13.listopadu 2026- pátek!!!

Podrobnosti

Vytvořeno: 12. 11. 2026 18:07

Napsal Pavel Chmelík

Zobrazeno: 203

S kým s velikou ÚCTOU!!!! 

spolupracujeme,

jsou naši skvělí BRATŘI SLOVÁCI...no ano, dostáváme i Spravodajca, ale hlavně OBRANU...za několik hodin si  přečtete v její RUBRICE... jak probíhaly Vzpomínky na Den veteránů na Slovensku...:

1. novembra 2026 na vojenskom cintoríne Trenčín - Kubrá o 11:11 h zaznel zvon na pripomienku 108. výročia skončenia 1. SV.

Cintorín je v prísne stráženom  vojenskom priestore, bežne nie je prístupný. Pochovaných je tu  771 vojakov c. a k. armády, nemeckej, srbskej, ruskej, rumunskej, tureckej. Zomreli v trenčianskych vojenských nemocniciach na následky zranení a infekčných chorôb.

Spomienku doplnilo kladenie vencov, večierka, minúta ticha, príhovor kňazov i bývalého náčelníka gen. štábu OS SR.  

Prítomní boli príslušníci OS SR, veteráni vojenskej služby, primátor pán Rybníček, študenti, žiaci atď.

I my sme položením horiacej sviečky spomínali a vzdali česť pochovaným vojakom.

F. Mindár

https://photos.google.com/share/AF1QipOfgGrFYouTO2bx4af1jQAtVmBCvNzLhrY-1ItwnLWWDDNgviZTXDQDYjhYZdofGw?key=OE9MMlM3QV9ueXRiWHQ2dDVOUlNhSnUwTW1xcGlR

-------------------- 

snímek č.1 - vojenští výsadkoví veteráni , snímek č.2 - autoři vzpomínek ...s keramickými odznaky vlčích máků.. v pozadí vzorně udržovaný vojenský "cintorín"...

Poznámka "pod čarou"

snímek č.1- TAK VYPADAJÍ SLOVENŠTÍ VÝSADKOVÍ A VŠEVOJSKOVÍ VOJENŠTÍ  VETERÁNI NA SLAVNOSTNÍM SHROMÁŽDĚNÍ...

TAKÉ- NA STRÁNKÁCH ZLÍNA ... JAK VYPADAJÍ PŘÍSLUŠNÍCI KLUBU  VÝSADKOVÝCH VETERTÁNŮ PLK .VLADIMÍRA MADĚRY   VE ZLÍNĚ VE DNECH OSLAV REPUBLIKY ...

.A  ??????

--------------------------

 vracíme  se do Mělníka - k úternímu "babinci"... a jak jinak.. i tam byly na pořadu VOLBY...kdo bude řídit po další volební období ono malebné, starobylé město  čítající co 20.000 obyvatel? 

Tak máme starostu...

ono to totiž není jen tak.. jsou období, kdy má  Vltava s Labem jakýsi SEX...  doby, kdy sedíte asi 200 m od toku nasraného Labe na střeše rodinného domku a máte...kus okoralého chleba, trochu piné vody v lahvích, dvě jablka a chlapa, co má pistoli ráže 9 mm   ... "skončíme to..?"

je rok 2026... není to nějaká neznámá sosobnost, starostoval  zde dříve 2.volební období. Byl oblíbený, ale jak to bývá...lidé chtějí změnu. V minulém volebním obdobívládla našemu městu ODS s ANO- no.. nechci hodnostit.

Když někdy v létě na "babinec" jak jej trefně nazývá R/1- co "cech paní mělnických" přišel s prosbou o podpis, pro možnost kandidovat do městských voleb pan Ctirad  M i k e š, zvedla se vlna naděje...snad by se to mohlo podařit... měl podpis všech nás přítomných a později řady dalších přátel, kamarádů, sousedů ... známých.

Připomínali jsme jim,

jak Mikeš zachránil naši rodnou čtvrť Lazice před zatopením povodní v roce 2013...to se tu teprve začaly stavět protipovodňové hráze a podle hasičů, statika a dalších expertů hrozilo jejich protržení ...tak navrhovali jejich  řízené otevření...ale to by asi bylo horší než povodeň v roce 2002...( byli jsme zatopeni 2.5 metrů hloubky).. tehdy pan starosta na svoji vlastní odpovědnost "akci" nepovolil - podepřeli jej tenkrát i hasiči.. s nasazením vlastních životů situaci zachránili.

Z hlediska právního starosta silně riskoval- trestný čin "obecného ohrožení s následky.." risk naštěšstí vyšel...

Moje osobní zážitky:

pod naščí střechu dorazil raft- měla jsme s sebou jen osobní doklady, služební mobil a našeho psa věrnou starou fenku "vlčice"... neměla jsme jiné prádlo, než to na sobě, dokonce ani hřeben- "bezďák.." Hasiči nás vyložili na nejbližším místěm, kde se dalo ne pevnou zem přebrodit- tak odešly i jediné botky, které jsem měla...jen  dvojího poznání jsem nabyla- bezpečně rozeznám, kdo je přítel a kdo tenkrát zklamal...myslím, že mne to poznamenalo do konce života... ta solidarita mi pomohla... když jsem ztrácela naději a chuť "bojovat"- uvědomila jsem si, že nemohu zklamat já...

PAN starosta, sloužil dál, přibyly mu vrásky a šediny.. zasadil se o zřízení Akademie třetího věku... chodil za námi na zahájení semestrů, na závěrečná předávání diplomů .. z fonu starosty financoval 50% nákladů, když ve druhém volebním období "to" pdmítla koalice, se kterou vládli...

A bylo to úterý, "náš babinec", kdy přišel poděkovat- fyzicky drobný, vousatý mužík tu a tam v širokém klobouky a místo hůlky, dobrou náladu...

A tak, když odešel, v naší skupině již dospělých, zkušených ŽEN, spolehlivých kolegyň, manželek, babiček..."holky, snad se do Mělníka zase vrátí  r o z u m  a klid... 

----------------------------

na snímku rok 2013- můj manžel, veterán 7-výsadkového pluku Holešov osobně děkuje panu starostovi...pouze ti, kdož to zažili ví- co "to je na stará kolena začínat se vším od píky.."

povodně 2013

https://zpravy.aktualne.cz/regiony/stredocesky/mezi-kriminalem-a-vavriny-rozhodly-dva-centimetry/r~i:article:783162/

pokračování 

Už jsme zase zpátky v Čechách

Podrobnosti

Vytvořeno: 8. 11. 2026 6:12

Napsal Pavel Chmelík

Zobrazeno: 474

z těch slovenských velkých hor...

Čas, velikán

přespěchal od divokých chvil vodopádů  do vod bystrých pstruhů, do lůna řek Labe a Vltavy, kde  si podávají  ruku na soutoku pod opukovou vyvýšeninou obtékanou se strany severovýchodní  potokem Pšovkou...

Kdysi dávno už je tomu, že na kopci složené převážně z opuky,  kmeni SLOVANŮ patřící, byl kmen "Pšovanů" zde sídlící , připojen ke knížecímu rodu Přemyslovců..stalo se tak sňatkem Bořivoje s Ludmilou... Paní Emma - manželka Boleslava II.  tu razila  denáry s názvem :Emma regina- civitas Melnic. 

A, vzhledem k počasí příznivému, se zde začala pěstovat vinná réva.

A možná i ona tomu přispěla, že kopec, dostavší název Mělník se stal městem královským, věnným, od středověku centrem vinařství v Čechách- přečtenou legendou.. již svatý Václav, vychováván svatou babičkou Ludmilou okopával její vinohrádek... 

Karel IV. ( století 14.) přivezl z Burgund na Mělník vinnou révu...viz vzpomínku veršovanou...Neruda Jan- Romance o Karlu IV.

A v tomto  historicky slavném místě počati  - malá slečna a statný chasníček...

Přešel čas: 

S pravidelností neúprosnou schází se vždy v úterý  v jedné z útulných vinárniček  dvanáct  mělnických žen, (ne "Poslední večeře Páně" žádný Jidáš...) jsou dnes  ve věku zlatem hroznů vonících... ta tam  ona kyselinka, na niž zpočátku panovník klnul...rozvážný tok životních zkušeností, radostí, zklamání - jako v oněch  řekách,  plynoucích hluboko pod nimi...

Probíráno především každé téma University třetího věku, poté  kdo umřel, která zase s kým... otázky politické a vzpomínky...

" Ty, Oli, jak jsi nám vyprávěla.. no !!! jak Tě balil Milan.. ty jámy..." 

Ticho.

.... " no... von mne nebalil jen na ty jámy .... von chodil na rande v zelenejch vojenskejch trenclách se "širokými rukávy" a chodil po rukách.. když se ty  "rukávy" shrnuly a uviděla jsem TO...

TICHO!

Jedenáct počestných mělnických studentek University třetího věku "TO" uvidělo, co svůdný přízrak naděje...  také...

-------------

Je rok 2026.

pokračuje veterán Milan Friedrich...

 ... "probírám se svým deníčkem a narazil jsem na jednu událost.. stala se mi ještě tenkrát ... v popradských kasárnách..."

V minulých částech "vzpomínek" jsme se zmínil o říčce , tekoucí za kasárnami.. je-li vody méně, je možno ji bez problémů přebrodit, jinak se muselo "přes stavidla o pár desítek metrů dále- zacházka. Proč? nesu volejbalovou síť i míč, skáču přes ty kameny, jsou "kurva" kluzké, padáme mezi ty šutry, zvyklý z dopadu na padáku odplácnu o dno...vykoupání jsem nezabránil ... kolem se barví voda do ruda... mokrý zkoumám následky pádu- pořádně roztržená dlaň mezi malíčkem a prsteníkem... 

Výsadkář vítězí vůlí

jsem tedy "nad věcí", kdosi mi nabídl obinadlo a hrajeme! jenž to je za chvilku mokré od krve, barví míš..."běž si to nechat spravit, nebudeme s Tebou hrát dále.." 

Dozorčí roty

v oněch letech v ČSLA na každé rotě, měl pohotovostní lékárničku, je přivolán lapiduch, odborně mi pravačku zasypává jakýmsi žlutým práškem, ( v oné době volně dostupný PENICILIN- poz.redakce)  obvazuje..... "ty, frajter, to by bylo dobre pozašiť.."... "jebu, jsem paragán" .. lapiduch krčí rameny  a já jdu spát... v noc mne budí cukání v dlani  a bolest.. ráno je obvaz zase rudý...

Další dny jsem vyřazen z pracovního zařazení, když o pravačku jen zavadím, začne krvácet- ale pracovat nemusím, ale jen tak "pinkat" přes síť?    kdyby mne tak viděl Terazky...

Vzpomínka na dobu před vojnou...

volejbal- ta hra mi učarovala již dávno, hodně dávno, to jsem byl ještě v "učňáku" .. máme na intru hodně volna.. zůstal mi jeden, do dneška živý zážitek...

Nepamatuji se již proč a za co nám vedení internátu koupilo vstupenky na mezinárodní utkání naši s SSSR.. tehdy byly hokej a volejbal ruskou doménou...vidět zblízka špičkový volejbal.. tak to bylo "vidět úžasný zážitek z vinohradské tělocvičny.."... pro mých 18 let? moment zlomu... svěřil jsem se doma mámě, SOKOLCE, TA?  mne tlačí do kolektivních sportů...a? využívá k tomu i společenské známosti...  

Volejbal 

pochází z anglického " volleyball: volley= je přímé odebrání míče, aniž by se dotkl země- ball (míč).. česky tu hru nazýváme  odbíjená... encyklopedie ji popisuje takto: týmový míčový sport.

Dvě družstva, standartně  po šesti hráčích ( šestkový volejbal), na hřišti tvaru obdélníku  rozpůleném sítí, se snaží odehrát míč na soupeřovu polovinu tak, aby jej soupeř "nezpracoval" a míč se dotkl země.

Historie:

Volejbal vymyslel dne 9.února 1895 William G. Morgan z YMCA v Massachusetts (USA). Cílem hry bylo vytvoření bezkontaktního halového sportu  s minimálním rizikem zranění. Původně jej nazval Mintonnette- později se mu ( to podle způsobu odehrávání míčů začalo říkat dnes ustáleným názvem- volejbal.

První mistrovství světa bylo pořádáno v roce 1949 v Praze! - přesněji: volejbal Mistrovství mužů , Mistrovství světa žen... náš Národní svaz:  Český volejbalový svaz -založen v roce 1924- osamostatnil se v roce 1946! 

Vrcholová - mezinárodní volejbalová federace ( FIVB) byla založena o dva roky dříve... dnes je již volejbal součástí olympijských her.. od  roku  1984 ... v roce 1986 ... jsme se my, kluci bez ohledu věku zaradovali..děvčata asi také- FIVB přijala variantu - plážový volejbal ...

Hrát "volej" pokládám za nejlepší... protivníci nemají se soupeřem fyzický kontakt- to fotbal, hokej, košíková, házená.. tady jde často o zdraví... takové názory obhajovala i moje sportovně založená maminka a s nimi jsem narukoval do Holešova....

Jenže

u "Podhostýnských zabijáků" se nekontaktnímu volejbalu nedařilo.. jak jinak, důstojníci preferují fotbal, orientační běh.. vlastně všechny běžecké disciplíny.. ale je tady nová tělocvična: žíněnky na sebeobranu, judo, a také !! skvělé!! dvě velké trampolíny i jako vzpomínka na minulé spartakiády... skáčeme  do nich i po nich  co blázni... 

Volejbalový sen 

se stane skutečností až v roce 1968 v Holešově-- podrobnosti kdo-co si již nepamatuji, že jsme hrál s příslušníky holešovské školy důstojníků v záloze- ano. Diplom za 1. místo mám, a vzpomínky už mlhavé, v archivu a také, dodnes- "nízkou obuv sálovou" "kecky žluto-zeleno-hnědé" kotníčkové 

Tak DIPLOME z roku 1969... přece jen jsme si vzpomněli...

-------------------

První den nástupu do práce:

tak už jsme zase dělnická třída, ale ne ta převojenská... nejsem sám, kdo nastupuje do práce- ale musím uznat, že na nás čekali přiraveni.´- vyfasoval jsem ruční nářadí, frézu po generálce , kartu ke vstupu do fabriky- zařazení" frézař"- TOS Mělník. 

Společně s naželenými modráky od mámy  se vědomím, že jsem ta "vedoucí síla" vládnoucí dělnická strana ... budu se hlásit TVRDĚ os vá práva.. na vojně jsme se naučil" voják se stará, voják ... a jako první oběd v kantýně: zeleninová polévka, rajská omáčka s knedlíkem a věneček.

Ani jsem se nenadál a zatukal na okno rok 1972...přijal jsem titul "novomanžel" nový jídlení lístek a režim ženáče...ale také informaci, že na Mělníku vzniká  nový volejbalovýoddíl... zařazen pod telovýchovnou jednotu  Elektrárny Mělník - EMĚ. - hned se hlásím, kontrolní zápas- pochvala trenérem , pár potlesků od přihlížejících dam... Holešov ještě na mně nechal sportovní stopu...

V okresním přeboru si hájíme pevně střed.. ale naše kolegyně?  vyhrají okresní přebor a jdou, hrdě do kraje.. a tam? v čele tabulky!

Večer sedíme, trenéři mudrují, popíjíme žlutou a červenou limonádu- žádný alkohol... a prohlášení funkcoionářů: "tak soudružky a soudruzi- máme první pozvánky na turnaje...no, žádné jásání- zdobí nás socialistická skromnost..

pokračování