22.října 2026

Tatranská rapsodie 1969 - sbohem velikáni tatranští... 

Dnes je sobota 27.září 1969, 

byli bychom v Holešově už v civilu? otázka- opovězena jednoznačně- cihelna... využívám ji jako "exkurzi" - prohlížím si ji celou...

Neděle 28.9.1969 - opět cihelna a ? "prý nám dají žold"....

Pondělí 29.9.1969- ranní nástup- cihelnu Terazky" zakázal a poslal nás do Kežmaroku na střelnici... jsem ovšem asi v posledním popradském průseru, zapsán do denního hlášení, " neoholen"... ze střelnice, kde jsem byl "expertem" na dovoz malty v kolečkých až za tmy... večeře: "nudle s mákem a černá káva"...

Úterý nás přivítalo nádherným rozlučkovým slunným dnem, sbíráme lískové oříšky.. a neověřená zpráva- "domů jdeme 2.10.1969" ???? 

Středa 1.1.1969

nástup, rozkaz k odevzdání výstroje, věcí od útvarů zapůjčených, zákaz vzdalování se z kasáren...na ložnici Dibelka...

bledý, ztrápený obličej, pod levým okem modřinu... nemluví, balí si věci... nenaléhali jsme, vycvičení v Holešově, kde byly utajovány "akce" prováděné tou či onou Skupinou.. to Dibelka věděl a  také, že zde v Popradu se našel  JIDÁŠ ...

Čtvrtek 2.10.1969 Poprad, nádvoří kasáren protiletadlovců. 

"holešovští"   v civilu, plni očekávání...a všichni v baretech!!! 

Tvar dodržen, postoj POHOV... přichází Terazky a koktá.... "čo, čo civil a tie čiervené...mali ste ich odovzdať..."  měl pravdu, nikdo červený baret vojenské správě nevrátil.. "mručení.." 

Čekáme:

po pravé straně tvaru, na stolech srovnané v nízkých komíncích naše vojenské knížky, trčí z nich  poslední vojenský nároky na jízdné vlakem do místa trvalého civilního pobytu: tzv: ŽUPKA" nebo : "Žádanka o úvěrovou přepravu..."

Terazky se vrací

na  začátku koktá něco  o vojenské kázni a občanské odpovědnsoti... přibíhá spojka.. Terazky rozhodí rukami  odbíhá do štábní budovy... nádvořím se rozlehne ...:

"Kurva !!!! 

překonává další vojenskou překážku- vojenský útvar se mění na DAV a "rabování"  každý sebere  jednu, dvě knížky poslední stůl je převrácen .. úprk k bráně... jsem mezi prvými, odstrkuji sozorčího  přeskakuji závoru... a vyděšená služba na bráně ji zvedá... z budovy vybíhá dozorčí posádky.. nějaký popkřík... běžíme svůj poslední, vítězný běh...

PRYČ ODTUD!

Naučeni, rozptylujeme se do ulic, vyměňujeme vojenské knížky, sundáváme barety a ...pojednou GAZ a "lítačka"... důstojník a dva vojáci... 

Vítězové

na vojenskou absurditou roku 1969 jsme my.. vítězí pocit, že tentokráte jsem to byli MY, kdo ji vyhráli...

Courám sám po Popradě, 

rychlík TATRAN do Prahy odjíždí ve 14.00 ....v jednom knihkupectví nacházím knihu Miroslava Švandrlíka právě vydanou... "Černí baroni".... bude to čtení do vlaku...

pokračování: