Před 100 lety otřásl Prahou výbuch. Z vojáků zbyla jen hromádka masa a hadrů
Autor: Alan Hejma

Pražská Truhlářská ulice se 5. března 1926 během okamžiku proměnila v místo zkázy. Exploze vozu převážejícího stovky ručních granátů zabila oba vojáky doprovázející transport a zranila desítky lidí.

Zdroj: www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-...40_pred-100-lety_vov

R/2

5.PROSINEC 1868

zavedl " všeobecnou brannou povinnost... důvodem byla do oné doby nevídaná porážka s Pruskem ...

studujeme-li vojenskou historii, dostaneme se k hlavnímu ději a co je poučené pro dnešek?

.polovina 18.století je ztvárněna v řade historických filmů... kdo byl naverbován: branec z venkovských lokalit z nižších sociálních vrstev... mnohý neuměl číst ani počítat..

Nebylo snadno jej vycvičit v obsluze kanonu, ale bylo snadno jej semknout do masy, která umírala salvou za salvou..

Zákon z 5.12.1868 stanovil povinnost dostavit se o odvodu dosažením věku 20-22 let. Odvody byly prováděny každý rok, číslo odvodu (výši) upřesňoval parlament na dalších 1O let.. dnes usuzujeme, že se tak mohlo dít k předvídanému stavu mezinárodní situace..

Služební povinnost byla stanovena na 12 let- ale byla rozdělena: na 3 roky odcházel voják pozemních sil, na 4 roky, pokud byl zařazen k námořnictvu, 7 let byl v aktivní záloze a končil u "zeměbrany" , dnes aktivní zálohy...

Maturanti a vysokoškoláci mohli (nemuseli) nastoupit do armády dobrovolně ( důstojníci v záloze "jednoroční dobrovolníci" . Délka prezenční služby se snižovala, před I. světovou válkou (1912) už byla délka prezenční služby u pozemního vojska 2 roky /námořníci 3 /..

Co měli vojáci základní služby "parádní" byly uniformy, rušně šité!

r/1

Jan Sladký KOZINA

bojovník za práva Chodů...vůdce chodského povstání na konci 17.století.

Poprava Koziny se konala 28.listopadu 1695... jeho výrok na adresu Wolfa Maxmiliána Lamingera , svobodného pána z Albenreuthu ze do dneška tu a tam plní...Lomikare, Lomikare, do roka a do dne...

---

r.1918 po Kozinovi dostal jméno 10.střelecký pluk 3.Československých legií

r.1944 výsadek z SSSR krycí název Jan Kozina- - úkol: vytváření partyzánských jednotek,sabotážní a zpravodajské úkoly...

---

zdroj: obecně známé informace upraveno, zkráceno R/1

r. 1431 bitva u Ilavy - zde bylo poraženo sirotčí husitské vojsko vedené Janem Čepekem ze Sán a Prokopem Malým - husitské vojsko, v září 1431 se vydali pod velením Prokopa Holého a Hanuše z Kolovrata "sirotci" vedení Janem Čapkem ze Sán a Prokůpkem na tažení "rejsu" do Uher. (rejsa- jde o zastaralý výraz pro vojenskou výpravu).

Obě vojenská seskupení se setkala u Žiliny, tu vyplenila, a pokračovala směrem na Liptov. Zde získali zradou kastelána 26.září hrad Likavu; zanechali zde posádku , tažení posílili místní obyvatelé a společně potom dobyli Nitru. ( hrad Likava patřil v té době uherské královně Barboře Celjské).

Jak tomu bývá- mezi veliteli vznikly dva rozpory, první o kořist, druhá o dobu návratu- vyřešeno tak, že se "táborité" vrátili na Moravu a "sirotci" pokračovali v tažení ( z dnešního pohledu na mapu Slovenska směrem jihozápadním).

Ilava Uhersku a Moravskému markrabství.

Soupeřící vojska :

Uherské království, moravská katolická šlechta a česká katolické šlechta. V jakých silách byla, nelze již dnes z dostupných materiálů zjistit; pokud jsou dobové záznamy alespoň přibližné, sirotci disponovali asi sedmi tisíci pěších a jízdních a třemi sty válečnými vozy.

Po porážce "sirotků" se jich vrátilo na Moravu jen kolem dvou tisíc v padesáti vozech- ustupovali až k Jihlavě a skončili v Praze....

---

zdroj: vlastní studium materiálů "Husitské války a Spanilé jízdy" upraveno, zkráceno R/1

Nařízením protektorátní vlády č. 216/39 Sb. ze dne 25.července 1939

bylo se souhlasem německých orgánů zřízeno "protektorátní vojsko" ..." Regierungstruppe des Protektorats Böhmen un Mähren .- ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava..

Úkolem protektorátního vojska bylo udržení vnitřního pořádku a vytvoření zdání určité samostatnosti Protektorátu.

Tabulkový stav byl stanoven na 7000 příslušník, z toho 230 důstojníků a 350 občanských zaměstnanců. Při vzniku vojska nebyl naplněn plánovaný stav....počáteční stav byl 5940 a to z bývalých důstojníků československé armády a délesloužících. Velení armády převzal generál Jaroslav Eminger..

Vládní vojsko bylo doplňována nováčky za těchto podmínek:

- věk 18-25 let, výška nejméně 165 cm, ukončené základní vzdělání, bezúhonnost, bezvadný zdravotní stav; svobodní a bezdětní muži české národnosti. Vyloučeni byli Židé, židovští míšenci- do konce roku 1943 museli z vládního vojska odejít i bývalí legionáři.. V roce 1944 byl nábor nováčků ukončen...

Generál, který zradil Hitlera, aby zachránil 100 000 životů! Neuvěřitelné drama konce války

Na jaře 1945, kdy byla Třetí říše na pokraji zhroucení a Rudá armáda se valila na Berlín, vznikla jedna z nejpozoruhodnějších epizod konce války. Německá 12. armáda generála Walthera Wencka, původně určená k obraně západní fronty, se změnila v improvizované záchranné vojsko. Její úkol nebyl vítězit – šlo o to zachránit co nejvíce životů před sovětským zajetím.

www.armyweb.cz/clanek/general-ktery-zrad...ne-drama-konce-valky


Zdroj:armyweb.cz

31.května 1819 Bitva čtyř králů. Morava.

U příležitosti populárních svatodušních "jízd králů" došlo v zemi Koruny české na pastvinách obcí Lověšice, Morní Moštěnice Bochoř a Šírava ( nyní jsou obce Bochoř a Šírava) součástí města Přerov, k setkání odvěkých rivalů rozdělených zhruba na dva tábory.

Na straně jedné moštěnští a lověšičtí - strana druhá: bochořští a šíravští

Na vzdálenost asi 50 m se jednotlivé strany vyzvaly k vydání "nepřátelských králů" a opuštění pastvin. Ani jedna strana neustoupila, horká krev moravská zavelena k útoku.. hole, nože, šavle, padly i výstřely ze starých ch trofejních pušek...

Počet účastníků střetu byl odhadnut asi na 80... ztráty: 8 mrtvých na místě, dvacet těžce zraněných zvýšilo příštího dne počet mrtvých na třináct... zbytek byl zraněn lehce.

Střet přinesl pozdější výnos úřadů v tom, že "jízdy králů" nesměly používat "tasené šavle"

---

zdroj: kronikářka paní Marie ŠPALKOVÁ " Horní Moštěnice- kapitoly z dějin obce 2006 ISBN 80-86247-03-1 mírně stylisticky upraveno do zprávy R/1

HISTORIE TÉMĚŘ ZAPOMENUTÁ...

OBRANA SK - KVĚTNOVÉ DNY 1945 OSVOBOZENÍ...

www.mosr.sk/data/att/163027.pdf

R/FM

29.PROSINCE r.1941

byli na Protektorátem Čechy a Morava vysazeni Josef GABČÍK a Jan KUBIŠ.

8.listopadu r.1620 České stavovské protestantské vojsko bylo poraženo v bitvě na Bílé Hoře v Praze. Vlády se ujal v Zemích českých katolík Ferdinand II. Štýrsky.

Dnes si připomínáme 8. listopad 1620, 404. výročí bitvy na Bílé Hoře, kde prohrála česká stavovská armáda s armádou císaře Svaté říše římské Ferdinanda II.. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých zemí.

Dalším zásadním důsledkem byla následná rekatolizace, a protože 75-90% Čechů byla protestantského vyznání, znamenalo to velkou emigrantskou vlnu a obrácení těch, kteří zůstali. Německý jazyk byl plně zrovnoprávněn s českým, takže došlo i ke germanizaci celkového obyvatelstva (nejen šlechty).

„Kdo ví dnes něco o Kronice české, obhajobě stavovského povstání Pavla Stránského ze Zapské stránky, která následuje jako reakce na Obnovené zřízení zemské a další a další jeho souvislosti. A pak, kdo si vlastně uvědomuje, že důsledky Bělohorské bitvy znamenají nejenom konfiskaci majetku nekatolické šlechty, ale i potom následující „restituce“ majetkové, a odstartování řetězce konfiskací a restitucí, který se táhne až do současnosti. I dnes bychom našli v dějinách nebo genealogiích rodů, které usilují o restituce, a kterým bylo skutečně něco zkonfiskováno v minulosti z majetku nabytého neprávem i právem, jistě spoustu rodů a osobností, které mají vztah, někdy přiznávaný, někdy utajovaný, až k onomu 400.výročí střetnutí nekatolických a katolických vojsk na Bílé Hoře,“ uvedl Zdeněk Zbořil.

„První republikou v našich dějinách byla stavovská republika trvající od července do listopadu 1619, kdy byla vystřídána konstituční monarchií v čele s Fridrichem Falckým, známého jako zimní král, ukončená v listopadu 1620 zradou krále. České dějiny nebývají zrovna průhledné,“ napsal Vladimír Čermák.

„Celé to dění na Bílé Hoře bylo totiž jen součástí řady týdnů předtím připravované zrady zimního krále. Ten se dva týdny před tím osobně domluvil v zapadlé krčmě v rakovnických lesích se svým strýčkem Maxmiliánem Bavorským, velitelem vojsk katolické Ligy, že nebude nadále českým králem, když mu zaručí, že v Dolní Falci, obsazované v té době již vojsky Ligy, budou vládnout jeho potomci. To, co se o něco později odehrávalo na bělohorské pláni, bylo už jen divadlo. Stovky mrtvých Schlikových žoldnéřů zde jen vytvářelo kulisu (spolu s těmi, kteří se dostali do zaměřovače polních děl při jejich prvním a jediném výstřelu) pro inscenaci bitvy na Bílé Hoře, k níž ale nikdy - kromě těchto šarvátek – nedošlo,“ popisuje Vladimír Čermák.
„Bezkonkurenčně to vyhrála katolická církev a její preláti. Také o tom je Bělohorská lež,“ dodává Vladimír Čermák.

R/7