13.srpna 2026
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 12. 8. 2026 16:12
- Napsal Pavel Chmelík
- Zobrazeno: 225
Poslední dny Pompejí... země se chvěje"....
Sdělení, že bude pluk reorganizován, bylo postupně upřesněno tak, že se vlastně nic neděje, "elita pluku" se přesune do Prostějova, kde bude ve svém výcviku pokračovat a zařazena bude pod Západní vojenský okruh.
Příprava likvidace pluku a zde je třeba vyzvednout úlohu štábu vedeného podplukovníkem Dufkem, byla připravena pečlivě, otázkou zavěšenou jako meč Damoklův bylo..: kdo zůstane elitou a kdo bude vlastně rozpuštěn? kam a jak?
Velitelé rot
byli pravidelně informováni, krátce po asi druhé, třetí poradě si mne a Vancla Bodnarik zavolal.. "tak pánové, naše rota je zrušena, do Prostějova jde jen staršina jako velitel Skupiny hloubkového průzkumu..a tři absolventi školy, sloužit budou druhý rok, já jsem požádal o přeložení na Slovensko...
v té době byly oblíbeným "sklem" sklenky ze silného skla od plnotučné hořčice.. obsah 200mll měl v polovině poctivých ruských "sto gram"...
Nalil.
" Jo, staršino, v tomto týdnu si máš určit termín u Valvody (dělostřelecký náčelník pluku) a s Mikušem " ženijní náčelník pluku"... předáš NZ materiál "ostré roty"....doufám, že nebude průser...
Poznámka: "NZ" byly nedotknutelné zásoby určené pro bojové nasazení Skupiny
Tu noc jsme zůstali na rotě se Skopalem... "jak se vrátil materiál do "en- zetů" - "staršino, fakt nevím, neměl jsem na to žádný vliv.."
Někdy už v pozdním jaru jsem jel do Prostějova, "moje latriny" fungovaly, ale mimo to, že jsem pro rotu vyfasoval jeden velitelský stan se čtyřmi lůžky, se nedělo nic...
Rota se stala opravdu hospodářskou, mužstvo chodilo do směny v kuchyni, neřád ne neřád...dezent, ne dezant.. já tu a tam s nimi jako dozorčí kuchyně, Bodnarik co dozorčí pluku a jeho pomocník Vancl...asi dvakrát, či třikrát na mne vyšla služba velitele pořádkové hlídky, jako moji pomocníci, kteří jinak drželi střídavě služby dozorčího roty, byli stavěni bývalí velitelé skupin... zbytek roty jezdil do Hulína na brigády..
Jako v oné pijácké písni.." všechno by se bylo dobře zdařilo, kdyby toho PŠM (Politického školení mužstva) ' nebylo...
Nějakou shodou náhod byl naší rotě přidělen "propagandista" (mjr. Ladislav SEJK,propagandista 1961-1969).. obézní důstojník s nařízenou dietou, aby směl skákat...byl tak trochu "lidový", takže navíc měl na starost Klub pluku ( viz příběh "komikův" vzpomínky veterána M.Friedricha..").
I stalo se, že v přesvědčivém líčení vpádu zavilých imperialistických vojsk, kterému bylo zabráněno vstupem chrabrých spojenců Varšavské smlouvy se v kinosále ozvalo zahvízdání melodie zvané 327... což v řeči spojařů- radistů znamená "polibte nám prdel... "

Výklad propagandisty byl pro ten den ukončen a zahájeno rozsáhlé vyšetřování... následně se opila část autoroty, když se dověděla, že je její podstatná část rovněž určena k rozpuštění...
V přesně neurčenou dobu se na pluku objevili cizí důstojníci- podle jejich důstojnického odznaku Ženijně - technického učiliště Bratislava a v typických stejnokrojích důstojníci školy Pohraniční stráže z Valašského Meziříčí....
Přestala fungovat "padáčkárna" i když nikoliv k úplné lítosti...
Bodnarik přinesl na rotu dva obaly od padáku PD-47- vrchlíky a šňůry bez postroje..jeden mi nabídl.... " skvělé, co za to.." jako vždy v té době byla universálním platidlem "Moskevská vodka..."
Exkurz:
paní Chmelíková byla švadlenkou skvělou, vyrobeny spací pytle - resp vložky do nich... a domovní sušárna vybavena prvotřídními šňůrami na prádlo... po padácích se nikdo nesháněl, naopak, ještě koncem roku 1969 nikdo nevěděl, co s nimi...
důkaz: TOP SECRET Vojenský útvar 7374 Jiří Dufek str.68 " postupně byl přesunován materiál z holešovských kasáren. Až koncem roku 1969 jsou odváženy padáky, neboť nikdo nevěděl, co s nimi..."
A přišel den "D".
V rozpisu plukovních služeb byl určen dozorčím pluku kapitán Jozef Bodnarik, jeho pomocníkem Vladislav Vancl, pořádková hlídka nrtm. Pavel Chmelík a pomocníky dva absolventi třetí roty...rota obsadila směnu v kuchyni, do stráží již stavěna nebyla...
Po skončení nástupu stráží a služeb jsem vyfasoval bílé šňůry,oba absolventy a protože jsme již na rotě neměli zbraně, vzal jsem si svoji pistoli ráže 7.65. Vyrazili jsme, vycházkové oděvy, já důstojnické kanady hnědé barvy, pomocníci kanady černé...

Provedli jsme pravidelné kontroly po hospodách, u každého příjezdu vlaků...klid, pohoda... pomalu se již šeřilo, krásný předletní večer...
Pojednou se z nádražní haly vynořil silně podnapilý chlapík se dvěma rozesmátými společnicemi. Měřil asi metr osmdesát... " hele kočky, zabijáci s červenými čepičkami... obrátil jsem se proti němu... vybral si mne jako nejmenšího z hlídky... " zkurvenej dýzlák .." a vztáhl ruku na bílé šňůry...
Teprve později, když jsem si v noci probíral vzniklou situaci, jsem pochopil, jak pracuje mozek muže, který je sedm let cvičen na "podhostýnského zabijáka" jak nás uctivě jeden čas titulovala Svobodná Evropa... mozek signalizuje " útok" a vyhodnotí situaci-má jen dvě možnosti- "obranu" nebo "útěk"...
Můj mozek zvolil možnost prvou... prudce jsem proti útočníkovi vyrazil až na jeho tělo.. mých 167 cm výšky násobené 67 kg hmotnosti jej prudce udeřilo plochou dlaní do obličeje, chlapec couvl, zaklonil se.. nastavil mi potřebnou polohu.. nohu do úhlu cca 45 st.. po té jsem sjel bokem drážkou důstojnické kanady - měl štěstí, kanada má ( měla)- podrážku docela měkkou ...
Exkurz:
holenní kost je na údery mimořádně citlivá, bolestivá a nácvik tohoto způsobu "boje" je prováděn bosky...v Holešově cvičen nebyl...
Opilec zavyl , spadl zády do záhonu městské zeleně, poraněnou nohu si přitáhl k sobě a začal zvracet...
Slečny vyly... " jak šakali ve stepi ztemnělé..."
Jeden ze členů hlídky... " teda staršino..."
Pomoc raněnému začaly poskytovat společnice, naše další účast nebyla nutná, před půlnocí jsme si v "bordýlku" Slavia dali pivo, u Bodnarika odevzdali šňůry a šli na rotu spát...
Čekal jsem, zda bude nějaká odezva na opilce, nebyla, zato přišlo drama konečné...
Štáb vydal rozhodnutí, že 3.rota musí neprodleně vyslat všechny příslušníky, kteří budou převeleni k jiným útvarům na řádnou dovolenou a to tak, aby všichni jak řadoví, tak neřadoví, měli ke dni 1.července 1969 vybránu zákonnou dovolenou... Bodnarik pokrčil rameny.. " staršino makej"...a nezapomeň , že musíme dodělat Hulín...
Byl jsem rád, že jsem měl Skopala.
Postupně "odstrojoval" jednotlivé příslušníky roty, zůstaly jim jen pracovní oděvy a vycházkové...denně odevzdával materiál roty do skladů...velký nápor byl na praporčíky- správce skladů...praporčík Petržala, známý svým až hysterickým jednáním byl na okraji zhroucení...
Někdy v polovině června bylo jasno... do Prostějova byl převelen Chmelík plus tři absolventi Školy důstojníků v záloze, kteří měli sloužit ještě další rok...to byl ten stan pro čtyři... všechno ostatní "pryč".. a opravdu přísně tajný termín, nebyl mnou ani Bodnarikem prozrazen.
21-23.červenec 1969 připravit Žádanky pro úvěrovou přepravu- cíl Poprad... studenou stravu na jeden den...a to včetně Skopala...! "prostor roty předáš staršino Ty.. přijedeš z Prostějova..."
Jako vždy, bylo něco jinak...likvidační skupina štábu, v obavách, aby nedošlo ve městě k problémům, nařídila přistavit autobusy; odjíždějícím byla velkoryse poskytnuta ještě snídaně...
Já jsem zůstal na rotě, procházel tichými prostorami a loučil se.. tady jsem prožil krásných 7.5 roku života...naposledy jsem přespal ve své kanceláři..

... Vojenská knížka:

Záznam seskoků:

....ráno na devět hodin bylo určeno předání prostor roty správci budov...
23.červenec 1969 09.00
se na chodbě, kde již nestál dozorčí roty, objevil občanský správce budov pan Kotouček .. vedle něho můj bývalý velitel roty major Bohumil Rerko- v civilu... (major Bohumil Rerko, velitel čety, velitel roty 1961-1969)
" tak staršino, spolu jsme začínali, spolu končíme.. jsem nový občanský správce budov..."
------------------------------------
R/1
Další pokračování příští týden... Prostějov 1969.
pokračování