VIKTOR DYK

Ohlédnu-li se zpět a na ně vzpomenu si,

jak se mi hnusily, jak dosud se mi hnusí ty duše blátivé,

ty duše jako z těsta, jež hněte každý den a zvábí každá cesta.

Té beztvárnosti, jež tvar každý přijme!

A posléz v popředí je vždycky uvidíme,

lidi, jichž charakter je nemít charakteru,

přitakovače dne, přisluhovače směrů,

mimikry osudů, již vždy se přizpůsobí,

ty smutné hrdiny přespříliš smutné doby.

Oh, uctívači každé nové modly,

ohlédnu-li se zpět, jak těžko jsme se shodli,

jak těžko bývalo, jak těžko v zemi jest,

kde nikdo nevede a každý se dá vést.

R/7

My celý svět jsme bili v tvář,

a celý svět tlouk´v lebky nás,

my pohřbili jsme mnohého

a mnohý moh´už pohřbít nás;

my skleslí choří- přišel čas

a zdrávi jsme a silní zas....

urá, šuhajci, my ještě žijem,

a dlouho a dlouho se nevybijem!

Jan Neruda

Vidím snahy roztříštěné,

slyším hesel pustou směs,

duchů proud se různo žene,

smetá snes, co včera vznes´,

každý hlásá nové zvěsti,

každý jiné dráhy klestí,

každým jitrem nový vůdce

vstává s rušnou družinou---

kéž by raděj´ všechny ruce

v houšť se shlukly družně spjatou

ze velikou, ve všem spjatou

za myšlenkou jedinou!



Slyším rozlícenou vádu

o svobody podstatě,

o budoucím lidstva řádu

po křivd mrzkých rozvratě, zatím co nás všechny kruší

dál jho den ke dni tužší.

na vše naše práva pline

v nás deptá lidskou čest---

Mlčte všechny snahy jiné,

před tou jednou, nejdávnější,

nenutnější, nejhlavnější:

nejprv z jařma šíji vznést!



Když se probral z omráčení

ujařmený vrahem děd,

v prvním hlavy poztyčení

k této hvězdě upjal hled.,

k ní se našich otců zraky

stále pjaly skrze mraky

z dětství všechno naše snění

prozařoval její svit ---

má-liž jiných světel chvění,

bludiček rej klokotavý, jediný ten maják pravý

naši spásy zaclonit?



Nejprv proti škůdců tlaku

všech se svorně vzepni šíj,

v jednom hustém, burném mraku

všech nás hněv a vzdor se slij, v jeden příboj srazme plece

zlomit pruty rabské klece,

a když v odpoutané síle

v náruč stisknem Svobodu,

potom pravá bude chvíle

přemýšlet a řešit, sníti,

kterak dále ku světu jíti

v řadě v o l n ý c h národů...!



Svatopluk Čech- vybrala R/7 Mělník

---

Ztracené iluze.

S jasnýma očima hleď dále kolem sebe.

Dál kráčej cestou svou. Tvá víra je tvůj dar.

Nechť fičí chladný mráz, nechť sebevíce zebe,

V té zimě zkřehlé tak neztrácej teplo jar.



A nech ty nerozvážné dál nesměle se belhat.

Jich počtům usměj se, ty, jenž jich chybu znal,

Kde jiní selhali, ty nemáš právo selhat,

ani právo vzdáti se, kde jiný snad se vzdal.



A v jejich lampičce, když dohasíná olej,

v tmu proto neuvěř , je nutno dál se brát.

Ty cizí slabosti se nikdy nedovolej

k vlastní omluvě necituj cizích zrad.



Vždy,, když se připozdí, strašidla vidí babi,

vždy, když se setmělo, je hrůza pojímá.

Ty věren pouti své, byť , bys došel slabý,

hleď v jasný zítřek jasnýma očima.



Viktor Dyk

připravila R/7 Mělník

OTČE NÁŠ...

Dobrý a milovaný Bože,
Ty jsi nás nebeský Otec, dokonale nás znáš a miluješ.
proto se s důvěrou odevzdáváme do Tvých rukou.
Prosíme Tě za mírové řešení na Ukrajině.
Prosíme Tě za světové státníky, aby stáli na straně dobra
a našli sílu ke vzájemné dohodě a usmíření.

Prosíme Tě také za všechny oběti válek, sirotky, vdovy a uprchlíky.
Obejmi je svou nežnou náručí...
Dej, ať kolem sebe šíříme pokoj, nejsme jeden druhému lhostejní a dokážeme
si navzájem odpouštět.


ZDRÁVAS MARIA

Svatá Barboro, pomocnice v nouzi, oroduj za nás.
Svatý Floriáne, ochránce v nebezpečí války, oroduj za nás.
Svatý Ondřeji, patrone Ukrajiny, oroduj za nás.
Svatý Václave, patrone míru, oroduj za nás.
Maria, Matko Boží a Královno míru, oroduj za nás...