetím u velitele pluku s poměrně vysokou  finanční odměnou  ve výši měsíčního služného..

v prvních dnech  údivem pro "neřády" ...

můj zástupce-  vojín neřadové služby Milan SKOPAL - (bohužel nově v "modré rotě" ),  mi postupně předával agendu 3.  ( "ostré roty") - seznamy nových příslušníků, zbraně, pohotovostní střelivo, strážní střelivo, sklady...

Jako vždy, kdy se jeví "slunečno a pohoda",  je za humny DRAK... malér přišel odněkud, kde jsem  "draka"  nečekal...

Někdy v březnu 1969 byla 3.rota určena do stráže a směny v kuchyni mužstva.

Bylo zvykem ustáleným, že praporčík roty s rotou nastoupil buď službu "dozorčího kuchyně" , spíše výjimečně, s "vnitřní stráží - dozorčího autoparku.."

Dozorčí kuchyně mužstva  byl   "JOB"  slušný.".. znamenal rannní dozor nad budíčkem  směny v 02.00, oškrabání brambor pro cca 800 strávníků, převzetí pečiva od civilních dodavatelů... převzetí, společně s hlavním kuchařem kuchyně mužstva celodenní materiál na přípravu stravy...

( praporčík z povolání a současně "vysazovač")... 

tedy  metráky masa , kostí,  někdy i cca 2400 vajec, (3 ks na muže)  desítky  kg  uzenin, tuků, másla, mléka..  a tak.. a hlavně-

diplomatický dozor, aby se kuchaři z povolání předčasně neopili.. což v roce 1969  byl úkol poměrně těžký....

Exkurz:

Do dnešního dne nevím, proč všichni 4 proporčíci, kuchaři a správce proviantního skladu byli rigorozními nadšenci vstupu okupačních vojsk.. od chvíle, kdy byla okupační jednotka umístněna za plotem sousedícím s kuchyní mužstva, zásobovali okupační jednotku vším, čím mohli...

strážný, konající službu byl odehnán : "kurva, táhni.."... a každý z nich , bez výjimky, poslechl.... 

Ono.

Mít v otevřených  dveřích IL 14 ve výšce  600 m s oranžovým světlem "Připravte se k seskoku"  s vysazovačem.. který si vás mohl? ... nemusel pamatovat??

Po poledni, když již roty odešly z oběda a směna uklízela jídelnu, jsem si vyšel na rampu.. ale ! "co čert nechtěl"...blížil se ke mně "zástupce velitele pluku pro věci politické...podplukovník Robert Říha- v roce 1960-61 na druhém praporu,  od roku 1961  až  do roku 1969... pluk.

Seskočil jsem v bílém plášti s červeným baretem z nákladní rampy: "soudruhu Chmelíku, proč jste nebyl na dnešním  velitelském shromáždění pluku? "

Pozdravil jsem poplukovníka předpisově, nepřehlédl, že mne neoslovil hodností...

"Jsem ve službě, soudruhu podplukovníku.." 

"Ta hodina by se snad zešla, ne? rádi bychom znali váš názor  na vstup Vojsk..." 

A bylo to zde...

odulý,  hladce oholený obličej, nos protkaný žilkami "moskevské vodky" na mne civěl s neúprsnou naléhavostí... 

" Jsem voják.." 

Jeho výraz jsem v oné chvíli srovnal s čelem okupačního tanku barvy khaki, s kanonem 100 mm a kulometem 12.7 mm 21.srpna 1968 na bráně pluku... zeninal...  tvář tanku byla přívětivější...

"Zítra se u mne hlaste... " 

"Provedu ".... 

Tučný zadek, nechopný uběhnout u výběrového výsadkového vojska 1 km se vzdaloval... vrátily se mi všechny rady mých "pohraničních přátel"... "vole, dávej bacha"...

STAV: 

Československá rozvědka (patřila pod I.správu Ministerstva vnitra). 

NĚKOLIK HODIN PO VSTUPU okupačních vojsk  Sověti obsadili centrály rozvědky, s okamžitou platností skončilo velení čs...

21.srpna v byla obsazena centrála v Praze- Kobylisích, Sověti převzali kontrolu nad chodem rozvědky. V následujících dnech a začátkem září 1969 ztratilo velení čs. rozvědky schopnost samostatného rozhodování. kolem 10.09.1968 se rozpadla celá struktura.

Kolem 50-ti procent rozvědčíků využilo svého statutu  odejít mimo ČSSR, své poznatky o spolupracovnících výměnou za politický exil  prodalo ... zatčeny byly desítky kontaktů v řadě zemí Západu  - i nejvýše  postavený lord ve Velké Británii.. pro čs. rozvědku to znamenalo přímý rozklad...

Jmenován byl  nový ministr vnitra Jan Pelnář a začaly politické čistky.. bylo zahájeno propouštění stovek příslušníků ... rozvědka byla podrobena přímé podřízenosti sovětskému velení...

Za této situace jsem se připravoval k setkání se zástupcem velitele pluku pro věci politické... a věděl jsem, že s obrovskou výhodou... proč?

Exkurz:

začátkem července 1968 se konalo na území ČSSR spojenecké cvičení "Šumava" .

 Po jeho skončení navštívila pluk skupina důstojníků Sovětské armády, jejímž členem byl v době mého působení v kurzu Zpravodajské správy i pozdější její "velitel", pověřenec??...

v noci jsem si odehrával v mysli červenec 1968, delegaci několika důstojníků Sovětů na rotě, jejich  zájem o rozpis výcviku,  zbraně na rotě, munici... .. náhoda? 

zřejmě také - kdo a jak pluku velí a jakou silou by bylo třeba, nebo bude, pluk obsadit...

v čem se Sověti zmýlili...pluku dne 21.srpna 1968 nevelel později úspěšný pracovník polnohospodářské výroby.. ale zkušený podplukovník vyškolený v taktice Sovětské armády... a to přímo v Sovětském svazu.

V přípravě na "návštěvu" u politruka se mi hodilo moje amatérské mládí nadšeného ochotníka.. nacvičit "loajální výraz"...manželce se můj déletrvající pobyt v koupelně zdál podezřelým... " co blbneš, co děláš ksichty"?

Vypadl jsem z koupelny, v kuchyni vonělo kafe. 

Nyní, když vzpomínky píši, nemohu nevzpomenout roku 2000 a filmu "Musíme si pomáhat" , Jaroslava DUŠKA ( Horst Prohanka) .

Exkurz: 

Loajalita (původně francouzština (loyauté) vyjadřuje věrnost, oddanost-- korektní postoj vůči autoritě, zaměstnavateli, státu apod...

Na štáb pluku jsem vstoupil ve vycházkovém stejnokroji, pozdravil ZÁSTAVU PLUKU, sekretářku velitele pluku a zaklepal na dveře "zástupce velitele pro věci politické".   

Posaďte se! 

Svěsil jsem poněkud ramena, mírně se předklonil a zaujal tzv: "podřízený postoj". 

Politruka to zjevně nadchlo... no, je připraveno Vaše hodnocení.. Vaše má předseda komise - "no Vaše postoje v srpnu ..." rozehrál jsem to ochotnické divadlo až jsem se sám sobě divil... " soudruhu podplukovníku, od té doby .. byl jsem v Praze..."  skočil mi do řeči, "ale hodnocení Vaší manželky z nemocnice Gottwaldov , vyžádali jsme si je".... 

Na tohle jsem připraven nebyl... z podřízeného postoje jsem se napřímil hotov za manželku bojovat... " její politické postoje neznám, čekáme dítě..." 

Zřejmě zase na "tohle"nebyl připraven politruk.  Jeho obličej  se stal  otazníkem... " můžete jít".... vstal jsem, předpisově zašaškoval, vypadl na chodbu,pozdravil ZÁSTAVU, vypadl z pluku na rotu. 

Tam čekal Bodnarik. " Co chtěl?" .. odpovědí mi stačilo jen pár slov... otevřel jsem trezor a nalil po "sto gramech"... Bodnarilk zvedl sklenku..." je jako pominutý.. když tu stáli Rusáci, nevystrčil  sosák.." 

Převlekl jsem se a šel za Skopalem do výstrojního skladu o dvě patra výše...

V oné době již byl dva měsíce náčelníkem Generálního štábu/ Zpravodajské správy ustanoven generál major Jozef TUROŠÍK.

 

Krátce, následně byl prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu ČSLA.. od února 1972 do roku 1979 " zmocněncem československé vlády pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v Československu...

Až v srpnu roku 2013 popsal bývalý náčelník štábu v té době plk.Ing.Jiří Dufek ve knize TOP SECRET (str.65) Svět Křídel ISBN-978-80-87567-32-6:...:

svým způsobem důvody mého "předvolání" k zástupci velitele pro věci politické..

"...přes vcelku kladný morálně politický stav příslušníků útvaru... "zůstávají v morálně politickém stavu z hlediska dopadu událostí roku 1968 a jara 1969 u příslušníků útvaru některé otázky otevřeny.. v současné době se příslušníci diferencují v podstatě do tří skupin. Část příslušníků, která stále početně sílí, chápe opatření ÚV KSČ a požadavky...... stále silněji se pro tyto závěry a konkretizaci v podmínkách útvaru angažují.. jde zde převážně o vyjáky z povolání..."

Přeloženo do situace u pluku v době "hodnocení"   ..."kurva, co s námi bude? máme tady byty, děti chodí do škol, manželky  mají dobrou práci..."

" Další část uvedených skupin se ještě neorientuje dostatečně. Projevuje se řada nejasností vyplývajích z mylných a neúplných informací, které se jim dostávaly v loňském roce..."

Přeloženo:  "takže JARO 68 byla "bejkárna?  přišli Rusáci a my padáme na prdel!!!"

"Třetí, početně mezi vojáky nejslabší skupina příslušníků, přes formální uznávání nutnosti podpory usnesení ÚV KSČ ... mají řadu pochybností, subjektivních názorů, které se v tomto vývojovém procesu projevovaly..."

Mezi ně patřil i nadrotmistr Chmelík... bydlel v Gottwaldově a 31.srpna 1969 mu končil vojenský závazek...

Epizoda.

Někdy  v roce 1994 bylo založeno občanské sdružení - nyní KLUB VÝSADKOVÝCH VETERÁNŮ HOLEŠOV...

Na jednom z nepravidelných, neformálních  posezeních  v Žopech (osada nedaleko Holešova) v útulné hospůdce přišla řeč i na "okupaci"....

Seděl jsem vedle vdovy po jednom málo oblíbeném praporčíkovi pluku; byl nerudný, útočný, psychopatický.. patřil do skupiny první, svůj postoj dával najevo od prvních minut nepokrytě.

Vdovin měkký bok hřál, stejně jako slivovice..." můj starej za nima (myšleno tábor okupační jednotky asi 4 km od Holešova) jezdil, domů ožralej, jednou  ho přivezli esenbáci...

Slunce tiše zapadalo za vrchy Hostýnských hor... i  klín vdovin  se dočkal...

----------------

Příště: Poslední dny  Pompejí : "temno"...