XLV

Holešovská odysea 1968 "soumrak 3.roty- kříšení"....

Jaro 1968 se začalo na všech z nás více a více projevovat. Jako v určité době v přírodě i u nás nám začala "opadávat brka bažantí"... a protože v podstatě nikdo rotě nevelel, stala se běžná rotní kázeň "polem neoraným".

Bodnarik na rotě byl/ nebyl a když byl, chodil v rozepnuté blůze.. takže i my" bažanti" , zkoušíme dosud " činnost zakázanou" ... po denním nástupu roty odjíždí na své motorce "staršina" .

"Mazáci" ? ti nás nechávají být, kdo by se zlobil?

Výcvik v podstatě není, chodíme do tělocvičny hrát fotbálek nebo volej. Večer, pokud nechodíme na vycházky, blbneme na těch kulatých trampolínách, jenž zůstaly po spartakiádě. A užíváme si po skončení denního "rozvrhu" volno.

Buď vycházka, nebo houfně plukovní kino, máme tam svého promítače, Ty filmy, které pokládáme za dobré, nám promítá na rotě pomocí přenosné promítačky.

Specifická je " večerní rotní ústroj" . Ve výbavě průzkumníka je tzv. kamuflážka, maskovací tříčtvrteční plášť, jenž je na zimu vybaven vložkou- je jí buď vesta z králičiny nebo ovce. Vyňata vytváří z roty zvláštní " zvířecí těleso".

Dříve to sloužilo jako rozpoznání " kdo je kdo"- tedy "mazák", dnes to nosí všichni- rozdíly jsou smazány. Šlo to dokonce tak daleko, že se do kinosálu nosily spací pytle... hlediště se měnilo v "noclehárnu"...

Vojenský řád se třetí rotě zcela vytratil.

No,

pravdou je, že nás někteří otravovali, respekt měli, ale podléhali celkové atmosféře rozkladu, ale- už to "pravé vojenské, tvrdě ořechové," nebylo...

Tím, kdo ve své podstatě rotě velel a nebylo radno mu moc odporovat, byl staršina Chmelík.

Bodnarika sice zdánlivě respektoval pro důstojnickou hodnost, ale bylo cítit, že s ním, jako osobou, dost pohrdal...

Rota tedy věděla, do "velí"...a kupodivu si Chmelík respekt roty udržel .

Dennímu nástupu roty zpravidla velel, četl denní rozkaz, podepisoval vycházky.

A tak přišel DEN "D" ...

Staršina dočetl denní rozkaz, udělení "opušťáků" daných za odměny oblíbencům Bodnarika. Desky podal vedle stojícímu pomocníkovi staršiny ( říkalo se mu "malý staršina" i když byl o hlavu vyšší než Chmelík.

Rozkročil se, jak měl ve zvyku a nastalo ticho.

"Vojáci prvního ročníku! již delší dobu pozoruji, že rota neplní úkoly v bojové přípravě na ni kladené. Rozmáhá se nešvar "mazáctví" odkoukaný od "mazáků" jako "velím si sám!" To důrazně odmítám- přitahuje to a nejen to! pozornost na naši rotu. Ano, můžeme to řešit kázeňsky...a já mohu tvrdě kázeňsky trestat a? výsledek? zase to jenom pozornost kolem nás zvýší... Takže? vám se zaražení vycházek líbit nebude.. vyzkoušíme, zda se u vás, jako v letech minulých u naší roty, při krátkodobém poklesu kázně osvědčí moje metoda upevnění kázně! Rota musí být zaměstnána , rota pocítí ztrátu volného času..."

Ticho.

Staršina se zhoupl na podpatcích a zasunul si palce za popruhový opasek. Pátravě se zadíval do tváří nastoupené roty, setrval na tváři komika Brendla. Ten zažil pud sebezáchovy, ani nepolkl.

Pátek.

Na rotě se Bodnarik neukázal a přišel onen "osudný" pátek. Nástup roty k odpolednímu rozdílení. Před námi byl víkend, což znamenalo generální úklid roty, čištění zbraní, výstroje a ústroje, výměnu prádla koupání druhé poloviny roty, druhý ročník měl koupání v pátek... prodloužené vycházky v sobotu, zpravidla do půlnoci, komu přijela návštěva, do nedělního poledne...

Rota byla nastoupena, opět velel staršina.

"Tak, holoubci, připravte se na nedělní zaměstnání, započne ihned po snídani, velet mu bude desátník Miroslav Štampfer. Vojáci druhého ročníku a radisté skupin mají volno"...

V nastoupené jednotce nastal stav, který jsme znali z házení "ostrých" ručních granátů... odjištěný granát letěl k cíli a doprovázela jej žlutá ocelová páska... spadla na zem a krátce poté nastal třesk výbuchu...

Staršina pobaveně sledoval onu pásku napětí.

PRÁSK!

" Každý voják bude mít v neděli ráno v torbě RD-47 dvě cihly zabalené v denním tisku , kdo si chce u mně "šplhnout" bude tam mít cihly tři. Trasu do cíle desátník Štampfer zná. Kontrolu provedu zde v neděli ráno, kdo se nestihne vrátit do 12.00 na oběd, má smůlu, Tuláček - žádné várnice, jasné?"

PANIKA.

Kurva, kde seženeme cihly a tolik?

Rozeberme tu stavbu, co jsme chodili dělat pro Bodnarika? .

.Blbost, nahoře jsou cihly za deltabarákem. Pojďme na ně, ale ten "deltabarák" je tak na odpis...

tak bouráme cihly, po domluvě každý dvě- ať má Chmelda radost... ovšem, sobotní úklid vzal za své, cihly jsou naskládány pod lůžky... "iba borděl", jak by řekl velitel školy ŠDZ major Jan Repaský...

Ráno nedělní.

" Ty vole, je tu staršina...!"

Rota jde po schodech k bráně, jen Brendl se vrací. Pro cihly....

Venku je ráno, krásné, plné pampelišek a my si jdeme volně, co turistický oddíl. Míjíme střelnici, vystoupáme až k červené vrcholové značce- před námi Hostýn a udivené tváře věřících poutníků... paragáni, beze zbraní?

Štampfer

jednotku zvednutím ruky zastavil .. na příjezdové cestě staršinova červená dvěstěpadesátka, nad ní khaki přikrývka, staršina bez opasku a blůzy, jen v košili a ? slečna... sportovní tepláky a tričko...

Čumíme.

Štamfer zavelí rotě k nástupu do dvojstupu, Chmelík se doobleče a slečna je hrdostí bez sebe, jakého má na dece "pašáka".

Staršina to umocňuje, pojebe Štampfera, že přišel ze směru nesprávného a brzy... takže se staršina nestačil upravit...

Ale!

Každý "turista " musel nechat svoji plnou polní otevřít s kontrolou počtu cihel. Ti, kteří nesli cihly tři, i já, jsme dostali od staršiny čokoládu z KDD.

"Vojáci, potěšili jste mne ... !"

Slečna ze zalykala blahem a mně blesklo hlavou, zda si teď, hned, nesundá ty tepláky...nesundala...

"Soudruhu desátníku" do kasáren se vrátíte zrychleným přesunem, jednotku odvedu na oběd já..."

Odešla léta.

Vzpomínka na to "jaro" ve mně zůstala... i to, že nás Chmelík vlastně zaskočil...té slečně jsme nebyli představeni!

Tak to nám Chmeldo, dlužíš!!!!

---

R/M.F editorka R/7

Příště" Holešovská odysea- "sladké pokušení"....

HOLEŠOV XLIV

Holešovská odysea... soumrak 3.roty....

Nástupem "nového velení" se třetí rota zařadila jako ve třetí, "vedlejší koleji". Přestala být "bojová" v onom "pravém slova smyslu" stala se rotou "poskoků" .

Obracel se na nás kde kdo, my? jsme "plnili" a vždy "vyhověli".

Zda to věděl štáb pluku, mi není známo, ale pluku velel, kdo velel...

kapitán Bodnárik nás půjčoval jako boty .. nedokázal odmítnout nikomu.

Poskytoval rotu komukoliv, ať se cokoliv opravovalo, či budovalo na útvaru nové.

"Třetí rota PTP " hrála PRIM.

Postupně jsme si zvykli.

Na to, že namísto "roty zvláštního určení hloubkového průzkumu" se stáváme rotou "technickou".

Stav přechodu roty se dotkl i mne.

Bodnárik zjistil, zřejmě z mých osobních materiálů, že jsem v civilu "frézařem kovů."

Poté totéž zjistil totéž i u dalších dvou soustružníků a jednoho svářeče kovů. Hbitě z nás sestavil "podskupinu zvláštních úkolů"....

V den "D" a ranní hodině "H" jsme čekali před štábní budovou na praporčíka Gustava ROSTA; odvezl nás GAZEM do města...v komunálním podniku máme vyrobit díly na střelnici Dobrotice.

Exkurz:

Podpraporčík Gustav ROST byl zařazen jako správce proviantního skladu, v době seskoků pluku jako "vysazovač " roky služby 1961-1969. Patřil do skupiny praporčíků tajně zásobujících v srpnu 1968 okupační jednotku za plotem kasáren... pozn. R/1

Na dílně komunálního podniku jsem byl příjemně překvapen. Čekala nás výkresová dokumentace sklápění a vztyčení terčů , soustruh, frézka, vrtačka , rámcová pila a chyběl pouze dovoz materiálu.

To jsme čekali ale co jsme nečekali.. nebyli dostatečně kvalifikovaní pomocní techničtí pracovníci..

Mistr nám vychází všestranně vstříc, více ale nemůže...k ruce máme nekvalifikované pracovníky jsou nám ale rovní v kantýně; zde máme zajištěno 14 dnů krásného nevojenského života s plnou stravou na úrovni kasáren .

Čtrnáct dnů ..

čtrnáct dnů bez rozcviček, čtrnáct ranních odvozů praporčíkem Rostem do komunálu, a to není všechno...pohoda na střelnici, kde své výrobky skládáme, montujeme a střelbou zkoušíme...

Správcem střelnice je vojín Ladislav Horálek- příslušník 3.roty, "naší" .. a my jsme obeznámení, jak se dá výsledek střeleb "trochu" upravit..

Takže... budoucnost střeleb roty je "jistá".

Ale... na východě Evropy se poznenáhlu zatahuje ...

---

R/M.F. Editorka R/7 poznámka redakce R/1- příště "slastná" vzpomínka na život mimovojenský.. holešovská odysea jara 1968

*****************

XLIII

Holešovská odysea - "Soumrak Bohů II" .

.Velitel zůstal na místě, pouze přešlápl z nohy na nohu. Výraz v jeho tváři se stal rozpačitým, ne na dlouho. Na bočním schodišti se ozvaly kroky , z patra schází kapitán Jozef Bodnárik. Do ticha nastoupené roty bodře praví " Som ja to kokot, hladam tam hore treťu rotu tam je su něje.." Tam Jaro Štrosák..."

/ kpt.Jozef Bodnarik nastoupil do Holešova k 1.průzkumnému praporu jako velitel čety po absolvování pěchotního učiliště. Ve velitelské funkci vydržel rok a byl převelen po zdokonalovacím kurzu jako velitel balonové čety, po jejím zrušení jako pomocník náčelníka výsadkové služby v roce 1961-1965. Poté nebyl kmenově zařazen do žádné funkce u pluku "zaskakoval" ... nebyl výraznou osobností pluku a jeho "působení" popisuje až autor " Soumraku Bohů"... hodnocení z redakce? De nihilo? ... nihil /

Kapitána Bodnarika jsem znal z dohledu. Nyní si mne svým výrokem získal , vycítil jsem z něj "tátovský přístup", jenž bude promlouvat do velení...

Moje pocity přehlušuje příkrý povel velitele roty kapitána Bílka:

" Třetí roto! POZOR! představuji vám kapitána Jozefa Bodnarika , je rotě přidělen jako zástupce velitele roty... já odcházím plnit jiné úkoly bojové přípravy..." staršino, velte POHOV!

Vzápětí mi to "docvaklo"... Bodnarik nebude velet rotě, bude jen zástupcem po dobu, než bude navelen velitel roty nový... a také jsem čekal, že někdo z roty kapitánu Bílkovi poděkuje... no, trochu mne to zamrzelo.

Ale Bodnarik na nějaké další úvahy nedal čas. Směsicí češtiny a slovenštiny nastoupené rotě sdělil, že: "sudruhovia, rota mne a ja vas, poznam při dalšim společnom zaměstnani, ktere se vám líbit nebude ... povedu sam, začneme zajtra rozcvičkou"...l

No, tak to tady ještě nebylo...sakra z mazáků měl někdo Bílkovi poděkovat.. Určitě by se to hodilo. I dnes, kdy vzpomínku píšu, to beru vůči našemu veliteli jako dluh... tak alespoň tam nahoru , do "Modré roty".. d í k y ...

BUDÍČEK!

Nástup na rozcvičku!

Na chodbě roty je zabudována hrazda, kdo kdy chce, může si zacvičit. Vybíháme z ložnic a ejhle! na hrazdě cvičí Bodnarik, Oblečen ve vojenském spartakiádním úboru ( tehdy cvičili vojáci na trampolínách a v naší tělocvičně ještě dvě jsou)...exkurz.. já si ta data přesně nepamatuji, věděla by je moje matka SOKOLKA, říkali jsme ji v rodině " bába - hop na značku ,,.." ale, zpět na chodbu třetí roty.

Během asi 10 minut potřebných na vyčůrání se seřazujeme do dvojstupů, kapitán Bodnarik v bílých přiléhavých šponovkách, obut do plátěných nízkých "spartakiádek".

Kdyby zde byly ženy, ocenily by zajisté jeho "mužské přednosti" zvýrazněné přiléhavostí oděvu.

Mazáci pochopili...

většina se jich ihned zašila zpět na ložnice... vybíháme branou ven směrem do města. Kousek za zemědělskou školou budovou přiléhající k objektu kasáren je úzká ulička ; tou jindy pochodujeme zkratkou na střelnici v Dobroticích.

Koncem uličky je začínající staveniště rodinných domků.

"Zastavit, stát!" "Vojáci, nařídit vám to nemohu, ale budu rád, když pomůžete...kdo nechce, zatím zde počká..."

Z rozestavěné budovy vyšel muž středních let v montérkách .

"Václave, zdravím, tak jsme tady, co potřebuješ? Chlapi pomohou..."

Zvláštní druh "rozcvičky " spočíval v nošení hurdisek,, cihel. V dalších dnech se "rozcvička" rozšířila i na beton, železo... "rozcvička" se opakovala asi pětkrát.

Ta poslední, byla ve znamení drobného pohoštění, připraveného manželkou stavebníka. I když bylo masa a sladkostí dost, chlapi "remcali"... připravený "panák" se nesměl, ani pivo... Bodnarik to nedovolil...

Bylo pozdní jaro roku 1968... doba těhotná očekáváním, jak by napsal literát...

---

R/M.F. editorka R/7... přepis s poznámkami R/1 - příště: .. a co bylo dále??

**********************

HOLEŠOV XLII

Holešovská odysea... " Soumrak bohů. I"

.... je úterý, 30.4.1968... hlásí zažloutlý dopis mého současného archivu. " Tento měsíc je úplně senzační. Máme nového velitele. To také dělá dost.....

Vyplňuje se to, co říkají nějakou dobu naši mazáci, radisti.." čeká nás změna ... velitel roty Bílek dostane nový úkol a na jeho místo nastoupí některý z velitelů čet. Pravděpodobně nadporučík Jirůšek.. nebo někdo úplně nový ze štábu...

Stalo se.

Na rotě se objevil desátník absolvent Jaroslav Novák, byl dlouhodobě hospitalizován po úrazu. Zastupoval jej ve čtvrté skupině desátník Vacek. Ale návratem Nováka se nic měnit nebude.

Na rotě se objevil nově jistý podporučík Vacl. Malý postavou, ale nadšením ... "sršeň". Přebral si naši první četu a jak jinak, přiklusal s ní na letiště. Kde sebral Pragu V3S jsme nezkoumali, ale Vacl nám vysvětlil, že budeme seskakovat z jedoucího vozidla.

Děj:

Z vozidla byla sejmuta plachta a oblouky, které ji držely. Spuštěnou zadní "sajtnou" Vacl vylezl na korbu, v polobotkách a vycházkové uniformě.. zabouchal na kabinu, vozidlo se rozjelo... Vacl vystartoval proti směru jízdy, prudce se odrazil, před dopadem provedl ve vzduchu otočku; dopadá na zem s široce roztaženými rukami ....tak ten malý chlap to dokázal.

Řidič otáčí vozidlo a vrací se k nám. Docela čumíme, Vacl spokojen se svým "výkonem" znovu leze na korbu; situace se opakuje.

Vacl vysvětluje detaily seskoků z jedoucího auta. "Hlavně to chce silný odraz při výskoku z auta.."

Zkoušíme to, nejprve v malé rychlosti. Ale četě se daří a někteří z nás by si to rádi zkusili i při rychlosti větší jak 50 km/hod....

Uplynul týden,

na rotě je jakési bezvládí, Vacl toho využívá, naší četou namotivován jde na "seskoky z jedoucího vozidla" s četou druhou...

Ouha!

Tam to dobře nedopadlo, kotníkový výron, naraženiny zad při pádech...on tam byl i strach či respekt k činnosti, která se v celku moc v praxi použít nedala, navíc, máme na sobě dost materiálu... ale za mně, účast na tomto výcviku "byla skvělá"...

Velitele roty nebylo v tomto období na rotě vidět, běžnou činnost roty velel staršina... stal jsem se nechtěně účastníkem repliky vedené mezi staršinou Chmelíkem a nově příchozím podporučíkem. Potřeboval jsem od staršiny podepsat vycházky pro skupinu, slyším staršinův hlas, nebyl zrovna nejvlídnější, nečekal jsem na výzvu a otevřel dveře... Chmelík stál u svého stolu v typicky jeho zažitém postoji, maskáčích, bez baretu, utažený opasek s útočákem... široce rozkročen, vyleštěné kanady.

Proti němu Vacl..., vycházková uniforma, polobotky... v postoji zjevně podřízeného, byť hodností vyšší...

"Soudruhu nadrotmistře..."

"Friedrich vypadněte a přijďte za půl hodiny" mlčky jsem se otočil a nechal dveře pootevřené, ani to nebylo třeba, protože Chmelík řval jako tur.. " ... jak jste si mohl, soudruhu podporučíku, dovolit vést zaměstnání bez denního rozvrhu? Do stavu roty nejste zařazen a způsobil jste zranění mým! podřízeným...to je tak na prokurátora..!

Ani já, kmenový staršina roty si nedovolím , dokud nebude ustanoven nový velitel roty s rotou provádět "nějaké brikule"... a mohl bych a zdůvodnil bych si to! Jsme vojáci, žádní partyzáni..! Uvědomte si to, laskavě.

Zde vaše iniciativa škodí a pokud to děláte, ještě ve vycházkovém, abyste se předvedl a rota vás milovala??? ... jmenován a uveden do funkce budete koncem týdne rozkazem velitele pluku.

Jasné?"...

Na více jsem nečekal.

Pokud staršina použil slovo "laskavě", bylo lépe zmizet, Dozorčí roty který to také slyšel, jen poznamenal..."Kurva, Chmelda mu to ale dal.."

Takže ošetřovna ten výron práskla...

Podporučík vyšel z kanceláře, pozdravili jsme ho, otevřely se dveře " Friedrich, pojďte dále". Stál jsem v pohovu, beze slova, staršina podepsal všechny vycházky, bez komentáře.

Jdu se štůskem vycházkových knížek na světnici...

"Tak, nemýlím -li se, propuká zde "rojení" malých lidí. Roj se sejde v jednom místě. Kdo z nich bude "matkou"? Jozef Bodnarik? také malá postava, ale v pluku naprosto bezvýznamný... zástupce velitele roty...velitel? naposledy vysazovač- uvidíme.. asi bude hůře.."

Čtvrtek.

Velitel roty přijal ranní hlášení..

Jako první byl k němu uveden staršina Chmelík, vyvěsil na rotní nástěnku - nástup roty v 15.30.

Denní rozvrh byl celkem klidný, pořadová příprava, teoretická zaměstnání, řády a předpisy. Rotu na oběd odvedl sám. Po celou dobu byl s námi v jídelně mužstva-

odpolední "zaměstnání bylo zasvěceno leštění bot, úklidu roty"...motto staršiny:

"Holoubci, nesnažte se mne nasrat.."

Skutečně - nesnažil se nikdo... ono minové pole ...

Rotu ve 15.30 odvelel staršina sám. Absolutně vyrovnaná řada špičků bot podle kachliček na chodbě. Absolutně upravené barety.

Utaženými popruhovými opasky se nedalo téměř dýchat.

V nástupu roty nebyli důstojníci, Vacl nastoupen v řadě nebyl... stál bokem velitele roty.

Naproti veliteli roty ---pouze vládce BOHŮ, výkonný praporčík roty.

POZOR!

"Soudruhu kapitáne, rota nastoupena na váš rozkaz"

"Děkuji staršino, velte pohov."

Stalo se.

POZOR!

Kapitán Bílek čte rozkaz velitele pluku... " do funkce velitele 1.čety 3,roty průzkumu se zařazuje soudruh podporučík Vladislav Vacl. ...zařaďte se! "

Vacl nastupuje na volné místo velitele první čety. Má na sobě úplně nové naskáče, kanady a baret. Nadmut pýchou připomíná holuba "bubláka.."

"Do hodnosti četaře absolventa je povýšen desátník absolvent Jaroslav Novák a současně ustanoven velitelem 2.čety Skupin hloubkového průzkumu..."

Polkl jsem.

Takže npor. Jirůšek a npor. Kohout se již nevrátí... Jirůšek je na ŠDZ pluku, učí franštinu a Kohout zařezává na Vysoké škole ve Vyškově..

"Pohov!" rota se nížila o asi 10 cm a nastalo rozpačité ticho

pokračování dalším dílem za týden "! Holešovská odyssea II. " soumrak Bohů" nový velitel roty...

---

R/M.F. editorka R/7 úprava doplňky R/1

HOLEŠOV XLI

Holešovská odysea XLI. aneb "Jak jsme šturmovali" či "copak je to za vojáka.....

...seřadili jsme se a postupujeme trasou směr Gottwaldov - Fryšták.

Klinger nařizuje vybudovat další dvě pevná pozorovací stanoviště, snad čeká , že se opět "projevím".. ale - už nebudu tak pitomý jako u Luhačovic, žádný perfekcionalismus; udělám to jako kluci...

Vhodnou prohlubeň na okraji lesa přikrýt plachtou a? hotovo! To by tak bylo na body minusové-ale? Nikdo na kontrolu nepřišel.

Ráno.

Vysílačka nám vydala nové rozkazy. Z pevných podskupin se stáváme podskupinami pohyblivými.

Cílem je severní prostor Gottwaldova, poté západně Otrokovice a východně Tlumačov. Cíl: zjistit palebná postavení raket a dalších útočných zbraní, postavení nepřátelských vojsk...

Sláva!

Otrokovice má letiště. Uvidím nějaká letadla...príma! Jenže, ani křidélko... smůla. Asi nemají letový den.

Na světelném displeji služebních hodinek se ukázala půlnoc. Klinger zastavuje skupinu, sedáme. Radista jej k sobě volá... "tak, končíme... rozkaz, kontrola zbraní a materiálu"... všichni máme všechno a hlavně taktiky "plné zuby" Klinger roztahuje mapu.. bez "skrytého pochodu, ale.. "kurva, to je štreka, tady se sejdeme s rotou.."

Připojují se k nám další Skupiny, jdeme nespořádaně jako parta unavených trampů. Jen snad ještě kytara.

Vypočítanou rychlostí pochodu dorazíme do kasáren brzy ráno.

Před námi je obec Lechotice, zhruba pět kilometrů před Holešovem, směrem jihovýchodním. . jdeme. pomalu, ještě, že jsme se zbavili těch "gékáček" i tak toho máme "plné kecky"...

Svítá, sem tam štěkne pes. Uprostřed vesnice, před "Jednotou" zavoněl chleba a rohlíky. dva plné koše.. .

po odchodu "skupiny" zůstaly vesnici o cca 500 obyvatelích dvě veky chleba... nám, slušnějším , trochu výčitek svědomí.." no co, dovezou jim další..."

Přestávka na "kouřnou"... rohlíky a čerstvý chleba už není....

Nepokojně sebou šije velitel 4.skupiny; ta se k nám v závěrečném pochodu připojila...

"Chlapi, já tam nechal písemný vzkazem že to sežrali vojáci VÚ 7374 Holešov a že případné požadavky na ztrátu je nutno nahlásit do konce měsíce.."

Tři velitelé Skupin hloubkového průzkumu skáčou jako péra z otomanu.

"Ty vole, to jsi tam fakt napsal??

Nejrychleji reaguje velitel skupin č.5.

Ve skupině má sportovního běžce, startujícího na závodech za útvar...

"Měrka! odložit samopal a polní a trapem zničit důkaz..!

Měrka disciplinovaně odhazuje všechno, co by jeho maratonskému běhu mohlo překážet a vyráží...

Mizí v řidnoucí tmě a mně dochází, že jsem to mohl být já, kdo by měl vzpomínkový materiál.

Kolem je ticho. Takže.... pokud se to provalí...

Asi za půl hodiny je slyšet dupot kanad. Měrka se vrací... desítky párů očí na něm visí a tři tváře velitelů skupin?

Napětí..

jeho velitel jej oslovuje: "co bylo? viděl tě někdo?"

Měrkova tvář připomínala Dobrého vojáka Švejka..." nikdo tam nebyl.."

Průzkumníkova blůza se na jeho břichu vzdouvala.... velitel skupiny na ni plácl... " von ten vůl ještě ukradl bochník chleba, co kdyby tě chytili, a ještě s tím vzkazem...!"

Měrka vytáhl chleba a cpal jej do torby.. z pokleku vzhlédl k veliteli. Jeho tvář, provedeným úkolem oduševnělá , zazářila...

...já ten vzkaz hned roztrhal a sežral... ste nás to učili.."

Brzkým ránem zařvalo asi čtyřicet hrdel...

Kasárna.

Snídaně, výměna prádla spojená s vykoupáním v teplé vodě a do oběda spánek. Po bojovém rozdílení roty vyhodnocení taktiky na učebně.

Po Lidových milicích a SNB ani vidu, ani slechu.

Až večer, za zavřenými dveřmi k lítosti těch, kdož nebyli zařazeni do Skupiny hloubkového průzkumu

Miri Štampfera.

Ta se krátce po seskoku vydala do obce Záhorovice, odkud pocházel příslušník skupiny Miloš Dvořák.

U Dvořáků se sešla parta domorodců s klobásami, slivovicí, pivem... na závěrečný sraz roty přivezlo Skupinu hloubkového průzkumu zvláštního určení vozidlo místních dobrovolných hasičů...

---

R/M.F , R/7 edice ... přepis R/1

HOLEŠOV XL

aneb... " JAK JSME ŠTURMOVALI"
Úvod:

Kdysi jsme v hodinách češtiny a jazyka německého onen výraz studovali...der Sturm česky potom vichřice, bouře, útok či zteč)... jméno podstatné,, rod mužský, neživotný..

Význam

zastarale, expresivně " není rum, není šturm" jinak "poplach" náhlá, či naléhavá výzva k okamžité připravenosti.

Nevím, zda štáb pluku na svých mapách na čáře Norimberk a dalších šturmoval, v onen čas byla důstojnická jídelna pluku plná, a protože jsme měli i my, v jídelně mužstva vepřovou se zelím, knedlíky a polévku " prdelačku" , asi byli v oné době potřeným třídním nepřítelem vepříci stravovaní ze zbytků jídel mužstva..

Naše čára nebyla Norimberk, ale Gottvaldovsko.

Tam se z místa seskoku skrytě přesuneme, V místech určených budeme pozorovat přesuny nepřátelské techniky.. Imitovat je budou naši "značkaři" s maketami raket. Poměrně zdařilé .. speciálně vyrobené, naplněné vzduchem...

Ale tady je místo seskoku, Morava, okres Uherské Hradiště....přítomní, nadšení moravští "chalánci "

( hovorově "kluci") za odměnu dostávají od mne plechové odznáčky výsadkových vojsk .společně se přesouváme se sbalenými padáky a " gékáčky" k dozorčímu seskoku.

" Soudruhu majore... vojín... "provedl seskok bez závad" ...

major Augustin Šoka (velitel roty, velitel poddůstojnické školy, instruktor výcvikové skpiny - po roce 1961-1969 instruktor výcvikové skupiny pluku ) nadšení našich malých kamarádů nesdílí ..."snad si svoje veci od tiech nosičů preberete" , výslovnost poslovensko - česky mluvícího důstojníka není libozvučná, natož laskavá.

"Čo keby vás naozaj prinesli,,,"

Kluci chápou a raději zdrhají. Přijít i o svoji odměnu?

Stojím v pozoru, ke vzteklému důstojníkovi se blíží i Truneček.

Podává hlášení, kluky kolem sebe nemá, kapitán Šoka hlášení přijímá...

" zmiznite...!

s Trunečkem společně jdeme ke skříňové "Véesce"... tam od nás rotní padákový balič přejímá padáky ...kluci už jsou ve vzdálenosti tak říkajíce, "uctivé"... nerudný pán, slovensky mluvící, jim neimponoval... no!

Svobodník Prchlík naše padáky přebírá, zvláště hlavní, rozbalené v brašnách, záložní, zabalené, klade do regálu..

Trunda, ( Truneček)- se ujímá diplomatického "dohovoru"... " :

Ty, Prchlo... vzal by jsi nám k sobě i ty "gékáčka?".... chvíli ticho.. "za kolik"...

směnnou hodnotou bylo pivo na příští vycházce... "každé "gékáčko" za tři " ... " bereme"!

6 x koruna čtyřicet ? ? to se vyplatí!

Upravujeme si torby RD-47 z polohy na seskok na sestavu bojovou, vybalujeme samopaly s pouzder, nabíjíme zásobníky se cvičným střelivem.

Hlásíme se u velitele skupiny, má v této chvíli úplně jiné starosti než Friedricha a Trunečka...

Ke shromážděné "skupině " se připojuje mladý poručík, patří zřejmě k páté rotě " kontrarozvědné", velitel naší skupiny Klinger jej zná, tykají si a Klinger jej oslovuje "Jirko". Naše skupina se formuje do zástupu...dva příslušníci jako rozvědka, velitel skupiny, radisté, pancéřovník a poslední rozvědčík, jako zadní voj... ušli jsme cca kilometr. velitel skupinu zastavuje shromažďuje ji kolem sebe.." chlapi, čeká nás přesun asi 30 km.. podle záměru cvičení náš seskok odhalil "nepřítel" v tomto případě Lidové milice.. jdou po nás. taky esenbáci.. takže musíme jít terénem, cestami to nejde..

Klinger vytahuje mapu.

Nás to tak dalece nezajímá, spíše se zdá, že se předvádí před tím poručíkem. Konec konců, rozhodnutí je jen na něm..

Poručíka zjevně na nás nezáleží. Rozhlíží se a ejhle. Přijíždí motorka... poručík nasedá a my... "čumíme".. tak takhle je to!

První náš dojem:

"pohoda, jazz, tabáček"... se rozplynul, jako ranní mlha nad kopci... znovu seřazení do bojového tvaru šplháme na kopec... zpěněni potem- hluboce dýchá i sám Klinger, ale je ještě pln snahy nás motivovat...chce dodržet, zcela správně taktiku pohybu Skupiny hloubkového průzkumu v hlubokém týlu nepřítele...nás vytipovanou trasu, kde se bezpečně vyhneme dotyku s nepřítelem...

Slunce se začíná chystat ke spánku kdesi za obzorem, s ubývajícím světlem se ztrácí naše chuť "zahrát si na vojáčky.."

Rebelii

začíná velitel radiostanice Libor Ferenc... " jdeme, kurva, blbě.."

Chápu,

táhnout radiostanici, výstroj, zbraň, konzervy...navíc, měl mít k sobě mladého, začínajícího radistu... nemá... taková ke holt vojna.

Klinger není blb a pochopil, že jde to "tuhého".... "kuřácká.." ani nepostavil na cestě příchodu stráž... dým z vyfasovaných "Detev" se snášel kolem.... natáhl jsem nohy... "panebože" ještě že jsme se zbavili těch "gékáček.."

Cigarety Detva v roce 1968 byly "fasovány" ve "stravních dávkách KDD"... stály v balíčcích po deseti bez názvu v přepočtu dávky 1 KČS. Byly bez filtru. Partyzánky byly dražší.. stály 1.60 KČS ...





Otáčím se na bok, jdu se vyčurat... namísto latriny mne vítá rozložitá borovice. Její kořeny jsou jako udělané pro několik vrypů polní lopatky,

Tak jsme naučeni likvidovat exkrementy a zbytky našich konzerv.

Ale.. dnes?

vysypávám téměř všechny slepé náboje a přidávám jich celou krabici ... no měli bychom asi být někde u Biskupic... "zajedu si pro to někdy na vycházku??"

"Vztyk, jdeme dále.."

Vyhání nás hluk náklaďáku a zuřivý štěkot psů.. takže- nekecali?

Co průzkumník nemá rád,

je překonání silnice. Je na to taková metodika, nezměnila se od" Hodiny mrtvých očí"... zprava zleva zajištění a přebíhá se před zatáčkou po jednom... jenže...

Klinger nevybral správný úsek, takže na druhé straně je pichlavé hloží...a pokračuje kamenným srázem vzhůru...

Komik, proti všem zásadám pohybu průzkumné skupiny v noci rozsvěcí baterku.

Co dále... "velení" se ujímá mazák - postavený situací do role "revolucionáře"..." sereme ti na to, Kobylo!"... ("Kobyla" byla přezdívkou desátníka absolventa Klingera).

Pozn. redakce:

Důstojníkem , pověřeným kontrolou činnosti SPZ nebyl poručík 5.roty , ale "čerstvý absolvent předchozího ročníku Školy důstojníků v záloze VÚ 7374 , který po odchodu do zálohy v roce 1967 a v roce 1968 "aktivoval" a nastoupil k útvaru.. to tomto incidentu a dalších byl z armády propuštěn na jaře 1969 do zálohy!

R/1

---

Co by se asi stalo na čáře Norimberk... v podzimu roku 1968...? a co se skutečně dále stalo v rotním cvičení 3.roty VÚ 7374 Holešov? nám sdělí další pokračování koncem týdne..

R/M.F Editorka R/7

HOLEŠOV XXXIX

Holešovská odysea ... aneb, jak jsme "šturmovali..."

Nastalo nádherné počasí. jako na jaře.. ale vždyť už vlastně jaro je ! Seřazeni na letišti Holešov, poslední kontrola náčelníkem výsadkové služby, šplh po přistaveném žebříku do letadla, kdo má "gékáčko" sakramentsky klne... V "gékáčku! (bylo jich více druhů, má (měl) výsadkář let sedmdesátých vše, co se mu nevešlo do torby RD 47.


Torba RD-47 je trojdílná, lze ji naplněnou rozložit na zádech výsadkáře tak, že přes ni mu šly povolit popruhy padáku PD-47.

Radisté a specialista - ženista, měl navíc mezi nohami výsadkový zásobník GK-30 ... zásobník byl na popruhu, výsadkář asi 70-50 m před přistáním zásobník odjistil; zásobník zejména v noci mu bezpečně sdělil, že přistane.

Zkratka GK-30 znamená překlad z ruštiny " Gruzovoj kontejner" Zásobník se skládal z vnějšího obalu s popruhy na uzavření a vnitřního, vatovaného obalu -ten uložený materiál chránil.

Mimo osobního zásobníku existoval ještě velký nákladní zásobník shazovaný na nákladním padáku- k němu se v našem vyprávění ještě dostaneme...


Usadili jsme se na úzkých plechových lavicích. GK-30 mezi nohami.. Tak asi nějak startovali němečtí výsadkáři v knize " Hodina mrtvých očí!..." Jen věděli, na rozdíl od jejich dědů, že se za několik dnů vrátí...

Motory IL-14, dosud volně běžící pro zahřátí, zahřměly. Výsadkový průvodce ustoupil od otevřených dveří, zkontroloval výtažná lana zavěšená na ocelových lancích nad sedícími výsadkáři. Letoun se zhoupl a začal nabírat výšku. Tváře výsadkářů znehybněly. Kdesi uvnitř trupu vojáků začalo napětí. I strach...

Červené světlo u dveří vystřídala žlutá, řada vojáků nahrbená pod výstrojí se posunula k otevřeným dveřím. Praporčík- "vysazovač" byl pevně připoután u otevřených dveří - jeho úkolem bylo po výskoku všech vtáhnout do kabiny lana... a nebyla to zrovna "fuška " lehká... dveře zasunout a zajistit do přistání letounu...

Zelená' Vpřed.!!!

prudké trhnutí, nad hlavou se objevilo 74 m2 hedvábno-perkálové tkaniny.. země se přiblížila, odepnout zásobník.. podvečerní seskok a přistání měkoučké...

Parakotoul. vstávám a chci sbalit padák. Vedle mne dopadá vrchlík Karla Trunečky... navyklým stylem balím šňůry padáku a v tom se ke mně valí místní "páni kluci".. "pane vojáku, my vám pomůžeme" .

Jsou to fofry. Než jsem se rozkoukal, postupně mi berou všechny věci, které jsem ze sebe "odbřemenil".. no snad mi nic neseberou... hlavně samopal, je v plátěném pouzdře. Zmocnil se jej malý klučina, samopal ještě neunese, tak ho za sebou táhne jako psíka... jo, je to těžké být vojákem.

Ale!

těm klukům závidím bezstarostnost těchto okamžiků.

Čekám na Trunečka, skákal s "gékáčkem" prvně; stejně jako Honza Maurer. Oba nejsou zařazeni pro materiál , ale asi se přihlásili sami. Ono mít třídnost znamená mít šanci na funkci "rotního baliče"- za chvíli do zálohy odejde "mazák" Prchlík...

Ovšem, "gékáčka" jsou plná materiálu, kolem 30 kg.. kdo to potáhne? vždyť nás čekají pěkně dlouhé pochody'....

---

R/ M.F R/7 editorka, R/2 foto materiálu

Co rotnímu cvičení předcházelo?

Začátkem dubna 1968 bylo plánováno velitelsko-štábní cvičení. Tématem byla příprava a řízení Skupin hloubkového průzkumu. Cvičení důstojníků probíhalo "v prostoru kasáren na mapách".. zámyslem cvičení byl počátek lokálního válečného konfliktu ...

zdroj: Jiří Dufek TOP SECRET, str.53

Holešovská odysea: ...." a "průzkumníků" v terénu"

zveřejníme koncem 11.týdne

HOLEŠOV XXXVIII

Holešovská odysea.... " v terénu" I.

Příprava na taktické cvičení "Skupin hloubkového průzkumu" probíhala nejprve na učebně. Prvně "řídící důstojník Skupin hloubkového průzkumu " vysvětlil velitelům skupin základní úkoly a " prostory nasazení"; dle toho bylo určeno , kolik a jaký materiál se bude "fasovat."

Ve fázi druhé přišel výkonný praporčík /staršina/ se svým pomocníkem.

Začalo se "fasovat" ... cvičné náboje, dělobuchy, imitace náloží, kabely na rozněcování, těžký přistroj na "noční vidění" a další věci potřebné ke "splnění úkolu".

Přišli radisté s radiostanicemi, jejich materiálem.

Závěrem láhve s vodou. Konzervované denní dávky potravin. - kádédávky....

Vzhledem k tomu, kolik jsme měli nést materiálu, byly "stravní dávky" ihned vybaleny. Myslím, že k velké radosti civilních popelářů ... část konzerv byla ihned vyhozena. A nebylo toho moc, co jsme chtěli z jídla skutečně nést. Hlavně čokoládu...

Pokud taktika trvala den a noc a den, tak to šlo.

Ale přišel "šok" ... jím bylo tak zvané "rotní cvičení", kdy na taktiku vyjely všechny "skupiny" roty a důstojníci roty včetně "výkonného" .

Byla to veliká příprava... jaká ještě nebyla...

......................

Exkurz:

...v měsíci červnu (1968) bylo připravováno letní soustředění pluku. To začalo přesunováním rot a části štábu do prostoru Martin, Čadca, Ploština. Hlavním cílem soustředění byl výcvik v přežití, utajený pobyt v přírodě, přesuny a orientace v neznámém terénu v lese, překonávání vodních překážek, odpočinek ve volné přírodě , příprava stravy včetně rozdělávání a udržování ohně bez známek pobytu.

K tomu byli vypěstováni ve vlastním hospodářství a na soustředění dovezeni králíci.. k přípravě stravy chytány ryby za pomoci maskovacích sítí apod...

Zdroj: Jiří Dufek VÚ 7374 TOP SECRET str. 53 ISBN -978-80-87567-32-6

...................

V praxi to proběhlo někdy v dubnu?

To tak, že jsme nastoupili na "buzerák" , zde k nám přišli praporčíci, proviantní skladníci a náš staršina k podpisu... začalo to:

Vyfasovali jsme jídelní dávky 1+10 , jídlo na celý den (pro deset lidí). Přímo od náčelníka "přes kuchyň" kapitána Galetky . Z rampy kuchyně mužstva byly snášeny krabice s čísly (1-10).

V rámci "utajení" vyrobené pracujícími ... jen pro náš útvar.

Následně jsme zjistili, že např.:

Č.1 byla obří konzerva s "hovězím ve vlastní šťávě," , dalšími čísly byla vepřová, lečo, párky , luncheon meat , meruňková výživa, lisované čaje, instantní polévky, bramborová kaše v prášku, houskové knedlíky v prášku... a povel:

" každý si najde druhého k jídlu" (obdoba povelu byla při balení padáků..)...ale podstatné bylo: "kdo to "kuxva", ponese"? Tříkilová konzerva masa se po otevření v létě musí spotřebovat a " co potom?"

Voják si musí poradit...

a! poradil... sáhl po ušetřených malých konzervách a tyto velké si ponechal jako "výhodné směnné zboží". nebo domů... byli v místě Holešova a okolí vytypováni "odběratelé"... hospodští...

Ne proto, aby pomohli " vojáčkovi" ... to pivo a rumajzlík "vojáčkům" stálo zato.

---

Plukovní cvičení se blížilo kvapem, poznat bylo nervozitou důstojníků roty, jen staršina, "mazák" který to už více krát prožil si nenechal svoje "kydy" pro sebe... " tož nevím, synci, jak budete vařit po vysazení knedlíky.."...

nicméně, příprava rotního cvičení začala. Za "normálních okolnosti" byly vytvořeny jako ve všech armádách světa "plastické mapy".

Vycházelo se ze speciálních map.

My jsme dostali plán "doskokové plochy" nedaleko Nivnice, okr. Uherské Hradiště. V oné době jsem byl stále zařazen do "Skupiny hloubkového průzkumu desátníka Klingera... už jako :pohyblivá skupina".

Klinger byl, stejně jako naši důstojníci, vystresovaný ... jeho hlavní starostí bylo, abychom co nejdříve opustili "doskokový prostor" ... protože" chlapi, vystartuje na nás Lidová milice se psy.."

Reakce byla taková, jaká...

Z pepřenek kuchyně mužstva zmizel pepř.

Okomentováno " no, alespoň bude mít Galetka spotřebu... "

Do představy " polního kuchaře" se vžil vojín Miloš Brabec, bere si na přilepšenou" i papriku, od kuchařů, záklaďáků. loudí bobkové listy... KOMIK reaguje ... " I ty náš babo dědko- kořenářko.."

Následný den :

budujeme na výsadkových trenažerech plastické stoly. Je to lehčí, než na učebně.. " doneste vodu"

Vracíme se do dob dětství...

"doskoková" plocha je vybudována, určeni průzkumníci, kteří po seskoku zaujmou stanoviště, ze kterých by bylo možno krýt "úspornou palbou" ostatní členy skupiny a jejich stažení se z otevřeného terénu;

je vytyčeno místo shromáždění celé skupiny a kontrola materiálu.. " nic nesmí zůstat na ploše , co by prozradilo seskok skupiny..."

Soudruhu desátníku!

Co to tady nacvičujete? Podle plánu je zde před seskoková příprava 2.roty...

Poručík 2.roty míjí tvář desátníka Klingera s nadhledem.... a již první příslušník jeho roty dopadá na pečlivě vybudovaný "plastický stůl"... provedený "para kotoul" jej bezpečně likviduje ,

také naše "bažantí" představy, že lze něco u 7.výsadkového pluku zvláštního určení plánovat, cvičit či dokonce vycvičit ...

a další dny, týdny a měsíce naše "obavy" jen potvrzují...

---

pokračování v prvním týdnu března 2025

R/M.F editorka R/7 dovětky R/1

HOLEŠOV XXXVII

Motto:

Úspěšná bojová činnost vojáků v celých dějinách lidstva, je mimo jiné závislá na pravidelných dodávkách přijatelné stravy Z "povídání " našich dědů, účastníků Velké války, jsme vyslechli mnoho zkazek, ostatně v jiných úpravách od "bajkařů" sloužících u 7.vp. (nemíníme jimi veterána Milana Fridricha...)

Ale zpět k tématu.

Mimořádným pokrokem ve vojenství byl vynález konzervy.

Již před prusko- rakouskou válkou (1966) byla zavedena "dvoudenní zásobovací dávka" a tzv. "dvoudenní záložní dávka"...

Pokud je pravdou, co naši dědové vyprávěli, potom po bitvě jednotlivé strany sbíraly u padlých konzervy, vodu, zbraně, náboje a boty..

V oné době probíhaly povětšinou zákopové boje. Na některých historických filmech vidíme i vojáka nesoucího na zádech nádobu s teplým jídlem. (várnici nebo termos)

Jídelní misky, (ešusy) lžíce ,"feldflašky nebo čutory" měl voják stále u sebe..

Vojáci v první linii byli zásobováni z polních kuchyní "zakopaných" v linii druhé, ale spíše ještě hlouběji v týku . Důležitá byla rychlost a jednoduchost přípravy jídla, převážel tedy guláš a kaše různých typů...samozřejmě chleba a káva...

Polní kuchyně našich dědů :



Císařské jednotky byly sestaveny tak, aby se voják v poli nemusel, co se týče zásobování, starat o nic. Příděly obsahovaly ranní kávu a chleba, také polévku a chleba, oběd zahrnoval polévku, maso a zeleninu a večeři vydatnou. masitou se zeleninou.

Císařsko-královská armáda byla a je znána svoji důkladností- zavedla dva druhy dávek: "

normální a plnou s extra "tvrdým příkrmem.". Ten obsahoval rýži, kroupy nebo luštěniny.

Tehdejší vojenské řády myslely i na přesně definované množství 1 gramu sušené zeleniny , 5 g sušené cibule nebo česneku a 2 cl octu. Voják pěší jednotky fasoval také tzv. "záložní dávku - obsahovala 92 g kávové konzervy. 200 g konzervy masové, kolem 250 g sucharů, 30 g soli a 18 g tabáku.

Válka se protahovala , civilisté trpěli hladem.. císařsko- královská armáda začala "fasovat" náhražkovou černou kávu nouzové směsi " "Kaffe- Erzatz Kaffin" obsahující povzbuzující drogu. Jako součást stravní dávky se "fasovala" od roku 1860...

Zdroj: materiály císařsko-královské armády- upraveno pro potřeby následné statě...

Stav v roce 2025...

Potravinová dávka (PD) - definice:

... balíček trvanlivé stravy určený k okamžité spotřebě ve studeném či ohřátém stavu.. rokem 2002 jsou v armádě České republiky zavedeny dva druhy bojových dávek potravin- bojové dávky potravin (BDP) a konzervové dávky potravin (KDP).

---

a vojín Milan Friedrich . přelom roku 1967/1968 vzpomínky.......

Každá "taktika "začíná jídlem. Co lze sebrat v jídelně mužstva, to se hodí, zvláště když víme, že jdeme "ven " na dobu delší. Záleží tedy na tom jak dlouho má "taktika" trvat. Platí, že voják musí dostat stravu, na kterou má nárok... bude mimo kasáren, fasuje stravu tzv. "studenou". To tak na střelnici, na ženijní přípravě a tak.

Ale! Jakmile je mimo ubytovací prostor více jako 24 hodin, "fasuje " KD- dávky. Je to strava určená jednotlivci , jak uvedeno, na 24 hodin.

Setkal jsem se za dobu služby u pluku se čtyřmi druhy "kádéček" byly odlišeny jak barevně, tak obsahem, ale!!! hlavní jídla v kovovém obalu. Takže- při bojovém nasazení které by podle "plánů! československých generálů trvalo kolem deseti dnů, než by naši "čáru nasazení" překročila vítězná vojska Varšavské smlouvy, by každý člen Skupiny hloubkového průzkumu nesl do hloubky nasazení od seskoku jen v potravinách cca 13-14 kg potravin. 150 -300 nábojů, granáty, trhavinu, zbraně, výstroj, radiostanice, náhradní zdroje, lékařskou brašnu, ženijní nářadí, cívky s dráty na nástrahy, polní lopatky, útočné nože--- kdy to kdy zvážil???

Obsah denních dávek se lišil - standartní tam bylo vepřové maso, poloměkký sýr, rajčatový protlak námi nazvaný "ačipíče"... byl všeobecně neoblíben a vyhazován do popelnic... zda z něj měli užitek popeláři??

Vyznamenal se však v historii pluku. Tradoval se takový příběh:

.... vojenská základní služba trvala dva roky tedy cca 2 x 365 dnů a nocí... legendárním přelomem byla tzv. "třístovka" zlom, kdy do konce základní vojenské služby zbývalo 300 dní...spolu s tzv. "metrem", To byl pomalovaný krejčovský svinovací metr kdy se stříhal každý centimetr za každý uplynulý den služby .

našetřili "třístovkáři " přesně tisíc těchto konzerv a v noci je vyskládali na plochu před jídelnou mužstva na "buzerplac" ... na dohled z kanceláře proviantního náčelníka... byl z toho "poprask" jak konzervy dopadly, nevím. ale v pohnutých událostech srpna 1968 by je okupační jednotka jistě vzala se vděkem.

Ta denní dávka byla ale praktická. Obsahovala plechovou krabičku s víčkem, kde byla kostka lisovaného cukru s čajem, balíček sucharů sladkých a slaných , žvýkačky PEDRO, asi 4 bonbony "karamely", PECKA- 4 tyčinky hořké čokolády dosycené kofeinem, suchý líh ... tablety "Pantocidu" na dezinfekci vody z neznámého zdroje ( byly tak účinné, že se dalo v nouzi přeměnit moč na pitnou vodu"", v některých balíčcích byly i cigarety. Výjimkou byly i KDD kde byl háček na ryby s vlascem, plechový otvírák zakončený plechovou lžičkou. Také toaletní papír.

Složení balíčku odpovídalo některým UNRA- konzervám II. světové války.

Pokud jsem "vyfasoval" cigarety, měl jsem štěstí.. tabák a cigarety byly ve vojsku vždy skvělým směnným artiklem...já jsem měl "obchodního partnera Honzu Maurera ...

ovšem, pozn. redakce... průzkumníci vyfasovali i skládací ocelový vařič, na kterém se měla ohřívat strava .. ,po zapálení bylo líh cítit na desítky metrů a pokud byl příznivý vítr tak i na stovky... pokud si v lese zapálíte cigaretu, je vidět na stovky metrů a stejně tak cítit!!!

pokračování za týden 28.2.2025

---

R/M.F editorka R/7 pozn. redakce R/1, foto R/2

HOLEŠOV XXXVI

Holešovská odysea . "odysea" ( Odysseia)... je odvozena z názvu epické básně popisující desetileté putování ithackého krále Odysea po Trojské válce... zde použito v dvouleté bludné pouti vojína, později svobodníka 7.výsadkového pluku zvláštního určení posádkou Holešov Milana Friedricha s jeho pestrými vojenskými příběhy ...

Taktická příprava- úvaha I.

Zhruba po půl roce "mého vojančení" se ve svém vyprávění dostávám ke každodennímu vojenskému chlebu- hlavní činnosti - tou je "taktická příprava".

Provází ji slova "jdeme na taktiku,.. přišly jsme z taktiky".... sdělují zablácené kanady mazáků.

"Zkama že ste to přišly?" by se zeptal rodilý občan Napajedel...

Vojenská taktika. (také "bojová taktika")

je nejnižší složka vojenského umění, v případě VÚ 7374 Holešov se cvičily optimální způsoby zpravodajského a diverzního boje v hlubokém týlu nepřítele malou jednotkou.

Primární úlohou nacvičení této taktiky bylo optimální využití sil, které měl velitel Skupiny hloubkového průzkumu k dispozici, jejich optimální rozmístění a optimální načasování, kdy budou nasazeny.

Takže velitel Skupiny hloubkového průzkumu (dále jen SHP) měl dva radisty ke spojení s řídícím důstojníkem pluku, dva vycvičené průzkumníky v civilním oděvu ke zpravodajskému zjištění rozmístění nepřítele a jeho síly, nebo bez civilního oděvu, jako tzv. pohyblivou podskupinu, dva průzkumníky jako tzv. pevnou podskupinu, jenž měla za úkol vytvořit léčku a zničit taktickou raketu za jejího pohybu do místa odpálení a jednoho průzkumníka s těžší zbraní SHP - pancéřovníka.

Složení SHP se měnilo podle zadaného úkolu v tom kterém místě činnosti... tolik v oné době platný výcvikový plán...

Skutečnost v roce 1967/1969."

Teorie taktiky skupiny byla prvně probírána na učebně. Postavila přede mne otázku, či otázek několik...

jak se budu chovat na taktice já, sám? kam budu zařazen? s jakým úkolem? ... budu sám, nebo bude lepší být v celku? a obecně- je lepší pro mne cvičení ???

Je dobré být mezi prvními , "hlavně abych nezaváhal"

Konečný rezultát přijatý v noci pod dekou... předně budu dbát o své "blaho".

Blaho.

Blaho v Holešově je :

Být syt.

Být syt, znamená mít "mazáckou lžíci v pravé kapse kalhot "šedesátek"- lžíci "mazácky" upravenou.

Postup ? jasný- odcizená lžíce z kuchyně mužstva, upravená zahnutím horní části madla.

Problém - staršina...

Byl také mazákem a tedy- jde neomylně plácnutím na místo "příboru"... někomu ji jen rozláme, na některou dupne.. zvláštní nálady má ten náš staršina.

Ale tím jen začíná další odcizené lžíce z erárního majetku...

Co si asi o tom myslí kapitán Galetka .( kapitán Ladislav Galetka ? proviantní náčelník 1960-1969). ?

Jenže ..

semínko naděje klíčí v duši "bažanta"...jednoho dne dospěje ve květ nádherný.. jmenuje se CIVIL!.

ale ta cesta k jeho vůni ... dlouhá, dlouhá...

Strategie:

Taktika současnosti velí " "neupozorňovat na sebe".. plnit, co nařízeno.

Nehlásit se, že něco umím.

Nebýt mezi prvými.

Nečekat výhody.

Přijmout, je-li to nezbytné, roli "otesánka" či "fackovacího panáka". ze strany nadřízeného desátníka...

Tak tohle , tohle

bude moje taktika jednotlivce.

Jenže ...

čeká nás taktická příprava celé skupiny, čety , roty... bude jiná???

Učení je "mučení", které přejde v návyk.

Chováme se standardně- takticky správně.

Ovšem...

Také naše velení by se mělo chovat takticky....

Obzvláště... jsou - li za to placeni ..

my jako mužstvo těžce neseme nespravedlnosti, které se dopustí v naší činnosti netaktický profesionál.

ON má výhodu, že může potrestat celek za jednotlivce, který si myslel , že mu to tímto prošlo... kdepak!!!

přivolal na sebe DEKU ...TO "kolektiv zabalí a tluče a tluče"... všichni za jednoho? jeden za všechny?

Exkurz:

Za dobu osmi let služby u pluku neznám případ, že by k něčemu takovému došlo...a pokud by FAKT došlo.. na základě nálezu na ošetřovně pluku by OKAMŽITĚ bylo zahájeno vyšetřování, na pluk by nastoupil vojenský prokurátor, na rotě by spolupracovala rotní kontrarozvědka ( autor Milan Friedrich o ní samozřejmě nevěděl a vědět nesměl) a po návštěvě vojenského prokurátora by došlo k zatýkání a vojenskému soudu, pachatelé by byli postaveni před Trestní zákon č.140/1961 Sb. platný od 1.1.1962 § 279 trestního zákona, který by činnost popsanou hodnotil jako "násilí vůči nadřízenému s trestní sazbou 6 let , v případě, že by by do deky bili vice jak dvě osoby - 3-10 let" ... takže!"

všichni za jednoho, jeden za všechny?

Sabinov byla vojenská věznice do jednoho roku trestu, byla spíše "převýchovnou " vojenskou jednotkou, pokračování ZVS se konalo vždy jen u Pomocných technických praporů, později Technických praporů. Pokud byla délka trestu vyšší, vězeň byl vyjmut ze svazku armády a zbytek trestu "kroutil" (Čech) ve Valticích, Slovák v Leopoldově...

Poznámka redakce.

Za dobu mé služby (1961-1969) neznám jediný případ napadení nadřízeného formou "deky" ... půjde zde zřejmě o určitou nadsázku... je faktem, že taková forma trestu existovala a existuje ve vězeňském prostředí

My na "taktiku" chodíme rádi , rychleji ten "život vojenský" utíká... Hostýnské hory jsou krásné a blízko. Venku nám ta "vojna" rychleji utíká ; je.li cvičení vícedenní nebo přesouváme-li se z místa na místo. Taktika je vzpruha pro vojáka zavřeného v kasárnách...

Zatím

jsme neprožili "taktiku" v počasí vlídném, známe ji pouze pod sloganem" průzkumácké ocelové nebe"-

V praxi to znamená " courat se za deště nocí" v neznámém terénu mimo cest a skrytě..

Zde jsme u "taktiky"...řekli bychom krátce--- "velmi, velmi nepříjemné " ...

Pravdou je, že tma, déšť a mlha průzkumníka kryje. Ale také se mu "zajídá".... přeneseně od slova "sežrat!"...

---

R/M.F R/7 editorka R/1 poznámky vysvětlující R/1

V dalším pokračování autor otevřel jeden z dalších mimořádných, nedořešených problémů, se kterým se "sedmý" potýkal a nedokázal je uspokojivě vyšetřit. "Problém" by měl zásadní význam při nasazení SHP do bojové akce v nepřátelském území hluboko za bojovou linií... 20.2.2025 ...

---