HOLEŠOV XXXV

K pochopení souvislostí ve vyprávění vojína základní služby po několika měsících základní vojenské služby je třeba uvést, že rok 1967 byl pro 7.výsadkový pluk posádkou Holešov rokem zlomovým... bylo už jasné, že vojenská jednotka založená pro plnění mimořádných úkolů v hlubokém týlu nepřítele nebude a nemůže existovat.

Pluku se nedostávalo techniky a vybavení potřebné k plnění diverzních a zpravodajských úkolů, nebyla dořešena řada zásadních věcí, počínaje jazykovým vybavením tzv. "civilních podskupin", vojáci neměli k Sa-61 Škorpionům potřebné tlumiče výstřelu, dálkové odpalování nástrah, nebyla řešena základní otázka výživy a stravování vysazených skupin, jejich doprava do hlubokého týlu, zamaskování padáků o váze cca 17 kg s plochou cca 75 m2, velení skupiny poddůstojníky bez potřebných vojenských zkušeností; nebylo řešeno, co se stane po seskoku v hlubokém týlu při zásadním zranění kteréhokoliv příslušníka skupiny a řada dalších...

V roce 1967 "byl odejit" zkušený velitel pluku pplk. Ing Miroslav Šedina a nastoupil velení pluku pplk. Vl. Košan .

Dnes lze pouze usuzovat, proč s pplk. Ing. Šedinou od pluku odešly jeho štábní opory a to i předtím v roce 1965:

náčelník výcvikové skupiny pplk. Jiří Jaroš, mjr. Alois Valenta , náčelník výcvikové skupiny (1967), mjr. Ján Vida (1966) instruktor výcvikové skupiny...

a zkušení velitelé rot: mjr. Jan Repaský, velitel školy důstojníků v záloze. zkušený velitel spojovací roty mjr. Ladislav Sadílek, (1965), npor. Marko Solmoši (1965), mjr. Vladimír Svoboda (1967), npor. Josef Sabadoš ( velitel čety- 1965), npor. Zdeněk Vízek . velitel čety v poddůstojnické škole pluku, npor. Břetislav Zubík , velitel čety (1965)...

( zdroj Jiří Dufek VÚ 7374 TOP SECRET ISBN -978-80-87567-32-6 vydání srpen 2013)

Uplynula léta, pamětníci oné doby řadu věcí zapomněli, nebo si "zkazky starých zbrojnošů) vykládají v Modré rotě...řadu "příběhů" pokryla chrabrá hruď medailí "Za zásluhy" a nakonec...:

na Československou lidovou armádu vynakládala poctivá řada dělníků, rolníků, žen a budovatelů tehdejší republiky kolem 20% hrubého národního důchodu... ve službě byly desetitisíce mladých kluků , chybějících v průmyslu a zemědělství... pochvalu dnes musíme dát Pomocným technickým praporům a Technickým útvarům (ženistům, železničnímu vojsku a dalším), vojákům a důstojníkům, kteří potřebné zázemí Československa budovali v rámci své služby..

Úvod bylo nutno napsat... to aby se vyprávění prostého vojína, devatenáctiletého kluka z Mělníka v dalších příbězích bralo tak, jak je tehdy ve svých devatenácti-dvaceti letech vnímal a prožil ..

Co bylo, nebylo a bylo..,

R/1 tehdejší praporčík VÚ 7374 Holešov (1961/1963 ZVS, do roku 1969 staršina roty, poté velitel Skupiny hloubkového průzkumu v roce 1969 Prostějov.

HOLEŠOV XXXIV

Holešovská odysea...Taktická příprava - úvahy a praxe vojína I.ročníku ZVS (1967/1969)...

Motto:

Vojenská taktika - respektive bojová taktika je souborem konkrétních metod, jenž používají válčící strany - účel: napadení a zničení nepřítele.

7. výsadkový pluk zvláštního určení:

- vysazení průzkumných skupin do hloubky nepřátelského území ( nejčastěji Bavorska a Francie),

300 -800 km za frontovou linií, sabotážní a diverzní činnost, vyhledávání prostředků Zbraní hromadného ničení a jejich likvidace především za přesunu a to vojáky základní vojenské služby za velení poddůstojníků vycvičených ve vlastní poddůstojnické škole, později ve Škole důstojníků v záloze.

Základní výcvik vojenské taktiky o níž bude dále pojednáváno se netýkal 5.roty (založené u pluku v roce 1965- byla zvláště cvičená a vybraná jako rota kontrarozvědky s jinými úkoly v týlu nepřítele...)

K situaci v morálně politickém stavu 7.výsadkového pluku je nutno, pro pochopení dalšího líčení zážitků .výsadkového pluku zvl. určení vojína ročníku 1967/1968 uvést citáty tehdejšího náčelníka VÚ 7374 (7.výsadkového pluku zvl. určení pplk. Ing. Jiřího DUFKA) v jeho publikaci TOP SECRET)

ISBN-80-87564-32-3 str.77

..." na morálně polický stav vojáků základní služby však nedobře působí celá řada nedořešených otázek. Jde především o náročnější a kvalitní výběr z hlediska morálně politických kvalit, osobních povahových vlastností, všeobecného vzdělání a tělesné zdatnosti .

K útvaru jsou dosud zařazováni vojáci s nedokončeným základním školním vzděláním i morálně narušení. Tito jednotlivci narušují jednotu Skupin hloubkového průzkumu a vzbuzují nedůvěru ostatních příslušníků skupin při plnění úkolů a bezpečnosti skupin.

Dosavadní způsob obsazování funkcí velitelů Skupin hloubkového průzkumu vojáky základní služby je pro náročnost na odbornou připravenost nedostačující a vyžaduje si celkového přehodnocení.

V takovém kontextu je třeba chápat další vzpomínky dnes již veterána, tehdy nováčka se 4-5 měsíci základního výcviku VÚ 7374 Holešov a začátek roku 1969 ´, kdy (mimo 5.roty) a vybraných poddůstojníků a části mužstva a "poddůstojníků " byl "substrát" 1-4 roty převelen do technických praporů .. a nebyl to jeho postoj k událostem roku 1968 ...!!!

Následně,

od roku 1969-1970 se vrátil postupně "hloubkový průzkum" do sestavu 22.výsadkové brigády a do armády.

Zpravodajská správa GŠ ČSLA byla reorganizována ...místo vojáků základní služby vznikly specializované jednotky vojáků z povolání ; výsadkové a zpravodajské útvary v Prostějově a Chrudimi...

R/1

HOLEŠOV XXXIII

Když smrt si říká "ku... ku" - pokračování epizody "Poker s kontrarozvědkou" II.

...jo mami, ještě.. představ si, že tu jeden mazák v neděli zastřelil z malorážky kamaráda....hráli v kasárnách "na kukačky"... to vezmeš malorážku, nabiješ ji ostrýma a skryješ se... na druhé straně je kamarád, schovaný za trámem... ty zamíříš a on vystrčí hlavu a zavolá "ku...ku"... jeden , dva, tři a ty musíš vystřelit.. no, asi za deset minut se vystřídáte. Jenže tady to kukačka nestihla. Kulka ji zasáhla přesně mezi oči...

Tak dneska se konaly smuteční obřady. Docela jsme vymrzli. Celá rota druhého ročníku mu jela na pohřeb. No, toho mazáka , střelce, odvezli do vojenské věznice do Sabinova. Jinak to je zde celkem po staru..."

Obracím tu obálku v ruce a zdá se mi, že na ni jsou zaschlé slzy. Mne to tenkrát nijak nezasáhlo.. a kupodivu, až teď, když jsem si ten dopis přečetl... a vzpomínky se vrátily jako soumrak dne.

Rota "C" velená kapitánem Jaroslavem Strossem

( kpt. Jaroslav Stross - velitel čety, zástupce velitele roty, velitel roty (1961- 1969) -

byla nad námi ve druhém patře. Střídali nás kvůli malování- my jsme byli už ve vymalovaném a oni šli do "deltabaráku".

No, mně kapitán Stross "učaroval" hned při prvním nástupu pluku.

Zářil.

Vyčníval nejen svojí sportovní postavou, ale i nad dalšími " bojovými důstojníky " rot... no, se štábem? politruky??

NIKDO vzhledově kapitána Stosse nepřekonal!

Ve srovnání prvním byl, samozřejmě, náš velitel roty.

Byl to TYP mužný, střízlík,

Jako MY.

Ale?

Respekt? Nevzbuzoval.

Byl velitelem roty.

Ale . ?

Staršina.

Velikostí asi 170 cm ...respekt si vynutil kolem sebe a u všech...i u velitele roty a důstojníků...

Dodnes nevím , zda byl kpt. J.Stross, oblíben, či jak , u ostatních důstojníků bojových rot, ale?

"chlapsky" asi ne.

Chlapská rivalita.

Když měl "posadu " (dozorčího posádky), denní hlášení u velitele pluku v den následný mělo vždy "několik" hříšníků s odcizenými koly civilních osob, opřených o plot kasáren, když chtěli stihnout včas návraty z vycházky...stihli...ale- označení v "deníku hlášení.."

Rota kapitána Strosse byla označována jako "ostrá", tedy připravena jako první z rot k nasazení... no, ono to nasazení v roce 1968 nebylo zase až tak "ostré", jak ukázaly měsíce ranně podzimní.

Rotě "staršinoval" hřmotný Slovák Dušan Hric, našeho staršinu převyšoval výškou, zjevem, neutaženým opaskem ale... když rota "C" "skákala", míval staršina roty "C" často službu v kuchyni... prý, jak zlí jazykové roty "C" tvrdili, na rotě "kurvoval slovy"... "Boha jeho, zase som zaváhal.."

No,

náš staršina nás na letiště a z něj vždy honil , vždy nás tam a zpět vedl, (vedl? honil!) ... důstojníci jezdili "Gazem" , náš staršina rád běhal , řval, "kurvoval", ale skákal vždy mezi prvními ve štábu roty....a když se seskok příslušníkům roty nepovedl...(/ viz otevírání záložních padáků / snad by byl schopen viníka i bít klackem.. naštěstí tresty fyzické byly v ČSLA zakázány... no... vynahradil si to při výcviku před seskokové přípravy, takový desátý seskok z můstku 3 m, byť do písku, to vás erotické nápady na případné vycházce zcela jistě přejdou...

Ale zpět k rotě "C"...

cvičili jsme s nimi a já velitele roty "C" obdivoval.

Uznával.

Až přišla ta "mimořádka"... jasně, po pluku chodil vojenský prokurátor a mnozí se, sice skrytě, holedbali, že to tedy "Strossák " řádně posral..

Můj "pánbůh" se zatím holedbal v mé přízni.. vysnil jsem si jej jako "správného velitele" po stránkách všech.. Ještě, že jsem nebyl holka.

Jenomže ... " PŘIŠEL ČAS " a já u něj byl blízko...

dopis mamince třetí... intermezzo...

... mami jak jsem Ti psal, tak se nešvindluje , jednou ty, jednou já, taková jsou pravidla... byly smuteční obřady... nástup pluku, četa se Zástavou, projeli "černí havrani," pluk byl nastoupen po rotách v čele se štábem. nechyběly věnce a kytky. Tady byla v akci 1.rota ( jak jsem psal ta "C", dostala autobus a jela do bydliště toho zastřeleného svobodníka. Jejich staršina jim tam vezl 12 samopalů k vystřelení "čestné salvy", no s cvičným střelivem.

Nejvíce jsme to odnesli my, na rotách. Zbrojní sklady dostaly ocelová lanka propojená u krytek samopalů, všechno v masivních skříních ... v horním "fochu" samopaly Sa-61 Škorpion v kožených pouzdrech, vedle leží signální pistole . Malorážky a vzduchovka jsou rovněž pod zámkem. Klíče od všeho má "dozorčí roty". Zbraně smí vydat jen na rozkaz velitele roty. Tohle vše bylo oznámeno denním rozkazem... Nevím , mami, co bude , když dozorčí ztratí klíče.. nebo při poplachu...

Už si nevzpomínám, zda maminka tuto situaci při mém dalším opušťáku řešila... ani ta sakramentská kontrarozvědka ne..."

---

R/M.F editorka R/7 dodatky mimo autora R/1

Končíme epizody začátku jara 1968....co bude dále ví jen a jen autor Milan Friedrich se svojí editorkou, ale napsal nám druhý úspěšný autor vzpomínek - praporčík v. v. Miroslav Řezníček ... hra na "kukačky" nebyla jen doménou 7.výsadkového pluku a měla dokonce ve svém pokračování zajímavý právní názor vojenské prokuratury oné doby.. těšme se... R/1

---

HOLEŠOV XXXII

Holešovská odysea: "NEŽ TO BOUCHNE..."

Nevím, jak se asi tvářil major Malaník nebo jeho spolupracovníci při čtení našich "dopisů z vojny" , dovedu si ale představit maminku tenkrát, když jsem nedávno v mém archivu našel štůsek obálek s mými dopisy z roku 1968. Byl převázán stužkou, každá obálka pečlivě rozříznuta.

Vyjímám jeden z dopisů se vzpomínkou na mámu, představuji si, jak čte a buší ji srdíčko: ..." jo, taky jsme byli tento týden na střelnici ostře trhat, Ženijní náčelník nás to naučí teoreticky na učebně, no, potom si to každý vyzkouší v praxi na ženijním cvičišti vedle střelnice. Tam nám ukáží, co trhaviny dovedou Pak si je nafasujeme a připravíme vše k odpálení nálože. Vše se odehrává na povel. Pět lidí leží na zemi v řadě, před sebou náložku 200 gr. TNT , zasunou do nich rozbušku, kterou upevní kleštěmi na černou zápalnou šňůru. Tu vezme do prstů jedné ruky tak, aby dosáhl přiloženou sirkou na směs prachu v zápalné šňůře, škrtátkem ji zapálit, a ohlásit zdviženou pravicí "HOŘÍ" a čeká se na povel "DO KRYTU" Ten, kdo je první na řadě, neumí skrýt vzrušení. Některým v řadě to tak rychle nejde jak by bylo třeba Konečně se to povedlo i poslednímu, ale povel "DO KRYTU" stále nepřichází... řídící důstojník šponuje naše nervy k prasknutí.. Konečně zazní očekávaný povel. Vzdálenost do krytu absolvujeme všichni v rekordním čase. Strach z mimořádné události není na místě, neb velící důstojníci mají vše pod kontrolou, každý centimetr zápalné šňůry hoří jednu vteřinu. My jsme však "bažanti" a plašíme se právem...."

Co si asi matka po přečtení takového dopisu mohla myslet? Oněměla strachem o synáčka, který si to ani neuvědomuje. Vždyť on se vlastně jen chlubí skvělým prožitkem rádoby vzrušující chvilky ....

Otevírám dopis následující... aby bylo jasno všem, kdo by pochybovali o pravdivosti vyprávění.

Začínal následně... "...příští týden máme jít skákat...v neděli tu jeden mazák zastřelil nešťastnou náhodou druhého z malorážky..."

Jak asi reagovala maminka Friedrichová, se můžeme dnes, po letech, jen domnívat. (pozn. R/1)

---

R/M.F. editorka R/7, přepis R/1

příště: Když "kuku" znamená smrt....

HOLEŠOV XXXI

Holešovská odysea.

"POKER S KONTRAROZVĚDKOU."

Jsou první dny roku 1968 , roku, jenž se ve své druhé třetině stal pro Československo rokem mimořádným.

Zatím se ony dny nelišily od dnů minulých.

Vchod do kasáren byl provázen kontrolou dokladů, civilní pracovníky jsme znali... dodávky pečiva, masny.. "ahoj kluci, jak to dneska jde" u pekařů vždy pletýnka, ještě trochu teplá.

Vždy ráno, v příchodu důstojníků pluku , stával před branou kasáren zkušený a znalý velitel stráže... postavil se do pozoru a zdravil, když branou procházel muž v civilním oděvu, s neurčitým výrazem ve tváři.

Před první "stojkou" na bráně jsem byl poučen, že jde o " našeho kontráše- vole, bacha!!" ...

( major Ferdinand MALANÍK- důstojník kontrarozvědky 1961-1969).

Exkurz:

Vojenská kontrarozvědka let 1952-1990 byla složkou Státní tajné bezpečnosti v Československé lidové armádě, mimo jiných úkolů měla u 7.výsadkového pluku zajišťovat ochranu státního a vojenského tajemství....

Vrátil jsem se ze stráže a psal domů a Věrušce dojmy...

Bože!

jak neprofesionálně jsem se choval!!

Nořím se do vzpomínek ... porovnávám je s dopisy, jenž jsem psal rodině.

S hrůzou ... prozrazoval jsem o naší činnosti více, než bylo zdrávo, aby kdokoliv, cokoliv věděl. natož moje doma rodina co nás dnes a denně potkává...

Až teď při čtení tehdejších dopisů , jak jsem rodinu, hlavně matku , asi vždy vyplašil detailním popisem událostí, či situací, které kolem mne prošly...a já? je převyprávím domů.

Jaksi se mne nedotýkaly stesky důstojníků, lamentující nad tím, co píšeme domů a je faktem, že nám byly cenzurovány dopisy jen do "Přísahy"....

Ovšem.

žádná jiná odbornost nezažije na vojně to, co "paragán"... tu euforii "nadřazenosti" prožil každý u jednotek výsadkových a průzkumných, nebo diverzně průzkumných.

To jsme pocítili i na opušťácích a dovolenkách všichni.

"Červený baret"... "a to Milane, je FAKT pravda?" ... chlubílkova reakce daná asi PŘÍRODOU , podlehne.. vrší příběh za příběhem ... skoro už i Stalingrad bledne...

Rodičové moji, omluva... tam, kam jsem vás zasáhl dopisním papírem.

Tak . Kontráši měli konat"...

Exkurz.

Příběhy nováčků psaných nebo sdělovaných, kontrarozvědná služba pluku neřešila. Na každé rotě měla kontrarozvědka svého "agenta", nevěděli o něm ani důstojníci roty.

"Zkazky starých zbrojnošů" byly brány Vojenskou kontrarozvědkou pluku s úsměvem, majora Malaníka zajímali nikoliv "chlubílci" , ale ti, které bylo možno skončením ZVS přijmout do služeb SNB, a dokonce ke službě Zpravodajské

Pravdou je, že řada důstojníků po rozpuštění pluku k tajným službám přešla, významná řada poddůstojníků a řadových příslušníků 7.výsadkového pluku zvl. určení byla přijata do služeb Veřejné bezpečnosti, Státní tajné bezpečnosti a k ochranným službám.

Takže: "kontráši konali"...

Poznámka pod čarou:

Po rozpuštění 7.výsadkového pluku a ještě před ním, výrazná většina důstojníků pluku rot a štábu, přešla do vojenských škol a zpravodajských zařízení ČSLA. Disponovali cizími jazyky a zejména styky s "frekventanty", kteří byli v oné době na území Československa ke zpravodajské práci v rámci VÚ 7374 cvičeni.....

---

R/M.F. editorka R/7 poznámky R/1

příště... "Než to bouchne!"

HOLEŠOV XXX

Holešovská odysea - intermezzo- " Jak vytrhnout staršinovi stoličku.."

Úkol zadaný "civilní podskupině" je splněn. Z učebny se rozcházíme, jdeme na "cimru". Labanič se potutelně usmívá . "Hele vole!" na podlahu padá "kanada" a namísto obvyklého odéru zavoní plastická trhavina. LUP!. "Vierka, pozri do tvojho pytla, máš i tam tiež.."

FAKT.

Zpočátku ve mně zatrne, ale potom si říkám " nebuď vyplašenej, pošli to domů, pochlub se, třeba se to někdy hodí..."

Stalo se, ovšem, když jsem přijel na opušťák, radost byla pryč. Táta můj "lup" vyhodil do Labe...

Život vojenský je život pestrý, plný polních cvičení, na které se "fasoval" materiál bouchající, svítící, čoudící, rachotící.

Důvod,

proč jej mít? prozaický.

Silvestry oné doby byly smutné, šedivé... pyrotechnika neexistovala, snad jen prskavky vystřelované z praků, sem tam vystřelili myslivci nebo policajti. Jinak TICHO, TICHOUČKO.

To u našeho útvaru ?: NE!

Hned od začátku, kdy jsme byli seznamování s armádní pyrotechnikou a zaškolováni do tajů ženijních prací, bylo předpokladem jejich bezpečné používání.

Na straně druhé, když nebyla "bázeň ", přišla chuť ji vlastnit. Kdo z "ženistů" , či vojáků odolá?

Tak se "rozhořela " vášeň.

Ukrást dělobuch, dýmovnici, náboje, slzák- strážci pokladu.

Jím byl ostražitý a bdělý staršina (výkonný praporčík) roty rotmistr Chmelík. Je pravdou, že "přistižení" by znamenalo sankci.

Ale!

Ta prohlášení staršiny odrazuje jen "rozumné".

Já? k nim nepatřím. Něco ukořistit ?

To je moje vášeň!

No, ani staršina nelení. Provádí kontroly.

Zde nastává situace:

kam ukořistěné věci schovat. Na rotě moc skrýší není ... nastává hra:

"Jak vytrhnout staršinovi "stoličku"...

Já ji vytrhl!!

Vedle kasáren je objekt zemědělské školy. Školní sad oddělen od kasáren jen drátěným plotem. Kousek od něj jabloň, stáří více jak deset let. Rozsocha koruny impozantní a také kořenový systém. Snadno ukryl pětilitrovou láhev od okurek, statečně odnesenou při směně v kuchyni mužstva. Zbývá postupně materiály odcizit, do úkrytu přenést a odvést domů...

Ovšem.

I lstivý staršina slaví úspěchy. Lapí-li zlodějíčka neschopného, nejenom je mu "lup" zabaven, ale v den následný čten v denním rozkaze s kázeňským trestem odnětí vycházek. To se potom staršina pohupuje na špičkách a září....

Schopní zloději zakládají "burzu", samozřejmě vévodí "mazáci", kteří za již více jak 14 měsíců služby mají co nabídnout. Směnný obchod dosahuje dokonalosti...

Platidlem hlavním jsou náboje ráže ráže 7.65 ke střelbě ze samopalů vz. 61 -Škorpion. Jsou vhodné do pistolí doma.

Platidlo druhé: náboje do malorážek, pytlácké... ráže 22 mm, ale ty lze kořistit jen při závodech z malorážek.. nejsnadněji lze získat, zejména při nočních střelbách, náboje do samopalů vz.58...i svítící se špičkou zelenou...

jenže bystří myslivci ojedinělé střelby hlásí .. rána se specifickým hlukem, ten myslivci nemají a hlavně kolem Dobrotické střelnice jej znají...

no, MY! zastáváme v době čtvrtého měsíce služby názor, že je "dobré mít ostré náboje při cvičení u sebe s tím, že "výstřel ostrým nábojem přivede toho kterého jedince k rozumu a ukáže se, kdo že je v dané situaci pánem a je poslechnut na slovo..."

---

R/M.F. editorka R/7 přepis R/1

příště: "Poker s kontrarozvědkou"

HOLEŠOV XXIX

15.ledna 1968 si zapsal vojín 1.ročníku základní vojenské služby třetí roty VÚ 7374 Holešov tento program.:

05.30 Budíček.

05.30-05.35 příprava na rozcvičku

05.35-06.00 rozcvička

06.00-06.15 osobní hygiena

06.15-06.40 úklid

06.40- 07.10 příprava na snídani a snídaně

07.10--07.20 příprava na zaměstnání

07.30-12.55 zaměstnání dle rozvrhu týdne

12.55 -13.05 příprava na oběd

13.05 -13.50 oběd

13.50 -14.30 - pořadové cvičení roty, bojové rozdílení, denní hlášení u velitele roty

14.30 -15.30 samo příprava, studium

15.30-16.00 čištění zbraní

16.00-17.45 osobní volno

17.45-18.30 večeře

18.30- 20.45 osobní volno, možnost posilování, tělocvična

20.45-21.30 příprava na večerku

21.30 - večerka

Poznámka autora-. některé roty měly časový rozvrh kolem snídaně, oběda a večeře rozdílný, šlo o kapacitu jídelny mužstva.

No, uznejte, nebyl ten náš vojenský život přece jen krásný?

Ještě poznámka:

odpolední rozvrh neplatil pro ty "šťastlivce, kteří měli toho kterého dne vycházku od 16.00 do 22.00 hodin- pro nepřetržitou "bojovou pohotovost pluku" to bylo 10%, takže na vycházku mohlo jít šest vojáků (včetně velitelů skupin, vojáků 2.ročníku...)

Z deníčku vojína základní služby roku 1967/1969 Milana Friedricha.

---

R/M.F. editorka R/7 přepis s dodatkem R/1

HOLEŠOV XXVIII

Holešovská epopej V.

...."vojín Friedrich plus jeden se hlásí k zaměstnání" major nezvedne ani hlavu, připravuje výbušniny a to není radno se rozptylovat.. "když jste zde, zařaďte se, vyfasujte "bleskovici"- připravíte poškození trupu letadla.

(Bleskovice. je tenká trubička z plastu, tkaniny nebo kombinace materiálů obou, naplněná trhavinou. Typická bleskovice zde uváděná autorem měla asi 100 g náplně pentritu v metru délky. Detonační rychlost bleskovice pro svůj malý průměr byla počítána na 6500 m/sec. V průzkumu se požívala k propojení náloží tak, že se její konec vkládal do nálože, zde do plastické trhaviny, V letech 1960. kdy ještě nebyla u 7.výsadkového pluku k dispozici plastická trhavina vyráběná v Semtexu Pardubice, jsme se učili vkládat do náloží TNT ( trinitrotoluen) tzv. "počinovou náložku". Bleskovice v případě uváděném výše , průzkumníci používali i samostatně při vytváření "léčky".. bleskovice se omotala kolem stromu, ale bylo nutno připravit pád stromu na určené místo například úvazkem padákové šňůry.. Co se již průzkumníci v roce 1968 neučili, byla aplikace bleskovice na nádržce s vodou; překonala dveře i slabší zeď..

Bleskovice se iniciovala pomocí rozbušky.



Existují další druhy bleskovice, např."shok tube" ... trubička bleskovici podobná, ale jen se slabou náplní v miligramech na metr.

V civilu se setkáváme s bleskovicí "ohňostrojnou", jde o prototyp zápalné šňůry ( lze ji koupit legálně k odpálení zábavné pyrotechniky) ale se schopností velmi rychlého hoření... R/1)

Poznámka redakce:

Přišla nám připomínka od bývalého příslušníka VÚ 7374, že "bleskovice" byla světle zelená...ano, ta byla určena nikoliv pro bojové použití, ale pro cvičné použití.. proto rozdíl barev. Bojová bleskovice měla tvar šňůry /viz výše/ barvu khaki a silnější náplň trhaviny, Vojáci ZVS se s ní zřejmě nesetkali.. R/1



U vozidla V3S nikdo není. Připravují támhle oběd.

Vojín Tuláček, pomocník staršiny, na nás kývá, že přijde . Staršina Chmelík je obklopen veliteli průzkumných skupin, sám kdysi absolvoval výcvik v ženijní přípravě a je na to docela hrdý...

Labanič využívá situace, útočným nožem VO7 ukrajuje z cihly plastické trhaviny ... " vole na co, bez rozbušky na tom tak uvaříš očouzené kafe ". když se nedostaneš k rozbuškám, plastika ti je na hovno."



Permon reaguje pragmaticky. " Zober tiež".. " No, chci vidět . kam to schováš.."

To už se k nám přiblížil Tuláček. Vydal mám cívku bleskovice v délce 5 m .

Asi o 50 m dále přijíždí letištní vozík, za sebou v návěsu MIG-15. Řidič V3S dostává rozkaz odejet do bezpečné vzdálenosti.

Major Mikuš dává pokyn k odstavení letištního vozíku a předvádí nám citlivá místa bojového letounu. Všichni, včetně velitelů skupin jeho zručné pohyby pozorují. Naučeným pohybem rozvine bleskovici a obtočí ji příď letounu. Je vidět, že to má "v ruce"... otáčíme se zády, třesk.. letounu se zdánlivě nic nestalo, ale bez generální opravy trupu by stíhač nevzlétl..

Přistupujeme k letounu, povrch letounu je potrhán a je jasné, že při rychlostech proudového letounu by daleko neletěl...

Je hlášen rozchod

s přestávkou na oběd.

Major obědvat nejde, přichází víc jako desítka pilotů a letištních techniků, účinky bleskovice zkoumají pečlivě.

Následně, ještě za jejich přítomnosti přijíždí autojeřáb s trupem bombardéru IL-28, stíhač je odtažen k dílnám, přijíždí další trup a jeřáb jej ukládá nad bombardér... v nastoupené rotě nastává napětí... jako v cirkuse, když vstupuje eskamotér.

Na scénu vstupuje 4.průzkumná skupina, resp, její specialisté na destrukce. Velí ji desátník Vacek. Ženijní náčelník vysvětluje, kde , kam a proč vkládat plastickou trhavinu ve velikosti chlapské pěsti.

"... zranitelná místa letadel je jejich navigace v přídi letounu, vzletová křidélka na ploše křídel a zejména podvozek..."

Major Mikuš byl Slovák . neoslovoval vojáky " sudruhovia", jako ostatní členové štábu, proč jsme pochopili až později, v srpnu... ač důstojník, spojence z východu nemusel...

Co přišlo na přetřes až později, byla jeho "aktivita". Ve snaze se zbavit prošlých UTN 600, jsou přikládána na trupy letadel...

Všechny přítomné skupiny sledují propojení trhaviny bleskovicí s napětím a zájmem.

HOTOVO.

Velení přebírá opět "mazák" staršina, zřejmě nevelí takové akci prvně, jak víme z četných výcviků minulých let na Libavé. Tam se cvičilo hlavně pokládání náloží na kolejích...

Staršina hovoří s ženijním náčelníkem, rovnají si časy..

Jdeme směrem od letiště, ve sněhu. Asi po 100 metrech staršina předvádí, jak se budeme chovat při výbuchu.

Ušanky, které máme na hlavách spustíme na uši, stačí potáhnout tkanici, na ušanku přetáhneme kapuci, lehneme do sněhu patami k předpokládanému výbuchu. podrážky bot těsně u sebe. Ruce natažené kolmo dopředu, abychom jimi chránili ušní bubínky.... ZALEHNOUT!

Staršina měl pod tříčtvrtečním kabátcem signální pistoli, k nebi stoupá červená světlice a vzápětí se z plochy letiště ozve siréna. Její kvílivé zvuky vzápětí ukončí mohutný výbuch.

Nad rotou se přežene horká vlna. KURVA, to byla ale šlupka!

VZTYK, upravte se ...staršina formuje rotu a vracíme k letounu.

APOKALYPSA místního významu.

Po odstavné ploše letiště přibíhá jeho dozorčí v hodnosti majora. Stojíme v řadě před troskami letounů a slyšíme křik: "podívejte se, co jste nám udělali... a fakt: celá čelní stěna hangáru nebo opravny složená ze silného drátěného skla byla na zemi. Dozorčí zuří, major Mikuš rozhodil rukama, ano, stalo se...

Po ploše přichází velitel letiště obklopen dalšími důstojníky, zřejmě štábu. Major Mikuš jim jde vstříc, společně si přohlíží vypadlá skla...

Staršina povoluje rozchod s tím, že dává asi 5 minut na prohlídku účinku trhavin, konečně kvůli tomu jsme sem přijeli...zjišťujeme, baví se mezi sebou důstojníci obklopující našeho majora, proč došlo k poškození budovy. Zaslechnu:

Umístěné nálože v trupu letadla výbuchem vytvořily komín, nebo spíše turbínu usměrňující energii výbuchu právě na čelo budovy... no budou mít chlapci v hangáru, než se to spraví, zimu...

Staršina pohlédl na hodinky, zavelel nástup k autobusu. Byl příjemně vyhřátý a plný dojmů.

V kasárnách na učebně přijímá desátník Klinger naše hlášení. Blahořečím Permonovi, vše mu letištní mazáci vykecali, velitel skupiny je spokojen. Máme pro dnešek volno...

---

příště Holešovská epopej VI. "Jak vytrhnout staršinovi stoličku.."

R/M.F editorka R/7 přepis a doplňky R/1

Dodatek- upřesnění pojmů:

K několika dotazům redakci stran názvů a specifikace užívání ženijní techniky, se vyjádřil autor vzpomínky t.v. svobodník v. v. Milan FRIEDRICH:

..." ženijní výcvik prováděný majorem Mikušem mne nadchl vždy. V prvním ročníku jsem byl zařazen na specializaci "zdravotník", no, ale v druhém ročníku jsem usiloval o 2.třídu specialisty "průzkumníka" ...štěstí se "usmálo" .. přešel jsem na "ženistu" s tzv. "ostrým trháním". To znamenalo, že jsem nešel často na běžný výcvik roty, a společně s pomocníkem ženijního náčelníka pluku majora Mikuše , jsem s dalšími, připravovali na pět průzkumných skupin ženijní materiál. Kdysi, asi do roku 1965 měl major Mikuš jako zástupce kapitána Mistalera, no, nyní jsem to byli my.

Takže- rozbušky, zápalnice, bleskovice, různé druhy náložek TNT a jako "třešničku na dortu"- plastickou trhavinu. Byla na řezu fialové a krásně voněla. Každá průzkumná skupiny "fasovala i určenou metráž "bleskovice".. .vždy byla světle zelená, s jinou, jak uvádí staršina roty Chmelík, jsem se nesetkal....

Dostávali jsme svitek (cívku) o délce 50 m. Přípravě velel podporučík Vacl, asistoval mu pomocník výkonného praporčíka vojín Milan Skopal... a co bylo zakázáno si psát a já jsem to ve svých poznámkách zachoval, je zažloutlý list papíru z roku 1968:

Kategorie :Speciální náloživo: UTN 600 - "universální táhlá nálož " (vypadala jako vytvarované "U" . konce nálože jdou na místo průpalného)- účinku : "ocel pancéřová : 5 cm , "pevnostní beton"_50 cm.

Tato kategorie "speciálních náloží" patřila i PN 4 ( u průzkumných jednotek hojně používaná jako nástraha proti raketám typu "Pershing" )... měla " "sestru" PN 14.



(fotografie - web valka.cz)

MGM-31 Pershing americká balistická raketa . náhrada za rakety REDSTONE . Mohla nést i hlavici jadernou.

U 7.výsadkového pluku se objevila při výuce zahraničních zbraní ( tzv. "cizí armády")již v roce přechodu z organizace praporů na organizaci rotní.

Raketa byla odpalována z mobilního vozidla. Určena byla k ničení cílů povrchových, ale i podzemních bunkrů. Z hlediska účinnosti byla střelou "doletu krátkého," přidáním nádrže se dostala až na střelu doletu středního.

Jméno ji dal tatík,. americký vojevůdce John J. Pershing.

Čtu, dnes již legálně:

Průbojné náložky Pn-4 a PN -14 patří do speciálního náloživa.



(fotografie převzata z webu slovakiana.sk; nákres z valka.cz)

Určeny jsou:

- k prorážení pancířů, železobetonových stěn, stěn budov, pancéřových a jinak zesílených vrat a dveří, opevněných objektů,, střílen, povrchu, komunikací, povrchů přistávacích ploch a heliportů, železničních svršků a podobných cílů...

- ke zřizování studní při zakládání podkopů v zemi; zatarasování a odtarasování

- ničení nosných konstrukcí železobetonových mostů

- v pyrotechnice - hromadnému ničení munice velkých ráží a hlavic raket...

R/M.F. edotorka R/7 snímky R/2

HOLEŠOV XXVII

Holešovská epopej IV.

... co dál? V armádě platí, že jsou-li již vojáci dva, jeden velí. Tohle Klinger nedořešil, takže dohoda s Permonem, "jdeme směr Tovačov" . Za městem vidíme tu STS stanici, opravny, kde se budeme po poledni hlásit. Pokračujeme dále a - obec Henčlov. Permon má jasno- ve sněhu je vyšlapaná cesta - "pojďme po ní" ... vede k letišti přímo. "Nemá cenu letiště obcházet" - Permon.

Mne letiště zaujalo. Zaplachtované letouny, škoda že nelétají. "Ukázal bych ti je...ale jít přímou cestou? seberou tě, než se naděješ." Permonovi se obcházet letiště nechce. "A co když ne? "

Dilema.

Je ve mně začátek odpovědného výcviku "pohyblivé podskupiny" a začátek zpravodajského výcviku? "Permone, já to obejdu do Bochoře, sejdeme se tam v hospodě.." vybafnu na něj.

Permon : "Vierka nežer to tak, ono to dopadne dobre.." Nahodí si koženou brašnu s bandaskou a samopalem vz.61- ještě na mne pohlédne a v obličeji čtu: "Bože, ty jsi ale poserka"...

Dobře.

Velím si sám. Mám štěstí. Stopuji a první auto mi staví v Troubkách. Vylezu a potkám sdílnou paní." Dobrý den, prosím, kde je Zabečojsko?" paní je ochotná, scénka jako ze Švejka v Putimi... Pochodem jsem se zahřál, možná se i oteplilo, rozepínám bundičku, pohoda. I dilema - vzít to na na Zářičí, nebo rovnou do Vlkoše? Tam by byla někde letecká kasárna... mávám... přijíždí pekařská dodávka... " Dobrý den, jedete do Přerova?" . V kabině je teplo, natáhnu nohy, přemýšlím, jak to bude dále...

Řidič na mne vrhne kosý pohled... vypíná motor a vyskakuje z auta. " Musím, nechce se vám také?" Dotaz zní vyděšeně. Obejde auto k mým dveřím, otevře je a " Prosím, mám dvě děti, nikomu nic neřeknu, jen mne nechejte na živu.." Zírám. " Co se vám stalo" zvyšuji hlas. " "Máte bouchačku..."

Friedrichu , vole! Tak tohle by Tě stálo v Bavorsku život. V civilu, ve válce.. rozdrtili by ti palce a dostali z Tebe všechno.. a potom, kulka do hlavy, v lepším případě....

No došlo mi to.. oteplení, rozepjatá bundička.

" Nastupte a jeďte ... v Bochoři mne vysadíte a neznáme se, jasné...?" Motor škytl a jeli jsme. Mlčky. Kurva, to jsem tomu dal! Za chvíli přijedou esenbáci...

Všímám si., je tu brána kasáren " Zastavte"...

Vystupuji, řidič sleduje moje ruce... "díky a ...." kdyby bylo pekařské vozidlo koněm, stálo by na zadních...

Hospoda.

Zavřeno. Vjede do mne pýcha. Lidé se mně bojí. Zaťukám na okno,... fakt jen zaťukám? ženský hlas oznamuje" zavřeno"! "Prosím vás, kdy jede vlak ... "

Otevřou se dveře. Hlahol. Permon v družném hovoru s vojenským letištním personálem..." Si sa , Vierka prebehol , čo?"...

Mám štěstí na zralé ženy oplývající mateřským cítěním... "Jste zmrzlý, uvařím vám grog".. "ale je fakt zavřeno, to jen kluci, co mi tady pomáhají, se na chvíli zastavili.."

" Makáme na dráze a dneska máme volno..."

Permon je pašák.

Kecá a kecá a už víme vše, co bychom vlastně měli průzkumem zjistit. Jména velitelů, hodnosti... ano do toho nezasahuji, jen bych chtěl abychom to do oběda do kasáren stihli.

Permon velkoryse zaplatil i za ty tři "zášivky"...

Brána STS 207.

" Kdo jste, doklady! Permon odpovídá smluveným heslem : "Kolik je hodin?" "Aha, červené barety"

Přibíhá Klinger v maskáčích, odvádí nás do autobusu k převlečení. "Za chvíli začíná ženijní výcvik, hodťe sebou".!

Permon vytahuje ze "šedesátek" vojenskou knížku.. "Ty vole, ty´s jsi taky neměl ... " Nie a čo?

Dialog utíná staršina Chmelík.

Dovezl ostrou trhavinu, rozbušky, palníky, bleskovici. Je " opakem " laskavých maminek... " Dostali jste studenou stravu?"

Hlas staršiny nebyl vůbec přívětivý a bylo radno se kvapem vzdálit. Na letištní ploše zazněl rozkaz formující tvar...

---

E/M.F editorka R/7 přepis R/1

HOLEŠOV XXVI

Holešovská epopej III.

Je čtvrtek, téměř konec měsíce února a my jdeme s Labaničem do výstrojního skladu pro civilní oděv. Milan LABANIČ, v civilu horník s přezdívkou PERMON , má o svém civilním oděvu jasno. Jakmile občanská pracovnice výstrojní služby přivezla na kolečkovém věšáku oděvy, neomylně si vybral montérkové kalhoty, kostkovanou košili, tříčtvrteční sako, silné ponožky a dílenskou obuv - polovysoká bagančata. Čepici vybírá pečlivě- tak, "leninku".

Desátník Klinger si jej prohlíží se zalíbením- ale ještě : koženou brašnu s bandaskou.

Na výběr se přišel podívat i náčelník výstrojního skladu podpraporčík Jindřich Pařízek ( 1961-1969) a připojil poznámku" výborně, dělník, jen stávkovat"... paní se servilně pousmála.

"No co s tímhle.?" Nevím, zda jsem jim připadal jako intelektuál, ale pravdou je, že jsem sám nevěděl, do jaké podoby se mám z vojína 1. ročníku ZVS naráz "převtělit".. Vsadil jsem na možný výběr.

...sen mé puberty" : žlutohnědé manšestráky, hnědé ponožky, boty vysoké, jako kovbojské, jezdecké, bez šněrování, bundokošili, kulicha, sportovní pytel. Stojím před zrcadlem a sám sobě se líbím.

FEŠÁK...

V civilní pracovnici, odhadem kolem 40 let se probudil mateřský cit. " Bude Vám zima, ještě mrzne " a sama mi vybírá teplou, žlutohnědou bundičku do pasu.

Desátník Klinger je spokojen. Podepíše potřebné papíry , převlečeme se zpět do uniforem a jdeme na rotu.

Učebna:

Na stole leží dvě mapy označené jako TAJNÉ. Jsou to mapy Přerova a na ní zvláště vyznačené oblast letiště. Desátník Klinger přináší dva samopaly Sa-61 s podpažními pouzdry, Samozřejmě bez nábojů, s krátkým zásobníkem na 10 nábojů...

Na přetřes přišel můj sportovní pytel. Pomocník výkonného praporčíka nám přinesl tzv. " studenou stravu", konzervy, chleba, kabanos a jablka. Tabulky lisovaného čaje a kávy.

Letiště Přerov

má s naší posádkou vztahy dobré.. startují odsud Il-14 k seskokům v Holešově, ve vojenské části stojí stíhačky MIG 15 a v bojové pohotovosti i bombardéry Il-28. Severní část letiště Přerov je od "bojové části" oddělena, podle vzhledu budov jde o opravárenské dílny, Úplně na okraji letiště jsou letadla vyřazená; ... výcvikový materiál- z dnešního pohledu k teroristickým útokům.

Pro nás to mělo být prvním seznámením, jak se nepozorovaně k letadlům dostat, na jejich "citlivá" místa umístit trhavinu a poškodit je, když už ne je zničit...

Mapy prostudovány.



Desátník Klinger se vrací na učebnu, nacvičujeme navlečení podpažního pouzdra a rychlé vytažení a aktivaci zbraně. Nabít- vybit...

Dozorčí roty přebírá zbraně, odepisuje si je ze seznamu a vrací do zbrojního skladu.

Osobní volno,

píšu dopis Věrce, večeře, chvíli televize.

Zase Klinger.

"Tak zítra, po snídani jako první cvičná skupina se přesunete do prostoru letiště. Zbytek roty na letiště dorazí v rámci ženijní přípravy velené majorem Mikušem po politickém školení mužstva .. ostré trhání...dotazy? jasné?"

Na rotu byly přineseny naše vybrané civilní oděvy. Zpět dostaneme naše uniformy po skončeném zaměstnání na letišti.. jak nepodstatné..

Otázka: nač ten civil, když budeme cvičit v uniformách..?

"To je vaše mise. Na bráně letiště kasáren se budete hlásit ve 12.00 budu na vás čekat.. zde se převlečete.."

Ze tváře velitele skupiny lze vyčíst napětí, tak to asi bude "akce" !

Před večerkou se znovu oblékáme do civilu. Mazáci nám závidí, ale oni to budou mít "za pár, už vždy jen v civilu"...píši Věrce, jak bych se jí asi líbil?? ....

Budíček.

Rozcvička, rajony, obvyklé "POZOR"! přichází důstojníci roty, snídaně a znovu učebna. "Máte vycházkové knížky? Když vás budou lustrovat esenbáci, neblbnout!! máte u sebe zbraně!" .. aha, že by na té "zkazce starých zbrojnošů " přece jen něco bylo?? ...ale, já zapomenu vojenskou knížku v "šedesátkách" co se stane???

Mapa je odevzdána. Promítám si.. všude cesty, tak se na letiště z Přerova dostaneme stopem.

Na bráně kasáren jsme nastoupili, pouze my dva s Labaničem do korby V3S... jen my dva v civilu, nikoho z roty vidět není. Vétřiesce velí desátník a řidičem je nováček, asi. Na korbě vzpomínám na laskavou paní z "výstrojáku", kdepak mám asi své "kanady, kde se asi pasou?..."Milánka- Věrušku zlé časy se sněhem po dálkách vojáka, nesou.." vystupujeme seskokem z korby.. sakra! Musím rozhýbat nohy.

Desátník se zajímá: "Jak se dostanete zpět?".. "To je zařízeno, ahoj" ... V3S nám zamává obláčkem spálené nafty..

Najednou si uvědomuji, že mám špatnou vlastnost. ZÁVIST.

Labanič "Nastěnka "... proletariát, má teplá bagančata. Má kabát... já? " Marfuška"... mrznu...

No, není čas na hrdinství. Začíná plnění "speciálního úkolu" pohyblivé skupiny roty zvláštního určení.. tohle jsem přece chtěl, ne?

---

R/M.F. editorka R/7 přepis R/1 -pokračování : Holešovská epopej IV. "AKCE"