23. července 2026

Poslední dny Pompejí.... rok 1969 ....úvod: 

PLUK:

Můj návrat na rotu v březnu 1969 byl zhruba stejný, jako nástup v památném měsíci 1. září 1961 v rámci mimořádných povolání branců - začala výstavba berlínské zdi... chaos.

V únoru přišel k pluku 1.turnus "vojáků náhradní služby", vojáci z povolání měli plnou hlavu probíhajícíh hodnocení, u roty kapitán Bodnarik prakticky nevěděl, co dále, faktický velitel rotky kapitán Jirůšek učil na ŠDZ franštinu a čerpal studijní vojno - studoval Filosofickou fakultu v Praze...na rotě byl pověřen výcvikem Skupin hloubkového průzkumu podporučík Ladislav Vacl, absolvent ŠDZ  pluku.. zadýzloval... staršinu roty vykonával vojín Skopal, velmi odpovědně a úspěšně...

ROTA:

Protože přece jen na štábu pluku ve výcvikové skupině byli důstojníci zkušení a odpovědní "ostrá rota " byla překvalifikována na rotu PRT  což jí ve skutečnosti náleželo, oficiálně byla "pracovní rotou technickou"... takže plnila svými "příslušníky náhradní služby" vše, co bylo potřeba... doskoč, přidrž, podej..."...hlavní touhou "neřádů" bylo sehnat výsadkářský baret a bronzová křidélka výsadkových vojsk...

S poměry na rotě jsem se vypořádal snadno i když jsem zjistil, že koncem června 1969 byl zahájen "černý trh" s barety a paraplackami... no, snad je užili spolu s příběhy odposlechnutými od mazáků ve zdraví....

Výbuch Vesuvu

pro nezsvěcené přišel  z nenadání...

Jeden den , nepamatuji si již jaký, jsem zaparkoval "kozí dech" za branou pluku, po dvou schodech vyběhl do patra, odemkl branku a..." souduhu nadrotmistře, v 08.00 na štábu pluku velitelské shromáždění .. účast všech nezbytná... dozorčí pluku už volal dvakrát"... "dobře, kapitán Bodnarik je zde?" ano, je v kanceláři .." 

Zaťukal jsem u Bodnarika. "nevím, o co jde, štábáci jsou jako pominutí"...zaposlouchal jsem se do Bodnarikovy svérázné čechoslovenštiny" a převlékl se do uniformy. 

V 08.00 probíhala kontrola účasti podle prezenční listiny... rozesazení podle hierarchie praporčíci pluku v

řadách posledních...v čele podplukovník Košan, vedle politruk Říha, náčelník štábu Dufek... 

VZTYK!

Přísně tajný rozkaz Ministerstva národní obrany č. 002540/29-12/69 spolu s náčelníkem ZS/GŠ č.j. 008201/50-12 o redislokaci a reorganizaci 7. výsadkového pluku...

sednout!

Tak, Chmeldo, je to tady... " 

Soudruzi,

jde o přísně tajnou informaci, její podrobné rozpracování provede štáb pluku pod velením soudruha podplukovníka Dufka... žádné dotazy!! prozrazení bude přísně potrestáno vojenským prokurátorem...!  rozchod...! 

Vrátil jsem se na rotu, zavolal Skopala... " budeme stavět do stráží neřády.. máš v pořádku patrony?  "... den šel dále, zkontroloval jsem ložnice, připravil rozpis služeb na druhý den...

zaťukal Skopal: " staršino, je pravda, že se rozpouští pluk:??? 

Spadla mi brada. " Kdo Ti to řekl?! ... "Bodnarik"... kde je ? v kanceláři.." co dělá" je na šrot, chrápe..."....

Skopal se na mne díval s nadějí... " hele, starejme se o svoje, ať Vacl udělá rozdílení, jedu dom..." 

Silnice 2.třídy Holešov- Gottwaldov v roce 1969 nebyla nadána mimořádnou frekvencí... "Pionýr" si ji jel jako už nesčetně mnohokrát.. v hlavě myšlenka: " Ty vole, ti kluci to fakt věděli... no ..31.srpna skončím..." " a hned vyskočila vtíravá bzučící myšlenka... 

co budeš v civilu dělat? umíš jezdit na koni.... 

Zastavil jsem "pincka" a čural... umím jezdit na koni.. ale vedle toho mám školu jezdeckou, zemědělskou mistrovskou,   gympl!!! a V Tlumačově je hřebčín , v Napajedlech je hřebčín a z Tlumačova pochází moje učitelka - jezdkyně z učňovky...

Kolem mne projelo nějaké vozidlo s tvářičkou chápavou... holt, když musíš, musíš...

Přijel jsem domů, manželka nevěřícně- co děláš doma? "ale jsem ráda...mám odpolední"....  kluci přišli ze školy, Robertek zkroušen.. "mám poznámku...

"sem s ní...

" hodil spolužačce cvičku v tělocvičně do sítě a soudruh školník se bojí tam vylést... musíte ji sundat..! 

Proč si ji tam hodil?  "když ona... " 

Koncem týdne jsem se vypravil do školy, v bundokošili a baretu. Školník na mne pohlédl s úctou "vy tam vylezete?" 

Tělocvična na Zálešné v Gottwaldově, stojí dodnes , je bytelná. Vyhodit cvičku do minimální výšky tělocvičny  7 m tak, aby se zaklínila na síti okna, vyžaduje jednak určitou obratnost, a také smůlu pro toho, kdo ji jde vysvobodit...

Pan školník, hrdý na to, že může velet holešovskému "zabijákovi" pozval diváky... především pani třídní...

Štafle měly již uprostřed mého "výkonu" poměrně značný výkyv.. představa, že seskočím v polobotkách na parkety, lákavá nebyla...na konci cesty jsem se ale přidržel sítě, nešťastnou obuv vyprostil a asi od poloviny žebře z něj sjel... potlesk pedagožek by mne nesporně potěšil...kdyby se mi  nechtělo strašně čurat... 

Zpět k pluku...

d ruhý den jsem zjistil, že o "rozpuštění pluku" ví celý Holešov.. každý "účastník" se zřejmě doma pochlubil... jediný, kdo to nevěděl, byla manželka nadrotmistra Pavla Chmelíka....

Poslední dny Pompejí dostaly rychlý spád...

pokračování