- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 28. 5. 2026 15:50
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 232
Události dne:
Na dvoudenní návštěvu zavítala do Zlína v rámci Zlín Film Festival 2026 naše kamarádka, paní Adriana.. letos si mezaběhne tradiční "Festivalový půlmaraton" vrací se do služby.. škoda---
Festival začal již včera a skončí 3.6.2026.. je to již 66.ročník - jeden z nejstarších a největších filmových přehlídek svého druhu na světě... návštěvnost? převyšuje 2 x počet obyvatel Zlína...
Doprovází jej akce:
Salon filmových klapek a sportovní událost Festivalový půlmaraton.
Množství akcí doprovodných uzavře tradiční OHŇOSTROJ. a další: uzávěrka : Mikulovskými ozvěnami, doprovodné programy " chill out zóna Království Viva, Den možností (Náměstí Míru) Dům České televize- festivalový program Déčka, "vědecký šrumec s fakultou technologickou, VR land herna... o množství dalších se mi nechce psát.. prostě přijeďte, přijďte!
A stalo se.. dálnice do Zlína naplněná a příjezdovka jak jinak? od značky ke značce... paráda...
----------------------------
Velikou radost nám udělal člen našeho " výsadkářského potěru" junior Petr Slovák...podívejme se!!!
------------------------
Poslední dny Pompejí... Rok 1969....
Tato stať je vyjmuta ( z části a v uryvcích z kniky plk.ing.Jiřího Dufka / Jiří Dufek VÚ 7374 TOP SECRET- Výsadkový pluk zvláštního určení Holešov...ISBN-978-80-87567-32-6- nakladatelství letecké literatury SVĚT KŘÍDEL .
Kniha byla vydána v roce 2013 v počtu 800 výtisků.
Publikace obsahuje řadu fotografií našeho autora Milana FRIEDRICHA.
Dokresluje poslední momenty sedmi měsíců roku 1969, kdy byl pluk, stejně jako další samostatné speciální jednotky Zpravodajské správy GŠ Československé lidové armády převedeny zpět pod armádu...
Uvedené stručné poznámky k dění v Holešově slouží k pochopení dalších příběhů našeho vypravěče , veterána VÚ 7374 Holešov v letech služby 1967/1969, jeho osudů a drsného konce služby jeho nerozdílného kamaráda, velitele Skupiny hloubkového průzku "JOUDY"....
Dufek:
V tomto období se pluk po událostech srpna 1968 zcela vrátil do normálního života a bez jakýchkoliv problémů plnil svoje úkoly a povinnosti v přípravě štábu, velitelů a Skupin hloubkového průzkumu.
Mezi vojáky z povolání naproti tomu začal vládnou pocit nejistoty. Ten byl důsledkem vydání nařízení vydaného v rozkazu Ministerstva národní obrany číslo 16 na provedení řádného hodnocení vojáků z povolání. Na něj reagoval již koncem roku 1968 velitel pluku ( podplukovník Vl.Košan) Týkal se doby 6 měsíců (do 30.6.1969) kdy mělo být ukončeno a uzavřeno hodnocení vojáků z povolání v pořadí třetí...
V tabulkách počtů pluku se podařilo zavést požadavek, aby veliteli Skupin hloubkového průzkumu byli vojáci z povolání.
Na tyto funkce nastoupili praporčíci Dušan HRIC, Pavel Chmelík, František Lejsek, Ladislav Ondříček a Jaroslav Zouzal.
----------------------
Exkurz:
Jakkoliv lze práci plk. Jiřího Dufka uznat za velmi přínosnou, nelze ji přijmout zcela nekriticky... to o oněch pohnutých fázích srpna 1968 až července 1969... pluk n e b y l reorganizován pro své "politické postoje v srpnu", ale celkového děje na Zpravodajské správě Generálního štábu Československé lidové armády.
Plukovník Jiří Dufek, v té době již inženýr a úspěšný podnikatel, přinesl dílko, které je věcně popisem materiálně technického a instrukčně metodického děje oné doby...tu "duši" mu dává vojín, pozdější svobodník, starší průzkumník Milan FRIEDRICH....
Podplukovník Jiří Dufek nevěděl a vědět nemohl, ani od podplukovníka Miroslava Šediny, podstatu děje od 20.srpna 1968 a rozpuštění pluku...důvod byl jednoznačný... on sám v onom "ději" neznamenal NIC... a dokonce ani po roce 1970....
PROČ?
Vzpomínky nás, kteří jsme události srpna 1968 skutečně prožili, nejen o nich "něco" četli, jsou daleko hlubší.
TOP SECRET je mimořádně cenným dílkem náčelníka štábu pluku odpovědného za výcvik a technické vybavení pluku...pohnuté hodiny 20. a 21.srpna 1968 úplně najdeme jinde.. v "osobnostech " Klubu výsadkových veteránů podplukovníka Ing. Miroslava Šediny. Absolvent nejvyššícho možného zpravodajského vzdělání té doby...a také v jeho vzpomínkách nenejdete žádný pláč nad "osudem".. opustil armádu , přešel do zálohy a na místo , kde se mimořádně úspěšně uplatnil...
V líčení autora Jiřího Dufka je řada nepřesností, ty nesnižují hodnotu jeho dílka. Např." podařilo se zavést požadavek aby se veliteli SPZ stali vojáci z povolání".
O neschopnosti vycvičt za plnohodnotné velitele Skupin vojáky základní služby se u pluku vědělo po celou dobu jeho existence...příběh JOUDY z letiště Kuchyně je toho zářným případem.. a ještě souvislost..
PROČ se "nevyšetřovalo"- dává věta autora výše: "mezi vojáky z povolání začal vládnout pocit nejistoty.."
Který z důstojníků velení pluku, konkrétně jeho velitel pplk.V.Košan a sám autor publikace měli v době "prověrek" zájem, aby byla řešena " mimořádná situace, rozkrádání ostrého střeliva, ohrožení civilního obyvatelstva etc, etc...takže? musel zákonitě existovat tabulkově u pluku nezařazený kapitán Bodnarik...
A ještě jedno odbočení:
Osobně jsem byl k 1. 9.1968 převelen - právě v souvislosti z plánovanou přípravou na zařazení do připravované "změny" ve velení Skupin do speciálního školícího střediska Zpravodajské správy v Praze... setkal jsem se s pplk.Šedinou a vznikl mezi námi určitý "vztah důvěry"... jmenoval jsem se jinak a měl jinou identitu.. jezdil jsem do Vídně (sporadicky, ke svému "kontaktu..") a měl možnost do jisté míry sledovat v Praze jeho dění... pro pochopení : Oldřich Burda- náčelník vojenské rozvědky v letech 1960-1968.
Motto:
Vojenská rozvědka je stejně stará jako válečnictví samo. Už ve starověkém Egyptě měli zvědové jasně vymezenou úlohu, stejně tak Indiáni v americké prérii.
Hlavním úkolem vojenské rozvědky je získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace vojenskoekonomického a vojenskotechnického významu, které jsou potřebné pro zajištění obranyschopnosti státu nejen v dobách hrozícího válečného konfliktu ale i v míru.
Jan Michl
Historie:
V letech 1936 -1945 československou vojenskou rozvědku v podstatě řídila a kontrolovala britská tajná služba "Inteligence Service"
Po roce 1945 spadala zpravodajská služba republiky pod "vnitro"- jedinou výjimkou byla Zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády- "vojenská rozvědka"
Rok 1950.
Proběhla rozsáhlá a ve své podstatě podstatná reorganizace Československé armády.
2.oddělení hlavního štábu bylo přejmenováno na Zpravodajské oddělení Generálního štábu (ZS/GŠ)...ovšem, ve skutečnosti : zpravodajskou ochranou ZS/GŠ byly pověřeny orgány " Hlavní správy vojenské kontrarozvědky"- ty byly zařazeny v resortu vnitra jako VI.správa.
Pomiňme historii, jenž se 7.výsadkového pluku bezprostředně nedotýkala a zastavme se v roce
1960.
Na scénu přichází nový náčelník vojenské rozvědky Oldřich BURDA.
pokračování : do historie 7.výsadkového pluku přichází svým osobním rozkazem ....
FOTO:
Po zralé úvaze budeme pokračovat příští týden.. zde se rodilo DRAMA OSUDU PLUKU, ne v kecech vojína "ostré roty" .. "vodu jsme jim nedali".. což je lež, okupační vojska byla vodou zásobena nikoliv z objektu kasáren, ale zdrojů letiště .... později se řada jejich velitelů v noci skrytě v objektu kasáren koupala"... následně si vybudovali na svém stanovišti u Přílep kvalitní saunu, kam se zase chodili "osvěžovat" včetně vodky , někteří praporčíci pluku... ( pozdějí i členové "prověrkových komisí"...)
-------------------------
R/1
- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 24. 5. 2026 5:54
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 165
Pranostika. Valachy.
...když na Urbana prší,bývá mnoho myší...
-----------------
Vzpomínáme na plzeňské "Vrbětice" roku 1917....
Výbuch v muniční továrně Škodových závodů v Bolevci u Plzně , k němuž došlo 25.května si vyžádal nejméně 200 přímých obětí na životech a několik tisíc zraněných; pro frontu to znamenalo citelnou ztrátu dodávek munice v rozsahu ráží 37 až 305 mm.
V době výbuchu bylo na směně 2580 kmenových zaměstnanců ( 862 mužů a 1718 žen) přímo na výrobních linkách, 354 vojáků pracujících na stavbách pro stavební firmu Alexandr , úředníci Škodových závodů, důstojníci dohlížející na kvalitu střeliva, 42 vojáků maďarských, strážní oddíl 25 četníků a hlídka městského hasičského sboru Plzeň.
V muničce pracovali "načerno" haličtí Poláci neregistrovaní u úřadů plzeňských.
Historie:
Muniční továrna "Střílna" byla v místě dnešního podniku Škoda JS.
Exkurz:
Škoda JS a.s. dříve ŠKODA Jaderné strojírenství (také ) Závod výstavba jaderných elektráren .
Rok 1901- zkušební střelnice děl sestavovaných v závodech uvnitř Plzně- výroba munice zde začala kolem roku 1910 v asi pěti či šesti budových; závod běl k dispozicii tři zkušdní "palposty" . Do závodu vedla železniční vlečka z tratě Plzeň- žatec.
Závod se postupně rozrostl na cca 60 ha.. údajně neexistovalo žádné stavební povolení a ve své konečné "fázi" mělo 56 budov, natěsnaných na sebe- komplex chránily vysoké hliněné valy a strážní stanoviště osazené kolomety...
Nastala válka - pracovalo se v mimořádném tempu, nebyly dodržovány ani hygienické, ani bezpečnostní předpisy... dílny, sklady vlečka- byly přeplněny surovinami, mísila se rozpracované munice s municí již hoitovou- podobný stav panoval i na závodní vlečce...
Výbuch
v pořadí prvý, nastal ve 13.35 v baráku č.10. Zde byly vyrábeny "zapalovače" v čeké zkratce německého "Zündabtteilung... asi 3000 přítomných v obrovském zmatku z místa prchalo...rozmetaný barák rozséval další požáry. Jen někteří využili tunel pokusné střílny. zde strávili několik hodin- ale- byla to záchrana..
14.10 pokračovalo drama výbuchem dalším ale?
14.55
vybuchlo skladiště trhavin. Výbuch provázel sloup krvavě rudého dýmu, hřib podobný výbuchu pozdější atomové bomby, vzplát okolí les. Vytlučená okna, výlohy,opadané omátky a popraskané zdi. Na pět dn§ zastaven provoz na trati Plzeˇˇn- Žatec do odklizení trosek do hodiny osmnácté se ozvalo ještě 18 explozí silných po výbuchu rozmetané munice.
Byla evakuována obec Třemošná.
Zavřeny školy, obchody, úřady a okolní továrky po dobu pátku a soboty...
Největší muniční továrna Rakouska- Uherska ukončila definitivně svoji činnost. Ranění zůstávali v troskách- tvrdě zařehtal rakouský "úřední šiml".. veškeré práce řídily vojenské úřady a bylo upřednostněno uzavření vojenského prostoru před záchranou zraněných...
Krátce po prvním výbuchu se k záchraně odhodlal městský hasičský sbor- do dnešního dne se zachovalo jméno policejního komisaře Josefa Vaňáska (později byl pověřen vyšetováním události.. s nasazením života zachránil několik zraněných...také s ním na místzo dorazili někteří lékařu, sestry a samaritáni...
Samaritán
má původ biblický, v současnosti člověk neziště pomáhající druhým...
Úspěšnými byli hasiči, omezující požár lesa a nasazení vojáci plzeňské posádky; zneškodňovali rozptýlené střelivo. Behěn asi 24 hodin bylo ošetřeno kolem1000 raněných, převážně těžce popálených, osleplých, bezrukých i beznohých.
Bylo zřízeno "polní obvaziště" v nedaleké dělnické kolonii Orlík v Třemošné na návsi, druhé v hostinci na Zavadilce při Boleveckém rybníku a třetí na plzeňské radnici. Vážně ranění byli odváženi do plzeňských nemocnic.
Druhý den povolily vojenské úřady odklízení sutis s pokynem !nejvyšší opatrnosti" Nic platno, zemřelo několik desítek dalších lidí - každý pohyb materiálů znamenal explozi... ani za týdny nebyl neštěstím konec.. končenou obětí byli děti- narazily na nevybuchlou munici...
Poz§statky lidských těl
byly ukládány do provizorních nyrychlo vyrobených rakví- společně s předměty, nalezených poblíže zcela znetvořených těl. U řady z nich nebylo možno určit identitu, některá těla byla již témeř tpopelněna.. výsledkem je zjištění, že ani dodnec není znám přesný počet obětí- i dnes zůstáváme na počtu 202- z toho 33 nedospělců 15-16 letých.
Jako ostatně vždy se "vyznamenaly rakouské úřady (ostatně všeude na světě - dodnes..) První zpáva o katastrofě byla zveřejněna až 27.května1917 - vydala ji sama Císařko-královská tisková kancelář stručnou "úžední zprávou" se 13 mrtvými a nastalo zném=- "šeptanda" fámy o dalšách hrozících nebezpečenstvích a jako důvod byly uvýděny "sabotáže"...
A historie se opakuje...
Vojenské velení se snažilo prokázat, že šlo o sabotáž- ta by vyvinila jak armádu, tak vedení muničky z ignorování bezpečnostních předpisů.
Do hry však vstoupil ředitel muničky Ing.Rudolf Thiela- vyšetřování ukázalo, že munička porušovala hrubě předpisy, trhaviny byly ukládány pro nedostatek prostoru i pod pracovními stoly.. na stížnosti dělníků nebyl brán zřetekl... závod začal zkoušet novou, čtrnácticentimetrovou minu o váze 16 kg ( montovala se v baráku 10)- pro zlevnění výroby se k ní začal zkoušet nový, zcela nespolehlivý typ zapalovače...
A přišel den výbuchu.. shdou okolností bylo do závodu dopraveno několik vagonů trinitrotoluenu - bylo nutno jej ihned vyložit, aby nebyl poškozen vlhkostí- nebylo kam...většinu zásilky nechal mistr jménaem Žižka, uložit pod pracovními stoly...
Z policejních protokolů oné doby(pravděpodobně získáno výslelechem dalších osob) údajně! před polednem oznámil mistr Vojtěch Žižka řediteli Theilovi závadu na jedné z min...ten nařídil odložit vadnou minu bokem a šel na oběd.
Jak bylo zjištěno dále- při dodržení platných předpisů by výbuch oné vadné miny pouze zasáhl budovu č.10 a počet obětí by byl řádově v počtu osazenstva oné budovy- ale! objekt přeplněný hotovou municí, třaskavými surovinami- ostatní objekty v nebezpečné blízkosti... ze sta osob přítomnách v okolí epicentra výbuchu přežili pouze lidé č t y ř i ... mistr Vojteěch Žižka zemřel mezi prvními...
Ředitel závodu Rudlof THEIM byl v podvečer výbuchu zatčen...krátce po umístění do cely se oběsil...a tak nám, dychtivým pravdy zbyly zase, jen a jen spekulace...
-----------------------
zdroj: větší část Wiki, záznam z pohřbu 29.května a dalších, záznamy z Třemošné.. upraveno, velmi zkráceno, možné spekulace a málo prokazatelných faktů... R/1
pokračování
