7. srpen 2026 - "Pompeje 1969"- díl II.

Podrobnosti
Vytvořeno: 6. 8. 2026 12:36
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 80

Den druhý: 

07.30 budíček a nástup na rozcvičku, jak jinak- dozorčím roty je Honza Kotleška, vyhrál službu nad naším Dibelkou... Bodnarilk rozhodl, že dozorčími roty budou pouze velitelé  skupin a že mu budou celých 24 hodin k dispozici...

Formujeme se před ubytovnou v nátělnících, v tom mrazu se "předvádíme.." ale komu?

Diváci nikde... sjezdovka prázdná, mrzne, jen to praští. Pár předklonů a hajdy zpět do budovy. snídaně, jsme  směnou prvou.civilové až po nás .. již odjíždí.

V jídlně, po jejich odchodu  jsme zařazováni do družstev;  družstvo prvé a druhé fasuje kotvy na vlek.

Družstva další se učí chodit "kopečky", vytvářet si  sjezdovky a zdolávat je..

BODNARIK je  na svých modrých "Artistkách "  hbitý jako šíp, sníh je dost přemrzlý, takže  nemaže a každému "to" hlásí...

Kolem dvanácté toho máme všichni dost - "už aby byl oběd".. stalo se-  poté  lyžujeme do soumraku...večeře a volno na palandách.. nuda.

Den třetí

vypadl z oka dne druhého. rozcvička jen s krátkým promrznutím venku.. jídlo o poznání civilnější než podpraporčíka Josefa Fouska- staršího kuchaře  (1961-1969), zda zde kuchaři fasovali materiál z kasáren, jsme nezkoumali, proč, že? 

A přišlo to!

 snímek Po snídani nastupujeme bez lyží, včera dovezli odněkud sněžnice, mnozí je vidí poprvé... oblékáme na sebe "medvědí tlapy" tu a tam někdo padá na zadek nebo "na čenich"... sněžnic je málo, takže asi po hodině je svlékáme, cvičíme "brodění hlubokým sněhem, postup Skupiny hloubkového průzkumu, kdy poslední z desítky "zametá stopy".... na závěr: .."jak se vyhnout stržení laviny..." .. kuriózně : "vykonat potřebu do vysokého sněhu, neomrznout , z a m a s k o v a t ... že nemusíš? n e z á j e m ! nacvičuj.... žádný toaleťásek, žádné Rudé právo, sníh...  kdo sobě v mrazíku kolem  minus 7. st.  namrzlého sněhu smočil zadek khaki.. a ještě nížeji  položený "orgán"   ?  ví....

Co  bylo  k večeři, nikdo vlastně neví..  spát, spát, spát... 

Na snímku:

snímek jedna: průzkumná skupina při střelbě na pevný cíl 

snímek dva: sněžnice - poznámka z praxe... 

klasické sněžnice užívané i armádou, jsou lehké a vysoce účinné, problém někdy může nastat krátce poté, kdy napadne velké množství "prašanu"  , pro průzkumné jednotky výhoda, stopa, zvláště kombinovaná dalšímu příslušníky jednotky je "nečitatelná"... 

Den čtvrtý- bojový poplach....

vydány zbraně, sumky na zásobníky,  ochranné masky, útočné nože, dělobuchy, dýmovnice.. nařízeno na hlavně samopalů nasadit cvičné nástavce a rozdávány cvičné náboje, bílé maskovací oděvy, lyže... připomínalo mi to náhle rok 1947, kdy na Slovensku řádili "banderovci" ...krátce před naším soustředěním byl v útvarovém kině promítán propagadistický film "Akce"B"...

Byli určeni velitelé "skupin" - přesuneme se skrytě, v jedné stopě asi 10 km severně; tam vybudujeme základnu , kde musíme, v mrazivém čase, přežít nejméně dvě noci...vybudované základny bude kontrolovat podporučík Vacl, stal se vojákem z povolání po absolvování plukovní ŠDZ. 

Náš Dibelka  se vrátil do čela Skupiny, čítala celkem šest příslušníků, včetně přiděleného radisty... já jako jeho "starší průzkumník"..  na místo jsme  dojeli vcelku bez problémů... do kopce lyže na ramenou ... a příjemné překvapení...hluboká stopa Skupiny byla zamaskována .. na místě samém nás čekal hustý smrkový porost, terénní zlom by určitě potěšil i naše pravěké předky.. mne potěšila především Joudova (Dibelkova)  sekerka ... za chvíli jsme měli spoustu vhodného materiálu, vytyčený obdélník s ohništěm jehož teplo směřovalo do úkrytu, podařilo se mi vyplést nejen stěny, ale i podlahu a celkovou stabilitu přístřešku zabezpečit smrkovými kůly.. prohlížel jsem si naši chýšku s uspokojením  a k tomu hlášení  radisty-- "soudruhu četaři, spojení navázáno..." 

Rozhodnutí: střídání ve spaní - 4 budou spát, dva udržovat oheň, střídání po dvou hodinách... 

Stravování bylo jednoduché, 2 kádédávky "Vysočina" na muže, čaj v kostkách, stačí ešus, smrková větvička a "bingo"... ani pro dřevo na topení jsme nemuseli daleko, kolem soušky, kam se jen podíváš... končil dělný den,  den, snesla se noc, službu jsme měli mít  s Joudou až  nad ránem... 

Zkušený  Jouda nepředpokládal, že  kontrola přijde až ráno, rozhodl-  na přístupové cestě postavil  hlídku ; večeříme  společně, hlasitý povel Stůj  a?

Bodnarik, za ním Vacl. Chvíle okukování a Bodnarik: " tedy, pochvala, jste poslední, jste nejlepší... přivoněl k odloženému ešusu s čajem ze smrkových kpnečků větévek...sunímá   sportovní vak, vytahuje láhev s rumem a nejméně polovičku leje do ešusu... ešus dostává  mimořádně zajímavo u chuť ...

Exkurz:

pokud chcete, starší 18-let vyzkoušet trampskou exotiku, zkuste, tohle jsme znali  ještě před vojnou ... na litr vody přiměřeně konce smrků, mladých, mají jinou, světlejší barvu než smrk starý, vařit jen přejítím varem, osladit a rumu?  " tehdky kolik jsme dali dohromady peněz, dnes? "co stařík snese..." 

Bodnarik medituje:

nechápu, proč nejsou ostatní vojáci roty jako vy...radista Foffman  dostal za úkol navázat spojení, sedl si pod smrk, roztáhl celtu,radiostanici si dal mezi nohy... kolem zmrzlý sníh... aby se zahřál, zapálil si svíčku, klepe se ako ratlík a čo? tu zapálenou svíčku převrhne... ptám se ho? kde je skupina?  ukáže na krmelec, tam jsou všichni natlačeni, žádná základna, žádné stráže.... no, kdyby nebyla takové zima, dostali byste dvě slepice... všichni jsme vstali, důstojníci  nám podali  ruce a zmizeli  ve tmě... 

Dibelka zavtipkoval: "snad si Jára ( radista ),  toho "hoffmana" nespálil... nocí se ozval huronský smích.

pokračování..(dny další...)