PRO PAMĚTNÍKY.
Přídělový systém v Protektorátu Čechy a Morava byl systémem plánovaného zabezpečení obyvatelstva v době "mimořádných opatření ". Byly jím rozdělovány základní potřeby:
- potraviny - zavedeny 2.10.1939
- oděvy (šatenky)- 31.12.1939
- mýdlo- již hned v září 1939
- tabák (tabačenky)-3.11.1941
- lístky na pohonné hmoty- již 7.9.1939
- krmiva pro nezemědělská zvířata.- až na jaře 1943
Přídělový systém nebyl náhradou peněz.
Přídělové lístky byly vydávány na tzv. "přídělové období"- to se obvykle nekrylo s kalendářním obdobím- ale mělo 4 týdny. Příděly byly rozděleny mezi věkové a pracovní kategorie, z některých přídělů byli vyloučeni Židé.
Další vyjimkou byli tzv. "samozásobitelé"- to byli ti, kdož sami vyráběli zboří, jenž bylo na příděl. ( domácí zabijačky).
Přídělový systém pro Čechy a Moravu nebyl v Československu předem připraven, ( v Německu byl příděl na potraviny a benzin zaveden ke dni 28.srpna 1939 (těsně před vypuknutím války - pozn. redakce), jeho zavedení bylo utajováno a vyhlásil jej rozhlasem až ministr Feierbend 1.října 1939.
Exkurz:
Motto:
"Musíme hledět k oblakům a nohama stát pevně na zemi" ...
Ladislav Karel Feierabend....křtěný jako Ladislav, Antonín- byl český a československým meziválečným národohospodářem. Po Mnichově se stal ministrem zemědělství. Téměř polovinu produktivního života strávil v exilu- do exilu odeše dvakrát- v roce 1940 a potom v roce 1948. Právník, studen Karlovy university v Praze.
1941-1945 ministr financí 1.a2.exilové vlády. Zapojen do odboje, podařilo se mu emigrovat do Londýna. V roce 1948 se mu rovněž podařilo emigrovat, nejprve do Anglie, poté do USA. V roc e 1965-1969 jsme jej mohli slyšet v Hlasu Ameriky. V USA vydal rozsáhlé, osmidílné "Paměti" v roce 1989 vyšly i v Československu. V roce 1939-1948 vlastnil zámek Mirošov,.(najdeme zde jeho expozici)...poznámka redakce.
Přídělový systém trval i po osvobození republiky (u některých druhů zboží) až do měnové reformy v roce 1953.
Jak to fungovalo.
Aby bylo možno uplatnit jednotlivé přídělové lístky, bylo nutno vlastnit tzv. "kmenový potravinový lístek". Na lístku byl uveden tzv. přednosta domácnosti - zpravidla otec, manžel, nebo také majitel bytu, někdy i celého domu. Dalším údajem bylo "složení domácnosti" s kolonkou úmrtí nebo dalšího narození.
Na straně druhé byly výdejci jednotlivých druhů zboží. Ten měl funkci registrační.
V roce 1940 došlo ke změně. "kmenový potravinový lístek" byl nahrazen " lístkem pro domácnost" . Byl veden ve dvou verzích- jedna pro domácnost a jedna pro úřad, na němž byla domácnost vedena.
Přídělové lístky na potraviny.
Zavedeny 2.října 1939. vedlo je ministerstvo zemědělství. Byla zaváděny na různé potraviny postupně. Podle typu potraviny:
- na maso
- na tuky
-na chléb a mouku
Děleny byly na:
kmenovou část : jméno, bydliště, název odběratele, název dodavatele a samotné ústřižky ( množství a typ potraviny) a tzv. " zbytkovou část"- obsahující různé typy informací.
Ti, kdož byli v kategorii "těžce pracujících" nebo pracovníci nočních směn či pracující s jedy, dostávali tzv. lístky přídavkové".
Kdo ve své profesi často cestoval, dostával potravinové lístky "pro cestující a hostince".
jak se rozrůstal válečný konflikt a ubývalo zdrojů potravin, začala se objevovat různá "opatření" postupně zpřísňovaná. Již v listopadu 1939 byly zavedeny "bezmasé pátky", od roku 1942 byly bezmasým dny PŘIDÁNY ÚTERKY A ČTVRTKY.
Začátek války ponechával velikost protektorátních přídělů pouze podle věku a pracovního zařazení.
1941: část obyvatelstva označená jako "protektorátní Židé" dostával potravinové lístky označené písmenem " J" - tyto příděly byly zmenšeny; z přídělů byly vyloučeny konzervy, alkohol, také ovoce a med- zvyšováním represe se seznam zakázaných potravin postupně rozrůstal.
Opačně- rodiny německé a jejich domácnosti s lístky označenými písmenem "D" měly příděly vyšší a v době nacistických svátků jim byly předělovány tzv. "bonusové příděly". káva, čokoláda, cukrovinky, ovoce, výběrové uzeniny, šampaňské- většinou z okupované Francie.
Říjen 1939 - velikost přídělů:
Komodita. Osoby normálně pracující. Těžce pracující. Nejtíže pracující. Děti.
Chleba: 2900 g 1200 g 3800 g 1900 g 4800 g 2100g 1/4 přídělu
možno přeměnit na mouku možno přeměnit možno přeměnit kategorie 1
900 g. 1425 g mouky 1800 g mouky
Maso: 500 g 1000 g 1200 g bez nároku
Tuky: 210 g 330 g 675 g do 6 ti let:
80 g másla
6-14 let:
200 g másla
nebo:
100 g másla a
100 g tuku jiného
Cukr: 400 g všechny kategorie a rodina jednou ročně 1500 g na zavařování
Krupice, kroupy, těstoviny, rýže: všechny kategorie společně 150 g měsíčně
Káva: 40 g mimo dětí, kávovinové náhražky - cikorka 160 g měsíčně všichni
Lístky na oděv- šatenky.
Prvně byly zavedeny koncem roku 1939. vydávalo je ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. Emisí bylo pět, barevně rozlišených. Platnost "šatenky" byl rok.
Dívky. Chlapci. Dospělí a dospívající.
Nezapomenuti byli kojenci- mimo jejich oblečků dostávali ke koupi pleny, vložky do kočárků ,nepromokavé podložky.
Jednou v roce bylo možno koupit smuteční oblečení. Myslivci, strážní, nádražáci, strážníci a další profese, nosící stejnokroje, dostávali mimořádné "šatenky".
Další, přídavkové lístky na šaty dostávaly ženy těhotné a kojící...
Šatenky bylo možno uplatnit nejen v Protektorátu, ale na celém území Říše a obyvatelé Říše mohli své šatenky uplatnit v Protektorátu
V roce 1942 byla odepřeny šatenky Židům... mimo těch, kteří měli nárok na oděv pracovní. Zvýšené příděly měli Němci a úplně zvláštní nárok členové NSDAP na stejnokroje a doplňky k nim.
Lístky na mýdlo.
Zavedeny v září 1939- Vydávány stejným ministerstvem jako lístky na oděv. Neomezovaly pouze nákup mýdla, ale i mýdlového prášku na praní. Muži, kteří dosáhli 17 let, měli nárok na mýdlo na holení. Přídavkové lístky na mýdlo měli pracovníci ve zdravotnictví a děti od narození, do osmého roku života.
Tabačenky.
Zavedeny 3.listopadu 1941. Tentokrát je emitentem tabačenek ministerstvo financí. Monopol na tabák měl stát. příděl tabáku mohl dostat jen muž od 18 let a byly součástí lístků na výdej mýdla. Každý spotřebitel měl svého trafikanta. Trafikant měl svůj limit, pokud nestačil vydávat tabák, mohl se občan přepsat dio trafiky nádražní; ty limit neměly. Počáteční limit byl 30 cigaret, později se zvýšil na 40. Cigarety bylo možno vyměnit za cigaretový tabák, nebo dýmkový tabák, také doutníky. Nárok na zvýšený limit měli těžce pracující. Zato ve věznicích a psychiatrických léčebnách se tabák vydávat nesměl.
V právnických knihovnách lze na jít výnos ministra financí ze dne 1.října 1941... zní takto:
...Dodatkem k výnosu ze dne 21.srpna 1941, č.j.80.227/41-IV/13 uveřejněnému v Úředním listu č.198 ze dne 23.srpna 1941, o zatímní úpravě prodeje tabákových výrobků, vylučují se s okamžitou účinností z odběru tabákových výrobků Židé, kteří podle policejního nařízení ze dne 1.září 1941 (Věstn. ř. prot. str. 479) o označování Židů jsou povinni nosit židovskou hvězdu. Vydávání tabákových výrobků jmenovaným jest zakázáno..."
Lístky na pohonné hmoty.
Zavedeny byl již 7.září 1939. Vydávány byly přímo úřadem říšského protektora. Na samém počátku byly vydávány pohonné hmoty jen německé branné moci, autobusům a nákladní dopravě. Postupně byl výdej poukázek uvolňován na další důležitá vozidla policii a strážníkům a vozidlům ambulance. Přednost měla vozidla SS.
Lístky na krmiva pro nezemědělská zvířata.
Zavedeny na jaře 1943. Byly obdobné, jako lístky na potraviny. Vydávaly se jak pro zvířata tažná, tak pro nezemědělce vlastnící zvířata drobná. Tažná zvířata byla rozdělena do skupin:
Koně: těžcí, středně těžcí tažní, koně lehcí (jezdečtí), muly, osli a mezci.
Tažní voli.
Psi: služební, lovečtí i slepečtí.
Zvířata měla tzv. kmenový list na krmivo.
Zdroje:
Původním byl článek v Lidových novinách Brno z 2.10.1939 s názvem: Pro každého je dostatek chleba.
47(202)s.2.ISSN 1802-6265 ( i v digitální podobě)
Reference: ŠTĚPEK , Jiří "Přídělové doklady z období tzv. protektorátu 1.vydání Praha, Odbor archivní správy a spisové služby MV 2010455 s.ISBN 978-80-864466-20-0 upraveno, zkráceno do podoby informace,
studijní materiály UK Praha - výnosy říšského protektora a další...
R/1
K přídělovému systému nám přišla vzpomínka paní Aleny JUŘICOVÉ ( R/3) a také vzpomínka z vyprávění mého otce, Konráda Chmelíka (1911)...
... " ty jsi se synku narodil v roce 1942, také proto, abych nemusel narukovat do Wehrmachtu, mám sice československé občanství, ale přece jen jsem z rodiny původu rakouského a narodil jsem se ve Vídni. I když len lístkový systém fungoval , jídla bylo málo. Maminka Tě kojila a Ty jsi měl pořád hlad... tak jsem chodil k jednomu sedlákovi za Dvůr Králové pro vajíčka, tvaroh a mléko. Vyměňoval jsem mu to za truhlářský klih, to byla nedostatková surovina. Jednou mne chytila hlídka; byli dva- český četník a německý voják. Oba už starší chlapi, prohledali mne a samozřejmě, problém. Ale nechovali se nijak hrubě; bylo vidět, že se český četník toho Němce trochu obával. Ale český četník uměl německy a ptal se německého vojáka , co se mnou.
Vstoupil jsem jim do řeči a začal německy vykládat, v jaké jsem rodinné situaci. Němec se na mně podíval udiveně- začal mi tykat... a dej mi doklady... Konrád, jak to, že máš vídeňský přízvuk.. Konrád! Tvůj fotr dělá rakve.. moje familie ji od vás měla... tady máš cigaretu a upaluj... a tudy už nechoď, zítra se střídáme...
Proviant otec domů donesl společně s poznatkem, který jsem zaznamenal opakovaně : nejhorší byli sudetští Němci, říšští nacisté, zaryti fanatici a ukrajinští Vlasovci( asi ne všichni) ...
R/1
Vzpomínka paní Aleny Juřicové ( R/4).
... vím že rodiče,- tatínek jezdil občas do okolních vesnic a měnil věci, o které měli zájem a on dostal něco potravin (maso, sádlo). Vzpomínám si, jak jednou odejel na kole někde k Uherskému Hradišti a přijel vlakem zpět s batohem naplněným potravinami. Ve vlaku trnul, že přijde kontrola a všechno mu zabaví- stávalo se.
Čokoládu jsme neznali, ale na konci války, když UNRA shazovala z letadel konzervy- bylo jednou v jednom balíčku kolečko slisovaného kakaa s cukrem- s bráškou jsme se rozdělili, nevěděli jsme co to je za cukrovinku...
R/3